Nejbližší koncerty
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
  • 06. 05. 2024CLOAKROOM (USA, Relapse) + PANENSKÉ PLAMENY
  • 09. 05. 2024NĀV + Łūt
  • 10. 05. 2024Již dvanáctý ročník rodinného metalového festu BUGRFEST p...
TELEPATIE VI

RHAPSODY OF FIRE – The Frozen Tears of Angels CD 2010, Nuclear Blast Records

Dlouhé čtyři roky ležela aktivita známých a kritikou zatracovaných / do nebe vynášených Rhapsody of Fire u ledu. Managment skupiny se totiž nepohodnul s vydavatelským domem Magic Circle Music, který založil Joey DeMaio - baskytarista skupiny Manowar, na kterého je i takový Chuck Noris co do chvástání krátký (ne, opravdu nemám rád lidi, co se berou moc vážně). Roku 2009 jakýsi soudce bouchnul stylovým soudním kladívkem do stolu a než se odštípnutá zrnka laku snesla na podlahu, byl spor vyřešen. Krom zúčastněných vlastně nikdo neví o co šlo a obě strany jsou zavázány mlčenlivostí, takže pokud se někdo z obou táborů neopije nebo nezdegeneruje tak, že by nám to vyložil, zůstane nám podstata právních bitev utajena. Spící drak byl ale probuzen a RoF podepsali smlouvu s věhlasnou společností se znakem radioaktivity a plní nadšení oznámili vydání nové desky na duben 2010.

Ponořme se na chvíli do mysli skeptika. Ano, Rhapsody nepochybně přinesli svěží vítr do metalové hudby, ale to bylo na konci devadesátých let - a od té doby se svého stylu drželi zuby nehty, jen občas jejich tvorbou probleskla nenápadná inovace a postupně se stali revivalem sami sebe; možná jen ty skladby byly s každou deskou epičtější a pomalejší (což jim kritika dávala notně sežrat). Obavy byly nepochybně na místě a pravděpodobně si to uvědomil i skladatelský tamdem Turilli/Staropoli - proto všechny nápady, které napsali během nucené přestávky, vyházeli a začali s nepopsanými listy. První vlaštovka, která vzlétla k posluchačům, nesla k nožce přivázaný singl "Reign of Terror" - a v ten okamžik nejednomu kecálkovi sklaplo. Ukázalo se totiž, že ač se skupina svého rukopisu a zvuku vzdát nehodlá, přeci jen dokáže do tradičního skladatelského vzorce zakomponovat nové prvky. Za prvé, kytary - hrají nosné melodie; určitě mi dáte za pravdu, že nešvar moderních symfo-kapel, kdy melodii jedou smyčce a kytary cosi neslyšně brumlá, začíná místy přesahovat únosné meze. Za druhé, zpěv - Fabio se sice asi nikdy tu anglickou výslovnost nenaučí, ale zase se svým hlasem dokáže provádět roztodivné akrobacie. Vlastně je to poprvé, co jsem slyšel někoho s čistokrevným ječákem, že by si dobrovolně trhal hlasivky snahou o screaming - a nejen ve studiu, tahle skladba se stala oblíbenou i během následujícího turné!

Takže... jak vlastně dopadla comebacková deska? Jasně, máme tu klasické intro s mnoha sbory, nástroji a hlubokým Sarumanovým hlasem (pardon, vlastně jde o sira Christophera Leeho), jenže... ta písnička, co následuje po úvodu, je taková... jiná. Vlastně přesně v tom stylu, který naznačil singl. Hodně kytar - chudák Alex se nesměle krčí u kláves, popíjí pivo a občas tam šlehne nějaký ten smyčec; ale zase má pěkné, syntezátorové sólo. Další věc s poetickým názvem "Crystal Moonlight" byla prvních pár měsíců po vydání desky mojí nejpřehrávanější záležitostí, pak nadšení trošku opadlo - vlastně jediná hodně dobrá věc, kterou obsahuje, jsou pěvecké aranže v refrénu, kam padne Fabiova italská angličtina jak, no... pozadí na hrnec. "Reign of Terror" jsem už zmiňoval, jen ještě doporučím podívat se na záznam z letošního Wackenu, živá verze je totiž mnohem lepší; mírná Lioneho neschopnost vyzpívat tvrdší pasáže stejně kvalitně, jako ve studiu, je mnohonásobně vyvážena atmosférou. V "Raging Starfire" odloží Staropoli zlatý mok a pořádně se do svých klapek opře - cvrlikavé cemballo, táhlé sólo... a kdesi v pozadí ublíženě sedí Luca Turilli a v nepostřehnutelném pohybu kouzlí jeden akord za druhým. Deska obsahuje taky dvě skladby, které si do názvu vypůjčili jednu z mnoha variací slova led/chlad/zima/třetí termodynamický zákon (a pěkně si to spárovali s hrdinně znijícími slovy); obě jsou klidnější a i když tedy ve mně osobně potřebu vzít si šálu nevyvolávají, pěkně se poslouchají a zvlášť druhá z nich, nesoucí jméno titulu, si do mptrojky nacpu a půjdu křupat za svitu měsíce sníh, ono to kytarové kvílení na začátku skladby, linoucí se ze sluchátek, třeba odradí dotěrné hračkoidní psy, pouštějící "hrůzu" na mého hafana... a abych nezapomněl na nezbytné shrnutí napsaného - Rhapsody of Fire se vrátili ve formě a mnohým to nandali. To ale vůbec nezní špatně, co?

Sestava:

  • Kytara - Luca Turilli
  • Klávesy - Alex Staropoli
  • Zpěv - Fabio Lione
  • Baskytara - Patrice Guers
  • Bicí - Alex Holzwarth

Seznam skladeb:

  1. Dark Frozen World
  2. Sea of Fate
  3. Crystal Moonlight
  4. Reign of Terror
  5. Danza Di Fuoco E Ghiaccio
  6. Raging Starfire
  7. Lost in Cold Dreams
  8. On the Way to Ainor
  9. The Frozen Tears of Angels
  10. Labyrith of Madness*
  11. Sea of Fate (orchestral version)*
  12. Immortal New Reign*

*bonusové skladby

Čas: 53:03 (*66:41)

www.rhapsodyoffire.com
www.nuclearblast.de

Zveřejněno: 29. 08. 2011
Přečteno:
3442 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Tomáš | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

29. 08. 2011 23:59 napsal/a Tomáš
...
Vladimír: Plánuju napsat recenze na celou rhapsodí diskografii, i když teda ta první deska je z hudební pohledu zkamenělina pohřbena pod nánosem prachu :o)
29. 08. 2011 22:14 napsal/a Johan
Novinka
Vláďo vydrž do zítřka :-)... resp. tedy hodinu a 3/4
29. 08. 2011 20:43 napsal/a Vladimír
:-)
Pěkná recenze. Jen mně trošku překvapuje, proč se bere na paškál starší album, vždyť Rhapsody mají už pár měsíců novou desku. Jinak ok, a těším se tvé další recenze.