PERGAMEN – Per Somnum

S kapelou Pergamen jsem měl tu čest se setkat už nějaký ten rock zpátky, kdy se mi do rukou dostalo jejich CD Psychopoetik, kde text „propichuju živé vředy, napouštím je svými jedy“ se mi nevím proč prostě zaryl do paměti. smích Jejich následující  počin pak šel nějak mimo mne, ale jejich nové album Per Somnum si ke mě cestu našlo. Psychopoetik měl opravdu něco do sebe, něco co mne jaksi oslovilo a tak jsem byl zvědav, s čím se Pergamen vytasí na desce nové. Po otevření balíku jsem byl trochu zaskočen. Někdo se asi spletl a poslal mi nějakou dětskou omalovánku. Nevím proč, ale tuhle vzpomínku na dětství ve mě evokuje velmi netradiční pojetí obalu a bookletu v jednom. Za vše může netypický formát sešitu o velikosti A5 sešitý na své kratší straně, jaký přesně ony omalovánky mívaly. To je ale jediná podobnost. První prolistování tímto „sešitem“ dává tušit, že si s ním někdo opravdu pěkně vyhrál. A aniž bych se předem podíval, kdo je toho viníkem, po prolistování jsem si byl na 95% jistý, že vím, kdo za onou grafikou stojí. Nemýlil jsem se. Není jím nikdo jiný, než Jaromír „Deather“ Bezruč. Pro ty, co by náhodou o Jardovi ještě neslyšeli, je to přední český metalový kreslíř a umělec, jehož malby zdobí nejedno album a jehož jméno je známo nejen u nás. Na první dvoustraně stojí obligátní info o sestavě, kontakty na kapelu a info o tvůrcích zvuku, grafiky a podobně a seznam skladeb na albu. Každá další dvoustrana obsahuje text jedné z písní a nějakou zajímavou fotku. Vyjma obalu je celý booklet vyveden v černobílé a již zmíněné fotky navozují krásně depresivní náladu, kterou podtrhuje zvukový obsah CD.

Na CD je celkem 10 songů, z toho 8 je v češtině, jeden je v angličtině a jedna věc je instumentálkou. Pergamen hrají hodně osobitý metal, načichlý černou barvou, kde bych osobně za největší devizu považoval velmi zajímavý vokál, který má svou charakteristickou barvu a je ve svém ranku i krásně srozumitelný. Vokalista navíc tu a tam i jemně změní polohu, což hudbu udělá zase o něco zajímavější.  Kytary mají opravdu povedený sound (žádný špinavý old skůl bzučák, protože jedině tak to je true, jak se mnohdy u blacku s oblibou nosí), jsou čitelné a skvěle se v jednotlivých věcech doplňují. Aranže jsou zpracovány opravdu s umem a tu a tam se objeví i zajímavá melodie posunující nahrávku do další dimenze. Bicí a basa celou zkázu nekompromisně dokonávají. Stylově fortelně odvedená práce. Zvukově se deska opravdu povedla a drží při sobě jako celek a je těžké si vybrat svého favorita. Osobně mě asi nejvíc oslovily hned první dvě věci. Tedy Déšť a Ticho.

Texty jsou kapitolou samy o sobě. Kdo by čekal standardní černě rouhačské texty plné zla a nenávisti, asi by se nedočkal. Veselé říkanky však u Pergamen taky nenajdete. Texty jsou správně dekadentní a až patologicky jedovaté. Pro někoho můžou být hůře stravitelné, ale to záleží čistě na posluchači. V kombinaci s muzikou vás dokážou dostat do ponurého světa obestřeného mlhou a bezmocí a místy si říkám, že je snad musel psát psychicky labilní misantrop. smích Chlapi svůj toxicky jedovatý koktejl namíchali opravdu bravurně. To se jim musí nechat.

Co závěrem. Per Somnum je na naše poměry nadprůměrně odvedený kus poctivé práce a díky netradičně a opravdu líbivě zpracovanému obalu/bookletu i zajímavý sběratelský kousek. Pokud někdo nad pořízením této nahrávky váhá, určitě můžu doporučit zabrousit třeba na bandzone, nebo oficiální stránky kapely, kde chlapi nabídli tři věci jako ochutnávku k degustaci. Tento pohár hořkosti je opravdu třeba vypít do dna a vychutnat si ho dosytnosti.