Vlasto, tvoje mnohaleté působení v Törru bylo pro drtivou většinu fanoušků velice překvapivě ukončeno zhruba v srpnu loňského roku. Prakticky každý, kdo se zajímá o domácí metalovou scénu, byl tou informací hodně zaskočen, předpokládám, že částečně i ty sám (alespoň tak soudím dle tvých reakcí, které se objevily na netu bezprostředně po tomto oznámení). Rád bych se zeptal, zda tě tahle věc v daný moment spíše v pozitivním slova smyslu nakopla a měl jsi hned jasno o tom, že postavíš novou kapelu a rozjedeš další fázi své muzikantské kariéry nebo převládlo spíše zklamání ze vzniklé situace a uvažoval jsi o tom, že se třeba na čas z hudební scény stáhneš?
Ty pocity se mísily. Törr byl mrtvej od roku 2006. Proto jsme dali rok 2010 pauzu, abychom vymysleli, co s tím. Já navrhl dvě cesty. Buď začít společně ve zkušebně hledat novou energii a psát nové písně, jako se to běžně dělá. Törr nikdy takto nepracoval a tak se vytratila společná chemie v hudbě. Nebo to po CD/DVD „Inferno Nocturno“ ukončit ještě v dobrou chvíli.
Ota s Radkem žádný návrh neměli. Až někdy koncem srpna mi přišla mejlem výpoveď ze souboru. Přišlo to ale ve chvíli, kdy ta atmosféra v kapele byla tak špatná, že mi to bylo a je úplně fuk. Spíš se mi ulevilo. To jsou základni fakta. Udělal jsem za tím tlustou čáru a je mi to tak volný, že mi to nestoji ani za to, se s nima hádat, bojovat a házet na sebe navzájem hovna, jako to bylo u Arakainu.
Co bylo tvým hlavním hnacím motorem při sestavování nové skupiny a jak se vlastně rodil celý koncept smečky HENYCH 666?
Žádný motory a koncepty nepotřebuju. Takhle žiju. Jediné kritérium hrát dnes rock´n´roll je, že mě to musí bavit a musím být obklopen lidmi na stejné vlně, kteří mi energii dávaj a né berou.
Můžeš prozradit, jakým způsobem probíhal výběr tvých současných spoluhráčů? Jednalo se o řekněme klasický konkurs nebo sis sám vytipovával potenciální adepty třeba na koncertech? Preferoval jsi spíše mladé neokoukané tváře před zavedenými jmény?
Obě verze proběhly. Někdy v září jsem jako prvního oslovil kamaráda a skvělého kytaristu Kirka Běhunka, který měl chuť se mnou hrát. Na post bubeníka jsem oslovil taktéž špičkového hráče Miloše Meiera. Tato verze fungovala asi dva měsíce. Byla do toho chuť a určitě by to byla zajímavá sestava. Včas jsme si uvědomili, že časově by to byl neřešitelný problém do budoucna, protože vyhlášení hráči jsou vytížení v několika dalších projektech a já si uvědomil, že nechci opakovat situaci, která byla s Dogou a Alkeholem.
V lednu 2011 jsem vyhlásil konkurs na bubeníka a kytaristu. Talentovaných muzikantů je u nás spousta a stačí si vybrat ty pravé, kteří dají kapele sto procent energie.
Jak dlouho trval tento proces a rovněž by mě zajímalo, co nakonec rozhodlo pro angažování hned dvou kytaristů? Přece jenom, drtivou část svého hudebního života jsi absolvoval po boku jedné kytary, takže tahle volba určitě spoustu lidí překvapila.
Přihlásilo se mi asi 40 hráčů, 20 jsem vybral do užšího výběru pro konkursy. Na základě těchto konkursů jsem vybral pro mě ty nejvhodnější spoluhráče. Úroveň kytaristů byla vysoká. Jak jsem se v tom brodil, tak jsem prostě dostal chuť, mít po letech kytaru z obou stran. Je to jen moje momentální rozpoložení, nic víc. Když je píseň dobrá, jedna kytara stačí, když je to blbý, nepomůže ani sto kytar. Na počtu nástrojů nezáleží.
Zaregistroval jsem, že někteří fandové ti třeba na serveru Bandzone.cz radili, abys pro spolupráci oslovil někoho ze svých bývalých parťáků z Törru. Uvažoval jsi vůbec kdy o něčem takovém?
Třeba koho? Izzi má svoji Dogu, Kohout skončil s hraním v roce 1991 a Švarc je nepoužitelnej. Že bych dal lano Otíkovi? (úsměv) Fakt ne. Se všemi jsem už ve své době udělal kus práce a ta energie už by tam nebyla. Je čas jít dál. Nechci dělat další revival Törr, bohatě stačí jen jeden.
Členové HENYCH 666 zatím zůstávají trošku v anonymitě (až na tvou osobu, pochopitelně). Z dosud uveřejněných promo snímků a přezdívek si jen málokterý fanda asi dokáže udělat obrázek o tom, o koho se vlastně jedná. Představíš nám své kolegy trochu blíže nebo kolem nich prozatím zůstane ten částečně tajemný nádech?
Co ještě fanda potřebuje vědět? Jejich jména a tváře v 666 jsou zveřejněna. Podstatná je společná energie a hudba. Jsme jen rock´n´rollová kapela, tento svět nenarovnáme, naším cílem je přežít. Prežijeme ty sračky kolem snáze, když se budeme bavit tím, co nám jde. Chceme, aby se pobavili i lidi kolem nás. Ti, co to cítí stejně, kteří přistoupí na naší hru. Většina lidí podle ohlasu žádná jména nepotřebuje a ti, kterým to nedá spát, se můžou více zapojit do hry a pátrat. Zas tak težké to není. Čechy jsou vesnice a nikdo se tu neschová na dlouho.
Oficiálně byla činnost kapely zahájena na konci května a zároveň byla do oběhu vypuštěna vaše debutová nahrávka, kterou je singl nazvaný „Psychonaut“. Poodhal nám trošku pozadí vzniku tohoto nosiče.
Prvořadým úkolem bylo se sehrát jako kapela. K tomu posloužily pecky, které jsem napsal pro Törr. Fans je budou stejně zpočátku vyžadovat na koncertech, než je časem nahradí zcela nový repertoár. To bylo hotové někdy v dubnu a začali jsme společně skládat nové písně. Za dva víkendy jsme měli hotové dvě, o nichž jsme byli přesvědčeni, že nás mohou reprezentovat jako novou kapelu. Na přelomu dubna a května jsme je nahráli ve studiu Propast. Singl „Psychonaut“ jsme tam natáčeli 4 dny. Za mixem s námi pracoval Petr Kovanda, který namíchal přesně takový sound, který je podle mých představ, jak má 666 znít.
CD přináší dva vaše vlastní kousky „Zakrev“ a titulní „Psychonaut“, doplněné dvěma covery, kterými jsou skladby „Travestit“ z repertoáru Kurtizán z 25. Avenue a „Magické noci“ od legendární československé undergroundové kapely PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE. Nejen mě by určitě zajímalo, co rozhodlo pro zařazení právě těchto dvou věcí. Hlavně ti Plastici nejspíš spoustu lidí překvapí. Dá se říct, že jseš velkým fandou téhle party?
To ani ne. Samozřejmě mě jejich tvorba za ta léta neminula, ale to není určující. Potřebovali jsme singl jako vizitku do začátku, pro rozběh kapely. Dát o sobě vědět, co jsme zač a co a jak hrajeme a jestli to někoho bude zajímat. Na základě úspěšnosti a prodeje singlu se budeme rozhodovat, zda investovat čas a peníze do plnohodnotného alba. Singlu se vyrobila limitovaná edice 500 kusů, aby se pokryly náklady na pořízení „Psychonauta“, je cena 99 Kč. Posluchač musí od nás dostat za ty peníze maximum. Proto je CD v digipackovém balení a kromě bonusu ve formě videoklipu, jsme v tom časovém presu přidali i tyto dva covery.
Nic nového to není, covery jsem dělal i celá léta s Törrem. Album „Morituri Te Salutant“ bylo také postaveno na písni Karla Kryla, neslo název jeho písně a byl na ní i uspěšný klip (to je pro ty, co se diví, že stavím pilotní věc na coveru). Na CD „Tanec Svatýho Víta“ byly covery od Extempore, na „Made in Hell“ byly také dva. Neměl jsem nikdy problém, nahrát píseň jiných autorů. Jsem fanoušek rockové muziky, akorát, že oproti jiným mám možnost si písně, se kterými se ztotožňuju a ke kterým mám osobní vztah, zahrát. Jsem fanoušek kapely K25A a zároveň se známe hodně let. Simon zpíval jako host na CD Törr v roce 1996. Píseň „Travestit“ se mi líbí asi nejvíc, proto jsem si ji chtěl pro radost zahrát. A PPU jsou pocta zásadní legendě české rockové historie a zároveň výrazným osobnostem, jako byli Mejla Hlavsa a Egon Bondy. Navíc byla pro nás výzva silný motiv písně „Magické noci“. Posluchač dostane komplexní obrázek o naší nové kapele. Nejen, jakým směrem půjde naše autorská tvorba, ale i možnost srovnání, jak dokážeme pojmout a svým stylem zahrát známé písně jiných autorů. Jak jsem řekl, singl je vizitka.
