Nejbližší koncerty
  • 03. 10. 2020Hrají: XIII. STOLETÍ ( Jihlava ), STOKER ( Brno ), KELWIN...
  • 03. 10. 2020Flowers for Whores - hardcore Praha Decultivate - hardco...
  • 09. 10. 2020Hrají: VISION DAYS ( Brněnec ), ZPUTNIK ( Praha ), DRIÁK ...
  • 17. 10. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: VIOLENTOR - infe...
  • 17. 10. 2020Night of eternal evil na Kladně KLADNO ZACHVÁTÍ ZLO A ...
  • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
  • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
  • 24. 10. 2020ROTTEN FEST 24.10.2020.Sklub Olomouc,od 17,00h. FLESHLES...
PUSTINA

NIGHTWISH – Century Child CD 2002, Spinefarm Records

Finská variace oblíbené dětské hry "Škatulata, hejbejte se" udeřila i poprvé do řad čerstvých hvězd rockového nebe; mozek kapely Tuomas Holopainen - snad z osobních důvodů - nesnesl být nadále v jedné kapele vedle tehdejšího krotitele čtyř strun a Sami Vänskä dostal, lidově řečeno, padáka. On se ten příměr s dětskou hrou vlastně docela nabízí, neboť jak se ukázalo i o pár let později, Holopainen neumí řešit takovéhle spory a rozbroje zrovna dospělým způsobem. Inu, každý má své mouchy a u géniů to platí dvojnásobně... angažmá bylo nabídnuto Marcu Hietalovi, všemi kovovými mastmi protřeného veterána finské tvrdé hudby. Pro tohoto "raracha" (jak se o něm kdysi někdo vyjádřil), je typická obrovská zapálenost a pracovní nasazení, alespoň co se hudby týče. V době, kdy naše území měla pod palcem zkostnatělá, pomalu se drolící totalita, založil se svým bratrem kapelu Tarot, která je mimochodem aktivní dodnes - její tvorba je dost poplatná době, ve které vznikala a nedá se sice s klenoty osmdesátých let měřit, ale rozhodně jde o kvalitní materiál. Kromě toho působil (nebo působí) v řadě dalších hudebních spolků a projektů - mj. např. Sinergy, Northern Kings, Amorphis (kterým pomáhá aranžovat zpěv). Zásadní ovšem je, že Nightwish otevřel jeho melodický a nezaměnitelný hlas dveře do nové dimenze možností - a že to už setsakra bylo potřeba...

Dalším silným hráčem se ukázal být orchestr města Joensuu - ten spolu s obrozenou sestavou položil kariéru kapely kamsi k počátku obrácené paraboly (jde o příměr, parabola samozřejmě nemá počátek... v rámci otevřeného intervalu kladného a záporného nekonečna) a škrtl zápalkou. Kontury, načrtnuté albem "Oceanborn", zde dostávají sytých odstínů, barvy splývají, hýří okolo sebe v exaktickém tanci... sny "Disney-maniaka" se probouzejí k životu; zhruba takhle bych, po pečlivějším náslechu a prostudování skladeb, popsal svůj dojem z desky. Jenže na stručné nástiny si dnes hrát nebudeme... Úvodní takty "Bless the Child" přinášejí posluchači příslib, že tentokrát to nebude takové, jako na poslední řadovce; sbory s vyšponovaným zpěvem se skvěle doplňují, skladbě ale dominuje - a přitom jakoby mimochodem, nenuceně - hutná Hietalova baskytara, která zvládá s lehkostí sobě vlastní přehlušit i kytarové drhnutí. Silnými okamžiky alba je však triáda ve složení "Dead to the World" - "Everdream" - "Slaying the Dreamer"; ne náhodou má na nich medvědí podíl Hietalův zpěv, kontrastující s převibratovaným sopránem slečny Turunen. Nikdy však nesklouzne k patosu, typickému pro podžánr "beauty and the beast". Takový snílek je jednou z nejtvrdších skladeb kapely vůbec, ochucený několika málo kapkami esence thrashových osmdesátek. A "Everdream" je zase balada s pocukrovaným úvodem - a pomalu se přetavující v jeden z důvodů, proč návštěvníky metalových akcí tak často bolí za krkem.

Nemám tu v plánu podrobně pitvat každou píseň (na to si počkejte u následujících tří alb :-)), takže ve zkratce poukážu ještě na tři věci, které si rozhodně nenechte při poslechu ujít: cover "Phantom of the Opera", který se v rockové popkultuře stačil úspěšně zahnízdit a pro spolky s ženou v čele znamená totéž, co pro rock onen několikatónový riff ze švýcarského Montreux. "Feel for You" vlastně vůbec nezní tak "zoufale", jak by se mohlo zdát, jde o pěkně odsýpající pěvecký duet, opět s výraznou basou, která mi vzdáleně připomněla zvuk Stevea Harrise. Zlatým hřebem alba je kompozice "Beauty of the Beast"; předzvěst budoucích, na několik částí členěných monumentů. Úvodní část je prošpikovaná orchestrem s takovou míru, až to zavání jehelníčkem - a na svědomí jí nemá Holopainen, jak by většina očekávala, ale právě nová výpomoc v řadách skupiny. Přechod k tvrdším částem skladby má na triku dvojice Holopainen/Vuorinen a najdeme tu kromě tuny sborů a různých fidlátek i podařenou gradaci, podpořenou kytarovým sólem. Inspirace filmovými soundtracky se bude zapírat jen těžko...

Na závěr by se vcelku hodilo české lidové pořekadlo o koláčích... stihnout vydat během tří let dvě řadovky, jednu minidesku, živák, vyhodit starého kamaráda, přijmout nového kamaráda - jenže ono se to pracuje o něco lehčeji, když má člověk dar tvořit. Příští stanice - konečná... alespoň v jistém kontextu.

Sestava:

  • Klávesy - Tuomas Holopainen
  • Zpěv - Tarja Turunen
  • Kytara - Emppu Vuorinen
  • Baskytara, zpěv - Marco Hietala
  • Bicí - Jukka Nevalainen

Seznam skladeb:
  1. Bless the Child
  2. End of all Hope
  3. Dead to the World
  4. Ever Dream
  5. Slaying the Dreamer
  6. Forever Yours
  7. Ocean Soul
  8. Feel for You
  9. The Phantom of the Opera
  10. Beauty of the Beast
  11. Lagoon*
  12. The Wayfarer*

*bonusové skladby
       
Čas: 50:15

www.nightwish.com - oficiální stránky
http://www.spinefarm.fi/ - původní vydavatel
www.nuclearblast.de - nynější vydavatel

Zveřejněno: 14. 11. 2011
Přečteno:
2849 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Tomáš | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář