Skupina La Bestia Negra zatím nepatří k těm nejznámějším formacím a její existenci registrují spíše fans z Vašeho regionu, proto se nevyhneme tak trochu klišovitému tématu Vaší historie. Kdy tedy kapela vznikla a co Vás vlastně k hraní přimělo?
Kapela jako taková vznikla v roce 2004. Z původní sestavy zůstal jen zpěvák Honza, basák Jirka a já u kláves. Po natočení prvního proma koncem roku 2005 jsme se ale rozpadli. Od té doby kapela procházela mnohými změnami, hlavně na postu bubeníka. V podstatě to bylo kolečko pořád od nuly. Minulý červen jsme se ale ustálili. Za bicí se posadil mladý, ale talentovaný Khonas ( mimochodem také bubeník ve Winselland ) a my začali mít zase chuť něco dělat, he he:-) …ne, řekla bych, že jsme teď ve složení, kdy si všichni sedneme jak hráčsky, tak i jako lidi. Umíme spolu být i mimo zkušebnu, zajít na pivo, podržet se, když má jeden trable. Možná to bude znít jak z ňákýho amerického filmu, ale můžu hrdě říct, že jsme banda, která je založená převážně na kamarádství. Hudba už je pak takovej bonus.
Jste relativně početná kapela. Pokud dobře počítám, tak je Vás dohromady sedm. Jak složité je se na něčem shodnout? Kdo má vlastně u Vás hlavní slovo?
Počítáš správně:-) Je pravda, že když už se sejdeme v plném počtu, je docela o nervy se na něčem domluvit. Ale to se stává jen když jedeme na koncert apod. Jinak se na zkouškách scházíme většinou ve 4-5. Menšina se podřizuje většině, respektive kdo dřív přijde…a nebo pěstní souboje:-) Hlavní slovo? Jsme celkem rozumní, takže se vždycky nějak domluvíme. Kluci tvrdí, že prej hlavní slovo mám já, ale označila bych to spíš jako maminkovský sklony:-)
Jak se cítíš jako holka v metalové kapele? Pravdou je, že dneska se už tohle vůbec neřeší, ale přesto mě zajímá jakou pozici v LBN máš? Jak jsi se vlastně konkrétně ty do skupiny dostala?
Je to fajn pocit. I když teď už to moc neprožívám…navíc už jsme teď dvě:-) Úplně na začátku LBN mě brali kluci prostě jako holku v kapele. Postupem času jsem si ale všimla, že mě začínají brát jako plnohodnotného člena kapely. Kolikrát jsou naši kluci větší bebíčka než já a ségra:-) Jinak jsem v kapele od založení.
V kapele funguje sesterské duo. Přesto jsem na některých fotkách z koncertů La Bestia Negra Tvou sestru nezaregistroval. Jednalo se pouze o momentální výpadek, nebo je to standardní záležitost?
Veru se k nám přidala teprve v létě 2008, proto na plno fotkách chybí. Na fotkách z březnového Maskaronu Tour Festival, kdy k nám do Aše zavítali SSOGE, ségra není. Byla to výjimečná situace. Je studentka konzervatoře a v plánu už měla něco v rámci školy. Jinak s námi zatím hrála všude.
Jak by jsi charakterizovala styl, který produkujete. Na Bandzone máte uvedeno „Doom core-metal“. Jak tomu mají fanoušci rozumět?
Uvedeno to tam sice je, ale ani my sami nedokážeme říct, co hrajeme přesně za styl. Je to směska toho, co nás každého napadne. Přece jenom je nás sedm, jak jsi sám počítal, a tím, že každý holduje jinému stylu, se z toho stává takovej „eintopf“. Doom- kvůli zádumčivým klávesám, core- kvůli rázné kytaře Lumíra z Empty Feeling a metal- ten jedinej to asi stručně vystihuje. Každopádně bych to moc neškatulkovala. Hudba je proto, aby se hrála a poslouchala.
Proč jste se rozhodli jít právě touto cestou? Připadá mi, že se snažíte navázat na úspěchy tohoto žánru z konce devadesátých let, kdy doom metal u nás zažíval boom. Chápu to tak správně?
He he :-))) My jsme se pro nic nerozhodovali. Prostě jsme se sešli párkrát ve zkušebně a to, co vzniklo, tak vzniklo a od toho se začal odvíjet zbytek repertoáru. Mimochodem nejsi jedinej, kdo tohle tvrdí. Něco podobného o nás napsali v posledním Pařátu. Na nic jsme se nikdy nesnažili navazovat. Když budu mluvit sama za sebe…je pravda, že tu příponu „doom“ hodně ovlivňují moje klávesy, ale doom metal právě z 90.let jsem nikdy moc neposlouchala. Raději si poslechnu něco svižnějšího, agresivnějšího. Death core, brutal death apod., u čeho si popřípadě můžu zatřepat palicí. Když už mám fakt náladu na mašli, tak si poslechnu Katatonii, Anathemu, Opeth…A to jsou právě ty chvíle, kdy se člověk uchyluje k tomu, že něco složí. Když ze sebe chce vypustit nějakou bolest, své niterné pocity. Pak přijde do zkušebny- „hele, kluci, mám novou věc!“ a během pár zkoušek se dá dohromady nová písnička, kdy do ní dá každej kousek ze svýho já… a pochybuju o tom, že se sedm lidí cítí v jeden den naprosto stejně. Proto ten náš „doom miš maš“ :-)
Drtivá většina těchto kapel již dávno zmizela v propadlišti dějin a ti co zůstali, se už pohybují v úplně jiných vodách. Jak tento posun vnímáš? Co se ti vybaví, když zmíním jména jako např. Dying Passion, Promises, Silent Stream of Godless Elegy, Endless, Love History nebo např. Dissolving of Prodigy?
Jsou to kapely, které pojaly doom metal tak trochu jinak a udaly mu u nás v Čechách jiný směr. Každopádně jsou to špičky. S částí z těch, co jsi jmenoval, jsme měli tu čest hrát. Jsou to moc fajn lidi.
Když pomineme doom metal jako takový…Co říkáš na současnou českou scénu? Je něco, co Tě v poslední době zaujalo?
Česká scéna má určitě co nabídnout. Zaujali mě Belligerence. Fakt pecka!
Jak funguje spolupráce s ostatníma kapelama? Předpokládám, že určitě děláte výměnné koncerty. Jaké podmínky musí daná kapela splňovat, aby jste ji popřípadě vzali na vámi pořádanou akci?
Ano, naše hraní je v podstatě na výměnných koncertech založené. Žádné podmínky si neklademe, ani to moc neřešíme. Jsme rádi, že si zahrajeme.
Když už jsme u toho pořádání koncertů. Jak se jeví situace na Ašsku? Chodí tam na koncerty hodně lidí? Jak často na domácí půdě koncertujete?
Na Ašsku je dobrá metalová základna. Už to, že je tu něco okolo 15 kapelek svědčí o tom, že tady lidi hudbou žijou. S tím koncertováním…nehrajeme tady víc jak 1-2krát do roka. Těm, co jsme se nezprotivili, bychom se mohli ještě zprotivit:-)
Jaký koncert v historii kapely považuješ na nejvydařenější?
Každý koncert má něco do sebe, co nám dal. Ale nejvíc překvapení jsme asi byli na prvním Rebecca Festu, když jsme si po pár písničkách všimli několika set fandících človíčků všeho věku. To opravdu zahřálo u srdce. A jako „vydařený“ v pravém slova smyslu bych označila Benefiční koncert Animal Triste, který jsme pořádali pro pejsky z v té době vykradeného chebského útulku. Stál několik měsíců úsilí, které ale stálo za to- vybrali jsme přes 20 tisíc a bezprostředně po něm našlo domov asi pět pejsků.
Plánujete v blízké době nějakou akci, na kterou bys ráda fanoušky pozvala?
Akce pořádáme většinou koncem roku. Zatím ale nic konkrétního v plánu není.
Je známo, že jste propojeni s kapelou Winselland. Mohla by jsi věci uvézt na pravou míru?
Winsellandi jsou naši ašští spoluobčané:-), naši kamarádi, s kterýma občas zachlastáme. Tímto bych kluky chtěla pozdravit. Mám je moc ráda… Jinak náš bubeník tluče i u nich, proto to „propojení“.
Ty osobně máš nějaký projekt, nebo je pro tebe priorita LBN?
He he, bohužel je málo času. Jsem ráda, že vůbec stíhám to, co stíhám. LBN je priorita. Nevim, jestli mě kluci z Onanizerů neumlátí, když to prozradím. Ale před týdnem jsem od nich dostala nabídku na post u druhého mikrofonu. Bohužel jsme se právě kvůli časovým důvodům nedohodli. Jsou to totiž cestovatelé, mají obehranou celou Evropu, Latinskou Ameriku, teď chystají Asii. Je to moc lákavé, ale mám doma pejska, kocoury, z práce mě nepustí, k tomu škola…prostě to nejde:-(
Nyní se vrátíme zase k vaší tvorbě. Loni v srpnu jste nahráli demo. Můžeš nám o něm něco povědět? Kde se nahrávalo, jak jste s materiálem spokojeni atd…
Nahrávali jsme v Praze ve studiu Mlejn u Dominika Pecky. Samotné nahrávání bylo fajnové. Do teďka jsme se vlastně neshodli na výsledném zvuku právě proto, že je nás sedm a každej to slyší úplně jinak. Takže jsme to nechali v takovém stavu, v jakém to je. Každopádně je vždycky co zlepšovat, aspoň víme, čeho se máme příště držet a čeho vyvarovat.
Čím bys fanoušky nalákala k tomu, aby si Vaše demo pořídili?
No, to nevím. Nerada někomu něco cpu. Demo si poslechnout můžou, ale vzkázala bych jim, ať si raději počkají na nějaký další počin:-)
Plánujete např.nějaký videoklip?
Plánujeme…už tak tři roky.
Jak to vypadá s vydáním oficiálního CD? Oslovili jste už nějaké firmy?
Víš, my jsme nikdy tady to moc neřešili. Hrajeme hlavně pro radost a jak už jsem naznačila- hrajeme spíš živě v rámci výměnných koncertů. V březnu jsme se prý líbily Hance ze Silentů. Zpěvák jí posílal naše demo s tím, že to prý dá někomu z Redblacku. Tak se z toho možná něco vyklube.
Jaký je Tvůj hudební sen? Kam až by jste to chtěli do budoucna dotáhnout?
Zajet nějaké to malé turné po Evropě. Spacáky s sebou a nic neřešit. Prostě pohodička. Dotáhnout? Basák by řekl asi něco jiného ve smyslu „zaplněná Sazka Aréna“:-) Se zbytkem kapely se ale shodneme na tom, že bychom rádi byli známí v rámci české klubové scény, zahrát si na pár dobrých festech, skamarádit se se členy českých metalových kapel…
Na začátku rozhovoru jsme již sestavu probírali. Nyní mě však zajímá, jaká jsou vlastně Vaše civilní zaměstnání? Je složité to všechno zkoordinovat, nebo vše funguje bez problémů? Přeci jen… sladit termíny pro sedm lidí, asi nebude nic jednoduchého.
Honza- prodejce a servis IT, Lumír- kytarář, Lorry- podnikatel truhlář, Jirka-krupiér, já- osobní bankéř a Veru s Khonasem studenti…každopádně všichni kromě Jirky profesionální alkoholici:-) Zkoušíme většinou ve všedních dnech k večeru, kdy jsou skoro všichni po práci a po škole. Až na basáka-ten pracuje jakožto krupiér v noci. O víkendech se občas sejdeme všichni, když se nám zkoušky nekryjí se zkouškami Empty Feeling ( kde hraje Lum ) nebo Winselland a Bloody Widle, kde hraje Khonas. Je to hodně o domluvě.
Měla jsi už někdy náladu se vším seknout, nebo je pro tebe muzika droga, bez které nemůžeš existovat. A vůbec…hádáte se mezi sebou?
A kolikrát!:-) ale když seš na něčem závislej, tak je těžký s tím přestat. To určitě znáš… Hádáme se málokdy a když už jo, tak to není na rozchod. Buď na sebe řveme ve zkušebně kvůli tempu. Khonas by totiž nejraději všechno hrál tempem 500 a víc. Nebo pak u piva, co se týče věcí názoru, jako je politika, náboženství, vegetariánství apod. Opilí jsme totiž vždycky hrozní chytrolíni!:-)
Jaké plány máte v blízké budoucnosti? Na co všechno se můžou Vaši fanoušci těšit? Díky a ať se Vám daří….
Trošku jsme v nových věcech zrychlili, přitvrdili. Zapojila jsem se více ve zpěvu-jak už v melodickém, tak v growlu, Honzík naopak začal přidávat melodické zpěvy, což je fajn, protože má kromě bručáku i krásně hlubokej hlas, do nových skladeb se více zapojila viola. Začínáme se pomalu odpoutávat od zmiňovaného „doomu“… nechte se překvapit:-)