Jak se pochopitelně dalo předpokládat, nahrávka přináší i některé nové hudební prvky (mám na mysli v porovnání s poslední tvorbou Törru), z nichž asi nejvýraznější jsou dva a to nádech industriálu, kterým je celá nahrávka prostoupena a rovněž částečná změna tvého vokálu, o němž bych řekl, že je proti dřívějšku v o něco vyšší poloze. Co tě vedlo k tomuto posunu? Měl jsi pocit, že tvůj původní pěvecký výraz by se do nové tvorby nehodil? Mimo jiné, budeš obstarávat veškeré hlavní zpěvy sám nebo v budoucnu počítáš i se zapojením ostatních členů?
(úsměv) Já zpívám pořád stejně… Možná víc řvu, protože mě to zas začalo bavit. Jediný rozdíl je, že tyto písně jsou v jiných tóninách, než jsme dělali s Törr. Nejsem zpěvák ani basák tak, jak je toto všeobecně vnímáno a posuzováno. Jen se prostřednictvím hlasu a basy vyjadřuju. Nemůžu tak být ani lepší, ani horší, ani jinej (úsměv). Když se moji nynější spoluhráči přidají svými hlasy, budu jen rád.
Přesto přeze všechno, si ale myslím, že když si to fanoušci pořádně poslechnou, tak objeví tvůj klasický rukopis, pouze místy více či méně okořenění dávkou novátorství. Určitě to není takový šok, jako kdysi svého času „Tanec Svatýho Víta“ (úsměv).
To, že hraju industriál jsem už taky zaslechl. Jen se bavím tím, jak lidi plácaj blbosti, když nevědí nebo jim někdo ujede z tabulek a norem kde jsou zvyklí se pohybovat. Jediný zvuk na celém singlu, který je industriální, je zvuk kovadliny v pozadí hlavního riffu „Magických noci“. Jinak je vše nahráno pouze tak, jak kapela hraje živě a přirozeně zní. Nejsou tam žádný samply a jiné nástroje, než jedny živé bicí, dvě kytary a basa. Ani ty kytary jsme ve studiu nedvojily, tak jak se to běžně dělá. Každý v kapele je na nahrávce pouze jednou a hraje part, který hraje i naživo. Zvuk vychází jen z toho, že máme silné ruce a aparáty. Jak říkáš, mám svůj rukopis, který se v mých letech změnit nedá. Nikdo se nemění.
Co se týká škatulek v hudbě, mám jich plný zuby. Nebaví mě ani lidi, co jdou jako stádo za tím jediným jejich stylem, který jim určuje, jak mají vypadat, co mají poslouchat a jak žít.
Pro mě už dávno přestalo být určující, co se zrovna kde hraje. Nechci hrát konkrétní styl, jako někdo a nemoct z něj vybočit, aby mě škatulkáři nevyobcovali z kultůry (úsměv).
Nové písně, které pomalu skládáme, budou daleko větší šok pro tuhle skupinu posluchačů, než je celej „Psychonaut“. Inspirací je pro nás pouze určitý druh filmů a výtvarného umění, než konkrétní trend v hudbě a zahraničních kapelách. Zajimá nás pouze to, jestli je píseň dobrá, něco sděluje a má koule, než to, do jaké škatulky ji narvat.
Součástí nosiče je i váš úvodní klip, který byl pořízen na cover verzi již zmíněných Plastiků „Magické noci“, jehož režisérem je Španěl Jorge Sánchez.
Jorge alias Chrchel (Chorche), je student filmařiny, momentálně žijící a studující v Praze. Velkej fanoušek metalu a kamarád. Klip vypadá zábavněji, než práce na něm. Točili jsme dva dny - noci a tak týden zabral střih a postprodukce. Můžete ho vidět hned při vstupu na můj web www.henych666.cz
V minulosti ses už několikrát vyjádřil ve smyslu, že v dnešní době masivního nelegálního stahování hudby, nemá v podstatě cenu nahrávat nové věci a vydávat CD. Dá se říct, že jsi v tomto ohledu změnil názor nebo to bereš pouze jako takové nutné zlo, že nová kapela se prostě nějakou nahrávkou prezentovat musí?
Názory neměním. CD je v současnosti pro kapelu nutné zlo, aby mohla hrát, protože na to musí sehnat peníze mimo hudbu. To je to, co mi na tom vadí. Nikdy jsem neřekl, že nechci dělat nové písničky. Co se týče CD, je otázkou pár let, kdy jako médium zmizí do říše zapomnění, stejně jako MC, LP,VHS atd.
„Psychonaut“ vychází u firmy Alfedus Music. Jak došlo k navázání spolupráce právě s touto agenturou?
Už rok pracuji pro Alfedus jako produkční a grafik. Pomáháme s koncerty a CD různým kapelkám. Děláme i koncerty zahraničních interpretů. Vyrábím vizuály pro reklamu, plakáty, weby atd. Baví mě to a živí. Tak nejsem závislý na hudbě a nemusím hrát za každou cenu, jako to bylo u Törr. Můj život je nyní svobodnější a pestřejší.
Zajímavým tématem je určitě i vaše celková image. Web, CD, fotky, to vše je velmi zajímavě graficky sladěno. Předpokládám, že námět této vizuální prezentace pochází z tvé hlavy nebo se mýlím?
Nejen náměty, ale kompletní grafiku loga, kapely, webu, merchandise i CD jsem dělal sám. Fotky dělal můj kamarád Jirka Šujanský (kdysi zpěvák Moriorr) a webmaster Otta Kokštejn, basák mnoha kapel, mi pomáhá s webem. Mám štěstí na vstřícné a talentované lidi, kteří mi pomáhají uskutečnit moje vize a nápady. To je i celá parta v Alfedus Music. Pracovití lidé, kteří jen nežvaněj u piva, co by kdyby. Žvanilům se snažím vyhýbat. Život je krátkej.
S fanoušky jseš v kontaktu především prostřednictvím Facebooku, takže se dá asi říct, že k těmto moderním sociálním sítím máš kladný vztah. Velkou výhodou určitě je, že oproti době třeba před 15 – 20 lety nemusí člověk na poštu tašku plnou dopisů, ale během chvilky dokáže oslovit velké množství lidí.
Na jednu stranu nám technologie něco berou, na druhou hodně nového přináší.
Očekávám, že HENYCH 666 vyrazí v co nejbližší době i na koncertní pódia. Máš už konkrétní představu o tom, jaké skladby budou tvořit váš set list? Pracujete v současnosti i na dalších vlastních věcech, které by se v něm případně mohly objevit?
Na živé hraní se těšíme. 666 bude hrát málo a výjimečně. Projel jsem za ty roky Československo tisíckrát a není tu už akce nebo místo, kam bych musel za každou cenu. Chceme dělat dobrou show a to něco stojí. Na podzim plánujeme první samostatné turné po větších městech. Repertoár bude z mého pera, který jsem napsal pro Törr, hity jako „Made in Hell“ a „Válka s nebem“ nemůžou chybět. A věř, že v nové sestavě znějí, jako nikdy předtím…. Plus samozřejmě písně čerstvé.
Co pro skupinu bude v následujícím období prioritní – koncerty nebo příprava debutového alba a kdy případně mohou fanoušci full CD očekávat?
Žádné priority nemáme, vše záleží na podpoře posluchačů. Jestli je naše vizitka „Psychonaut“ zaujala a vyberou si nás jako kapelu, kterou chtějí vidět a poslouchat, budeme dělat vše proto, abychom je potěšili a pobavili tím co, umíme nejlíp - rock´n´rollem.
Na závěr bych si dovolil jednu malou odbočku. Na jaře vyšlo tributní album Jiřího Schelingera. Docela mě překvapilo, že ty jako člen legendárního projektu ZEMĚTŘESENÍ ses na rozdíl od Aleše Brichty a Miloše Doležala natáčení nezúčastnil.
Nikdy jsem se neúčastnil akcí, jako jsou hromadné tribute projekty nebo dobročinné koncerty. A nabídek byly za ta léta desítky. Nechci mít s těmito vyčůranými aktivitami nic společného. Co se týká Jirky Schelingera, svůj díl k uctění jeho odkazu jsem udělal jednorázovým projektem Zemětřesení. Nechci být ten, který je spojován se jménem Schelinger při každé příležitosti dalších a dalších výročí jeho smrti. Svoje soukromé, dobrovolné a mnou kontrolované „tribute“ si právě dělám na svých CD, pokud mám potřebu se podělit o to, k čemu mám vztah.
