Stejně jako rok zpátky jsem se rozhodli vyjet do Německa na pagan folkový festival Ragnarök, který se tentokrát konal už po šesté v Stadthalle v malém městečku Lichtenfels, zhruba 100 km od Chebu. Páteční cesta z Prahy byla doprovázena hustým deštěm, který s námi zůstal i při stavění stanu a hledání místa pro jeho umístnění. Vzhledem k předchozím dvěma slunečním týdnům se nikdo z naší výpravy nevybavil pláštěnkou a tak naše první kroky směrovali do merchandise stanu, kde jsme nakoupili suché oblečení a nějaké ty desky. Teplota venku nebyla nic moc a tak jsme frčeli do haly trochu se ohřát a já nafotit první kapely.
Pátek 17.4.2009
KIVIMETSÄN DRUIDI
Jako první kapelu dnes vidíme finskou symfonicko folkovou bandu KIVIMETSÄN DRUIDI, která je díky turné s KORPIKLAANI dost známou i u nás. Jejich dnešní vystoupení bylo opět hlavně o poslední desce „Shadowheart“ a i když festival teprve začíná, nebylo to snad ani zdát. V hale už se rojili desítky přítomných fanoušků a jejich energický a melodické rozhýbal pár prvních hlav. Zvuk se zdál být už teď docela povedený a tak bylo krásně slyšet kytary i oba vokály.
HEIDEVOLK
Po vynechání dvou kapel a dokončení nákupů se vracíme na jednu z našich nejvíce očekávaných kapel. HEIDEVOLK přijeli se svým germánsky laděným viking metalem z nedalekého Nizozemí a rozpoutali v hale první skutečné a pořádné pogo. Úvod setu doprovázel působivý nástup Vikingů se štíty a meči. Jejich siluety v hustém dýmu a zvuk mečů narážejících o štíty vytvořil výbornou atmosféru, do které vstoupila dvojice výborných zpěváků doprovázena zbytkem kapely. Kapela odehrála vynikající a strhující set, během kterého zazněli skladby jako Krijgsvolk z debutové desky „De Strijdlust is Úboren“, Saksenland z posledního CD „Walhalla Wacht“ nebo Vulgaris Magistralis. V celkovém hodnocení festivalu jedno ze tří nejlepších.
WOLFCHANT
Do výborné nálady v publiku vstupuje první zběsilejší svorka německých pagan folk metalistů, v jejichž hudbě se to chvílemi míhalo i blackovými prvky. Kapely s těchto dnech vydává desku „Determined Damnation“ a tak své vystoupení věnovala hlavně její propagaci. Na pódiu se s ní objevili i dva hosté, Uwe Lulis a Michael Seifert z německé power metalové kapely REBELLION. Jako další byl přizván Ivo Raab, organizátor akce a tak se v jednu chvíli objevilo na pódiu až 8 lidí, kteří společnými silami předvedli zajímavou show.
TYR
Čtveřice pánů z Faerských ostrovů nastoupila v klasickém brnění a rozjela bez otálení energií nabitou show. Stejně jako předchozí grupa i TÝR plánují za několik málo dnů vydat novou desku „By the Light of the Northern Star“, ze které nám předvedli stejnojmennou ukázku. Mimo ní zazněla taky skladba Hail To The Hamer, které se objevila na úplně první desce této kapely, demu z roku 2000. Kapela předvedla skutečně obstojné vystoupení a my zhodnocujeme, že místní výborná atmosféra a aktivní fanoušci dokážou kapely vyhecovat k výborným výkonům.
DORNENREICH
Čas utíká mílovými kroky a kolem deváté hodiny nastupuje první z dnešní trojice hlavních kapel. Na pódiu se chystá trojice kytarista, bubeník a houslista a tak nemůže jít o nikoho jiného než o rakouské intelektuály DORNENREICH. Ti v rámci své show předvedli výborný výkon a mě osobně zaujal hlavně houslový part. Kapela odehrála více méně průřez svou tvorbou, odzněly Trauerbrandung, Eigenwach a Wer Hat Angst Vor Einsamkeit? z druhého alba „Her von welken Nächten“ a Jagd z „In Luft Geritzt“. Pro mě osobně výborná a zajímavá show krásně podpořená aktivním potleskem fanoušků, kteří více méně odpočívali na nadcházející a v německých krajích hodně dobře známou a oblíbenou humpa hordu.
KORPIKLAANI
Tato finská folková legenda se v německých krajích těší aktivní oblibě a nijak jinak tomu nebylo i na Ragnaroku. Kapelu očekával tance chtivý dav, který okamžitě od začátku setu aktivně pařil. V kotli to lítalo, a když se z něho vymotal jeden člen naší výpravy, zhodnotil, že toto nebyl koncert ale válka. Osobně jsem si v klidu stála bokem a ve chvíli, kdy začala skladba Korpiklaani, odešla, protože mě pořád se opakující playlist těchto seveřanů nijak zvlášť nebaví.
