Apocalypse Warhead je projekt jednoho muže jménem Tuuka Laitinen. Jedná se o kytaristu finské hardcore/metalové kapely Rytmihairio. Na tomto albu mu pouze 3 texty pomohl Pan Ziege. Dle spousty internetových webů má na albu hrát i Nate Gould (The Rotted), ale vyjádření na stránkách Apocalypse Warhead hlásá, že tomu tak není. Opening the Silos je debutem tohoto projektu, hrajícího death/thrash metal.
Album rozjíždí Opening the Silos, podle které se jmenuje celé album a hned je jasné, že se nebude jednat o žádný klidný thrash. Ultrarychlé bicí, tvrdé riffy kytary a do toho growling jak má být. Navíc se nešetří ani kytarovými sóly, která jsou do muziky citlivě zakomponována. Čekám, jestli si budu moct trochu vydechnout při druhé skladbě Extermination of Human Life, ale dále pokračuje velice rychlý nářez, i když o něco více thrashmetalový než v předešlé deathové skladbě. I zde dává Tuuka najevo, že do kytary neumí jenom řezat, ale zahraje do rachotu na desce i zajímavé melodie. V Hostile Technological Singuralities to ze začátku vypadá, že je na řadě první pomalejší skladba, ale brzy zjistíme, že jsme na omylu, protože se do našich bubínků valí z repráku death metal trochu připomínající Canibal Corpse, který se ale opět mění v rychlý thrash metal. Válečnými zvuky se rozjíždí song White Death, který nás opět rozdrtí, i když tentokrát je tu několik pomalejších pasáží, do kterých se však ozývá opět growl Tuuky, takže žádný popík se nekoná. Experimental Warfare začíná pomalým rozjezdem bicích, aby se na nás opět vyvalilo to, co známe již z předešlých skladeb. I zde ale skladba občas zvolňuje a bicí zpomalují, čehož využívají sóla kytary. Zhruba minutu a půl před koncem této skladby je vsuvka v podobě člověka provádějícího jakési činnosti. Moc nechápu, co tím chtěl básník říci, ale dobře no. From Hell je další podobná skladba jako předchozí, ale poté přichází sedmá Rk 62. Tento song přináší aspoň nějakou změnu, protože první tři minuty jede v pomalejším tempu a dává vyniknout kytaře. Navíc se jedná o instrumentální skladbu, takže growl zde nečekejte. Závěrečné dva zářezy A.R.J.E. a Warhead Apocalypse se nesou opět v rychlém tempu a zvláště poslední, pojmenovaná podle tohoto projektu, zní zajímavě. Střídají se zde thrashové části s pomalejšími a poté opět s deathovými. Vše končí výbuchem a zvuky hořících věcí...
Co říci k této desce? Jedná se o počin rychlého metalu, kde se zpomalí jen občas. To ale pro mě na některých deskách není výhodou, spíše naopak. Rozhodně by si zde zasloužila místo i pomalejší skladba. Deska se může po čase ohrát či znít jednotvárně. Jinak na albu najdeme i zajímavé riify a melodie vložené do extrémní hudby. Jsem zvědavý, zda vyjde další věc tohoto projektu a kam se hudba dále vyvine. Pokud máte rádi nářez v podobě death/thrashe, určitě si to poslechněte a posuďte sami.
Seznam skladeb:
Čas: 42:00
www.myspace.com/apocalypsewarhead
Album rozjíždí Opening the Silos, podle které se jmenuje celé album a hned je jasné, že se nebude jednat o žádný klidný thrash. Ultrarychlé bicí, tvrdé riffy kytary a do toho growling jak má být. Navíc se nešetří ani kytarovými sóly, která jsou do muziky citlivě zakomponována. Čekám, jestli si budu moct trochu vydechnout při druhé skladbě Extermination of Human Life, ale dále pokračuje velice rychlý nářez, i když o něco více thrashmetalový než v předešlé deathové skladbě. I zde dává Tuuka najevo, že do kytary neumí jenom řezat, ale zahraje do rachotu na desce i zajímavé melodie. V Hostile Technological Singuralities to ze začátku vypadá, že je na řadě první pomalejší skladba, ale brzy zjistíme, že jsme na omylu, protože se do našich bubínků valí z repráku death metal trochu připomínající Canibal Corpse, který se ale opět mění v rychlý thrash metal. Válečnými zvuky se rozjíždí song White Death, který nás opět rozdrtí, i když tentokrát je tu několik pomalejších pasáží, do kterých se však ozývá opět growl Tuuky, takže žádný popík se nekoná. Experimental Warfare začíná pomalým rozjezdem bicích, aby se na nás opět vyvalilo to, co známe již z předešlých skladeb. I zde ale skladba občas zvolňuje a bicí zpomalují, čehož využívají sóla kytary. Zhruba minutu a půl před koncem této skladby je vsuvka v podobě člověka provádějícího jakési činnosti. Moc nechápu, co tím chtěl básník říci, ale dobře no. From Hell je další podobná skladba jako předchozí, ale poté přichází sedmá Rk 62. Tento song přináší aspoň nějakou změnu, protože první tři minuty jede v pomalejším tempu a dává vyniknout kytaře. Navíc se jedná o instrumentální skladbu, takže growl zde nečekejte. Závěrečné dva zářezy A.R.J.E. a Warhead Apocalypse se nesou opět v rychlém tempu a zvláště poslední, pojmenovaná podle tohoto projektu, zní zajímavě. Střídají se zde thrashové části s pomalejšími a poté opět s deathovými. Vše končí výbuchem a zvuky hořících věcí...
Co říci k této desce? Jedná se o počin rychlého metalu, kde se zpomalí jen občas. To ale pro mě na některých deskách není výhodou, spíše naopak. Rozhodně by si zde zasloužila místo i pomalejší skladba. Deska se může po čase ohrát či znít jednotvárně. Jinak na albu najdeme i zajímavé riify a melodie vložené do extrémní hudby. Jsem zvědavý, zda vyjde další věc tohoto projektu a kam se hudba dále vyvine. Pokud máte rádi nářez v podobě death/thrashe, určitě si to poslechněte a posuďte sami.
- Tuuka Laitinen – všechna muzika a texty kromě textů k 1., 2. a 9. skladbě
- Pan Ziege (Null Dynamo) – texty 1., 2. a 9. skladby
- Sami Raatikainen – mix, mastering, intro/outro, programování bicích
Seznam skladeb:
- Opening the Silos (Cold Cunts Full of Fire)
- Extermination of Human Life
- Hostile Technological Singularities
- White Death
- Experimental Warfare
- From Hell
- Rk 62
- A.R.J.E. (Res Oritur!)
- Warhead Apocalypse
Čas: 42:00
www.myspace.com/apocalypsewarhead