A na úplný konec prosím o tvůj vzkaz pro čtenáře Fobie a vůbec všechny fanoušky, kteří ti drží palce.
NEDĚLÁM PEKLO POPRVÝ!!!!
Vlasto moc díky za tento rozhovor.
www.henych666.cz
Ty pocity se mísily. Törr byl mrtvej od roku 2006. Proto jsme dali rok 2010 pauzu, abychom vymysleli, co s tím. Já navrhl dvě cesty. Buď začít společně ve zkušebně hledat novou energii a psát nové písně, jako se to běžně dělá. Törr nikdy takto nepracoval a tak se vytratila společná chemie v hudbě. Nebo to po CD/DVD „Inferno Nocturno“ ukončit ještě v dobrou chvíli.
Ota s Radkem žádný návrh neměli. Až někdy koncem srpna mi přišla mejlem výpoveď ze souboru. Přišlo to ale ve chvíli, kdy ta atmosféra v kapele byla tak špatná, že mi to bylo a je úplně fuk. Spíš se mi ulevilo. To jsou základni fakta. Udělal jsem za tím tlustou čáru a je mi to tak volný, že mi to nestoji ani za to, se s nima hádat, bojovat a házet na sebe navzájem hovna, jako to bylo u Arakainu.
Co bylo tvým hlavním hnacím motorem při sestavování nové skupiny a jak se vlastně rodil celý koncept smečky HENYCH 666?
Žádný motory a koncepty nepotřebuju. Takhle žiju. Jediné kritérium hrát dnes rock´n´roll je, že mě to musí bavit a musím být obklopen lidmi na stejné vlně, kteří mi energii dávaj a né berou.
Můžeš prozradit, jakým způsobem probíhal výběr tvých současných spoluhráčů? Jednalo se o řekněme klasický konkurs nebo sis sám vytipovával potenciální adepty třeba na koncertech? Preferoval jsi spíše mladé neokoukané tváře před zavedenými jmény?
Obě verze proběhly. Někdy v září jsem jako prvního oslovil kamaráda a skvělého kytaristu Kirka Běhunka, který měl chuť se mnou hrát. Na post bubeníka jsem oslovil taktéž špičkového hráče Miloše Meiera. Tato verze fungovala asi dva měsíce. Byla do toho chuť a určitě by to byla zajímavá sestava. Včas jsme si uvědomili, že časově by to byl neřešitelný problém do budoucna, protože vyhlášení hráči jsou vytížení v několika dalších projektech a já si uvědomil, že nechci opakovat situaci, která byla s Dogou a Alkeholem.
V lednu 2011 jsem vyhlásil konkurs na bubeníka a kytaristu. Talentovaných muzikantů je u nás spousta a stačí si vybrat ty pravé, kteří dají kapele sto procent energie.
Jak dlouho trval tento proces a rovněž by mě zajímalo, co nakonec rozhodlo pro angažování hned dvou kytaristů? Přece jenom, drtivou část svého hudebního života jsi absolvoval po boku jedné kytary, takže tahle volba určitě spoustu lidí překvapila.
Přihlásilo se mi asi 40 hráčů, 20 jsem vybral do užšího výběru pro konkursy. Na základě těchto konkursů jsem vybral pro mě ty nejvhodnější spoluhráče. Úroveň kytaristů byla vysoká. Jak jsem se v tom brodil, tak jsem prostě dostal chuť, mít po letech kytaru z obou stran. Je to jen moje momentální rozpoložení, nic víc. Když je píseň dobrá, jedna kytara stačí, když je to blbý, nepomůže ani sto kytar. Na počtu nástrojů nezáleží.
Zaregistroval jsem, že někteří fandové ti třeba na serveru Bandzone.cz radili, abys pro spolupráci oslovil někoho ze svých bývalých parťáků z Törru. Uvažoval jsi vůbec kdy o něčem takovém?
Třeba koho? Izzi má svoji Dogu, Kohout skončil s hraním v roce 1991 a Švarc je nepoužitelnej. Že bych dal lano Otíkovi? (úsměv) Fakt ne. Se všemi jsem už ve své době udělal kus práce a ta energie už by tam nebyla. Je čas jít dál. Nechci dělat další revival Törr, bohatě stačí jen jeden.
Členové HENYCH 666 zatím zůstávají trošku v anonymitě (až na tvou osobu, pochopitelně). Z dosud uveřejněných promo snímků a přezdívek si jen málokterý fanda asi dokáže udělat obrázek o tom, o koho se vlastně jedná. Představíš nám své kolegy trochu blíže nebo kolem nich prozatím zůstane ten částečně tajemný nádech?
Co ještě fanda potřebuje vědět? Jejich jména a tváře v 666 jsou zveřejněna. Podstatná je společná energie a hudba. Jsme jen rock´n´rollová kapela, tento svět nenarovnáme, naším cílem je přežít. Prežijeme ty sračky kolem snáze, když se budeme bavit tím, co nám jde. Chceme, aby se pobavili i lidi kolem nás. Ti, co to cítí stejně, kteří přistoupí na naší hru. Většina lidí podle ohlasu žádná jména nepotřebuje a ti, kterým to nedá spát, se můžou více zapojit do hry a pátrat. Zas tak težké to není. Čechy jsou vesnice a nikdo se tu neschová na dlouho.
Oficiálně byla činnost kapely zahájena na konci května a zároveň byla do oběhu vypuštěna vaše debutová nahrávka, kterou je singl nazvaný „Psychonaut“. Poodhal nám trošku pozadí vzniku tohoto nosiče.
Prvořadým úkolem bylo se sehrát jako kapela. K tomu posloužily pecky, které jsem napsal pro Törr. Fans je budou stejně zpočátku vyžadovat na koncertech, než je časem nahradí zcela nový repertoár. To bylo hotové někdy v dubnu a začali jsme společně skládat nové písně. Za dva víkendy jsme měli hotové dvě, o nichž jsme byli přesvědčeni, že nás mohou reprezentovat jako novou kapelu. Na přelomu dubna a května jsme je nahráli ve studiu Propast. Singl „Psychonaut“ jsme tam natáčeli 4 dny. Za mixem s námi pracoval Petr Kovanda, který namíchal přesně takový sound, který je podle mých představ, jak má 666 znít.
CD přináší dva vaše vlastní kousky „Zakrev“ a titulní „Psychonaut“, doplněné dvěma covery, kterými jsou skladby „Travestit“ z repertoáru Kurtizán z 25. Avenue a „Magické noci“ od legendární československé undergroundové kapely PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE. Nejen mě by určitě zajímalo, co rozhodlo pro zařazení právě těchto dvou věcí. Hlavně ti Plastici nejspíš spoustu lidí překvapí. Dá se říct, že jseš velkým fandou téhle party?
To ani ne. Samozřejmě mě jejich tvorba za ta léta neminula, ale to není určující. Potřebovali jsme singl jako vizitku do začátku, pro rozběh kapely. Dát o sobě vědět, co jsme zač a co a jak hrajeme a jestli to někoho bude zajímat. Na základě úspěšnosti a prodeje singlu se budeme rozhodovat, zda investovat čas a peníze do plnohodnotného alba. Singlu se vyrobila limitovaná edice 500 kusů, aby se pokryly náklady na pořízení „Psychonauta“, je cena 99 Kč. Posluchač musí od nás dostat za ty peníze maximum. Proto je CD v digipackovém balení a kromě bonusu ve formě videoklipu, jsme v tom časovém presu přidali i tyto dva covery.
Nic nového to není, covery jsem dělal i celá léta s Törrem. Album „Morituri Te Salutant“ bylo také postaveno na písni Karla Kryla, neslo název jeho písně a byl na ní i uspěšný klip (to je pro ty, co se diví, že stavím pilotní věc na coveru). Na CD „Tanec Svatýho Víta“ byly covery od Extempore, na „Made in Hell“ byly také dva. Neměl jsem nikdy problém, nahrát píseň jiných autorů. Jsem fanoušek rockové muziky, akorát, že oproti jiným mám možnost si písně, se kterými se ztotožňuju a ke kterým mám osobní vztah, zahrát. Jsem fanoušek kapely K25A a zároveň se známe hodně let. Simon zpíval jako host na CD Törr v roce 1996. Píseň „Travestit“ se mi líbí asi nejvíc, proto jsem si ji chtěl pro radost zahrát. A PPU jsou pocta zásadní legendě české rockové historie a zároveň výrazným osobnostem, jako byli Mejla Hlavsa a Egon Bondy. Navíc byla pro nás výzva silný motiv písně „Magické noci“. Posluchač dostane komplexní obrázek o naší nové kapele. Nejen, jakým směrem půjde naše autorská tvorba, ale i možnost srovnání, jak dokážeme pojmout a svým stylem zahrát známé písně jiných autorů. Jak jsem řekl, singl je vizitka.
Jak se pochopitelně dalo předpokládat, nahrávka přináší i některé nové hudební prvky (mám na mysli v porovnání s poslední tvorbou Törru), z nichž asi nejvýraznější jsou dva a to nádech industriálu, kterým je celá nahrávka prostoupena a rovněž částečná změna tvého vokálu, o němž bych řekl, že je proti dřívějšku v o něco vyšší poloze. Co tě vedlo k tomuto posunu? Měl jsi pocit, že tvůj původní pěvecký výraz by se do nové tvorby nehodil? Mimo jiné, budeš obstarávat veškeré hlavní zpěvy sám nebo v budoucnu počítáš i se zapojením ostatních členů?
(úsměv) Já zpívám pořád stejně… Možná víc řvu, protože mě to zas začalo bavit. Jediný rozdíl je, že tyto písně jsou v jiných tóninách, než jsme dělali s Törr. Nejsem zpěvák ani basák tak, jak je toto všeobecně vnímáno a posuzováno. Jen se prostřednictvím hlasu a basy vyjadřuju. Nemůžu tak být ani lepší, ani horší, ani jinej (úsměv). Když se moji nynější spoluhráči přidají svými hlasy, budu jen rád.
Přesto přeze všechno, si ale myslím, že když si to fanoušci pořádně poslechnou, tak objeví tvůj klasický rukopis, pouze místy více či méně okořenění dávkou novátorství. Určitě to není takový šok, jako kdysi svého času „Tanec Svatýho Víta“ (úsměv).
To, že hraju industriál jsem už taky zaslechl. Jen se bavím tím, jak lidi plácaj blbosti, když nevědí nebo jim někdo ujede z tabulek a norem kde jsou zvyklí se pohybovat. Jediný zvuk na celém singlu, který je industriální, je zvuk kovadliny v pozadí hlavního riffu „Magických noci“. Jinak je vše nahráno pouze tak, jak kapela hraje živě a přirozeně zní. Nejsou tam žádný samply a jiné nástroje, než jedny živé bicí, dvě kytary a basa. Ani ty kytary jsme ve studiu nedvojily, tak jak se to běžně dělá. Každý v kapele je na nahrávce pouze jednou a hraje part, který hraje i naživo. Zvuk vychází jen z toho, že máme silné ruce a aparáty. Jak říkáš, mám svůj rukopis, který se v mých letech změnit nedá. Nikdo se nemění.
Co se týká škatulek v hudbě, mám jich plný zuby. Nebaví mě ani lidi, co jdou jako stádo za tím jediným jejich stylem, který jim určuje, jak mají vypadat, co mají poslouchat a jak žít.
Pro mě už dávno přestalo být určující, co se zrovna kde hraje. Nechci hrát konkrétní styl, jako někdo a nemoct z něj vybočit, aby mě škatulkáři nevyobcovali z kultůry (úsměv).
Nové písně, které pomalu skládáme, budou daleko větší šok pro tuhle skupinu posluchačů, než je celej „Psychonaut“. Inspirací je pro nás pouze určitý druh filmů a výtvarného umění, než konkrétní trend v hudbě a zahraničních kapelách. Zajimá nás pouze to, jestli je píseň dobrá, něco sděluje a má koule, než to, do jaké škatulky ji narvat.
Součástí nosiče je i váš úvodní klip, který byl pořízen na cover verzi již zmíněných Plastiků „Magické noci“, jehož režisérem je Španěl Jorge Sánchez.
Jorge alias Chrchel (Chorche), je student filmařiny, momentálně žijící a studující v Praze. Velkej fanoušek metalu a kamarád. Klip vypadá zábavněji, než práce na něm. Točili jsme dva dny - noci a tak týden zabral střih a postprodukce. Můžete ho vidět hned při vstupu na můj web www.henych666.cz
V minulosti ses už několikrát vyjádřil ve smyslu, že v dnešní době masivního nelegálního stahování hudby, nemá v podstatě cenu nahrávat nové věci a vydávat CD. Dá se říct, že jsi v tomto ohledu změnil názor nebo to bereš pouze jako takové nutné zlo, že nová kapela se prostě nějakou nahrávkou prezentovat musí?
Názory neměním. CD je v současnosti pro kapelu nutné zlo, aby mohla hrát, protože na to musí sehnat peníze mimo hudbu. To je to, co mi na tom vadí. Nikdy jsem neřekl, že nechci dělat nové písničky. Co se týče CD, je otázkou pár let, kdy jako médium zmizí do říše zapomnění, stejně jako MC, LP,VHS atd.
„Psychonaut“ vychází u firmy Alfedus Music. Jak došlo k navázání spolupráce právě s touto agenturou?
Už rok pracuji pro Alfedus jako produkční a grafik. Pomáháme s koncerty a CD různým kapelkám. Děláme i koncerty zahraničních interpretů. Vyrábím vizuály pro reklamu, plakáty, weby atd. Baví mě to a živí. Tak nejsem závislý na hudbě a nemusím hrát za každou cenu, jako to bylo u Törr. Můj život je nyní svobodnější a pestřejší.
Zajímavým tématem je určitě i vaše celková image. Web, CD, fotky, to vše je velmi zajímavě graficky sladěno. Předpokládám, že námět této vizuální prezentace pochází z tvé hlavy nebo se mýlím?
Nejen náměty, ale kompletní grafiku loga, kapely, webu, merchandise i CD jsem dělal sám. Fotky dělal můj kamarád Jirka Šujanský (kdysi zpěvák Moriorr) a webmaster Otta Kokštejn, basák mnoha kapel, mi pomáhá s webem. Mám štěstí na vstřícné a talentované lidi, kteří mi pomáhají uskutečnit moje vize a nápady. To je i celá parta v Alfedus Music. Pracovití lidé, kteří jen nežvaněj u piva, co by kdyby. Žvanilům se snažím vyhýbat. Život je krátkej.
S fanoušky jseš v kontaktu především prostřednictvím Facebooku, takže se dá asi říct, že k těmto moderním sociálním sítím máš kladný vztah. Velkou výhodou určitě je, že oproti době třeba před 15 – 20 lety nemusí člověk na poštu tašku plnou dopisů, ale během chvilky dokáže oslovit velké množství lidí.
Na jednu stranu nám technologie něco berou, na druhou hodně nového přináší.
Očekávám, že HENYCH 666 vyrazí v co nejbližší době i na koncertní pódia. Máš už konkrétní představu o tom, jaké skladby budou tvořit váš set list? Pracujete v současnosti i na dalších vlastních věcech, které by se v něm případně mohly objevit?
Na živé hraní se těšíme. 666 bude hrát málo a výjimečně. Projel jsem za ty roky Československo tisíckrát a není tu už akce nebo místo, kam bych musel za každou cenu. Chceme dělat dobrou show a to něco stojí. Na podzim plánujeme první samostatné turné po větších městech. Repertoár bude z mého pera, který jsem napsal pro Törr, hity jako „Made in Hell“ a „Válka s nebem“ nemůžou chybět. A věř, že v nové sestavě znějí, jako nikdy předtím…. Plus samozřejmě písně čerstvé.
Co pro skupinu bude v následujícím období prioritní – koncerty nebo příprava debutového alba a kdy případně mohou fanoušci full CD očekávat?
Žádné priority nemáme, vše záleží na podpoře posluchačů. Jestli je naše vizitka „Psychonaut“ zaujala a vyberou si nás jako kapelu, kterou chtějí vidět a poslouchat, budeme dělat vše proto, abychom je potěšili a pobavili tím co, umíme nejlíp - rock´n´rollem.
Na závěr bych si dovolil jednu malou odbočku. Na jaře vyšlo tributní album Jiřího Schelingera. Docela mě překvapilo, že ty jako člen legendárního projektu ZEMĚTŘESENÍ ses na rozdíl od Aleše Brichty a Miloše Doležala natáčení nezúčastnil.
Nikdy jsem se neúčastnil akcí, jako jsou hromadné tribute projekty nebo dobročinné koncerty. A nabídek byly za ta léta desítky. Nechci mít s těmito vyčůranými aktivitami nic společného. Co se týká Jirky Schelingera, svůj díl k uctění jeho odkazu jsem udělal jednorázovým projektem Zemětřesení. Nechci být ten, který je spojován se jménem Schelinger při každé příležitosti dalších a dalších výročí jeho smrti. Svoje soukromé, dobrovolné a mnou kontrolované „tribute“ si právě dělám na svých CD, pokud mám potřebu se podělit o to, k čemu mám vztah.
A na úplný konec prosím o tvůj vzkaz pro čtenáře Fobie a vůbec všechny fanoušky, kteří ti drží palce.
NEDĚLÁM PEKLO POPRVÝ!!!!
Vlasto moc díky za tento rozhovor.
www.henych666.cz