Motám se ve vstupní hale mezi desítkami Vikingů, bojovníků, princezen a pohanských skřítků, narážím na Xenu a začínám mít pocit, že jsem se ocitla v pohádce. Vychutnávám si české pivko, protože to místní německé odmítám po minulo-roční zkušenosti ochutnat. Vycházím na cigáro ven, protože ve vnitřních prostorech je přísný a kontrolovaný zákaz kouření, díky němuž se tam ale dá jak tak fungovat. Venku vládne tma a výborná atmosféra hloučků motajících se kolem stánků s občerstvením. Potkávám sem tam alkoholem zlomené jedince, ale v tuto pozdní hodinu nejde o nic zvláštního. Zpátky dovnitř mě přilákají úvodní tóny kapely, na kterou se hodně těším.
MÅNEGARM
Na švédskou folkově blackovou partu MÅNEGARM jsem se hodně těšila a kapela ani v nejmenším nezklamala mé očekávání. Rychlý a svižný, vikinským dědictvím prosáklý metal s chraplavým a občas krásně temným blackovým vokálem v doprovodu houslí, to je prostě kombinace, které nenechá leckterou hlavu klidnou. I když to zpěvákovi chvílemi ujelo, svým nasazením kapela strhla snad všechny přítomné. Zvláštním a pozornost strhujícím úkazem této bandy je blonďatý houslista, kterého další člen naší výpravy přejmenoval na květák. Jeho výkon byl úžasný a nadchnul mě jako zbytek kapely. V setu se objevili skladby jako Hemfärd, I evig tid nebo pecka Fimbultrollet. Jako ukázka z připravované desky, plánované na podzim, zazněla skladba Nattväsen. Výborný konec úžasného dne.
I když nešlo o poslední kapelu, mé síly vypověděly poslušnost a tak jsem se odebrala do krásně navlhlého stanu, ve kterém se teplota pohybovala kolem pěti stupňů a ve kterém mě čekala docela nepříjemná noc. Probuzení do chladného rána nebylo o nic příjemnější, ale alespoň přestalo pršet. Vybrali jsme se do města na něco teplého v naivní nevědomosti, jakým problémem bude objednání řízku s bramborem. Díky všem končetinám jsme se nakonec dopídili k jídlu a spokojeně se odebrali zpátky do haly, kde už před 12 začínal dnešní program.
Sobota 18.4.2009
YGGDRASIL
Folková kapela YGGDRASIL ze Švédska má za sebou od roku 2001 zajímavou historii, kterou výrazně ovlivnili problémy s vydáním debutové desky Kvällningsvindar över Nordrönt Land. Vše se vyřešilo a kapela se po změně labelu pustila do aktivního koncertování. Jejich hudba je založená na snových, folkových motivech doprovázených složitými kytarovými sóly a zajímavým vokálem. Ze staršího, výše zmíněného alba, odehráli I nordens rike, ale většina setu byla věnována nedávno vydané desce „Vedergällning“, ze které mě zaujala hlavně skladba Valkyria.
Po setu se na chvíli vzdaluji a proto stíhám jenom poslední skladby z vystoupení ALKONOST, což mě osobně hodně mrzí, ale co už člověk nadělá.
COR SCORPII
Tato norská black metalová kapela se postarala o mé osobní, velice příjemné překvapení. Jejich melodický black metal v sobě nesl několik zajímavých kytarových okamžiků a zpěvák disponoval nejen dobrým vokálem ale taky výbornou hecovací schopností. Specifickou atmosféru dotvářely výrazné klávesy dodávající hudbě hlubší rozměr. Členové kapely pocházejí z norské proslulé bandy WINDIR, která se po smrti Terje 'Valfara' Bakkena v roce 2004 rozdělila na VREID a COR SCORPII. Druhá zmiňovaná vydala zatím jenom jedno album „Monument“, z něhož odehrála skladby Kjettar, Helvetesfossen a Ei Fane Svart a předvedla hodně dobrý výkon.
METSATÖLL
Nevzpomínám si, že bych kdy měla tu čest na živo slyšet tuto estonskou bandu a tak jsem s očekáváním stála před pódiem. Epický, folkem inspirovaný metal má docela chytlavý nádech, ale snad až heavy metalový vokál mi moc nesedl. Při poslechu jejich setu si ale říkám, že dnešní kapely jsou skutečně kvalitní a v porovnání s pátečními „otevírači“ je kvalita daleko vyšší a nic mě nezklamalo, zatím.
FJOERGYN
Když se mi do rukou prvně dostal album těchto německých, melodických black metalistů, byla to láska na první poslech a naprostá fascinace dokonalostí umění skládat. FJOERGYN mě oslovili každým tónem a na letošní Ragnarok jsem vyrazila hlavně kvůli nim. Nebo jedině kvůli nim, sama ani nevím. Když si pak vezmete několika měsíční očekávání znásobeno dokonalou atmosférou festivalu a vynásobíte ho 100, dostanete úroveň mého zklamání a šoku, který následoval po prvních tónech úvodní skladby. Nevím, zda to bylo špatným zvukem nebo faktem, že se kapela rozrostla ze dvou na čtyři členy, ale měla jsem problém rozeznat i důvěrně známé skladby. S čistým vokálem vypomáhal kytarista a nebylo to ani zdaleka ono. Ze starších skladeb kapela odehrála Ich Sah Den Himmel Weinen, Katharsis a Fjoergyn a představila také dvě nové, které se objeví na připravované desce.
Celkem silný šok odcházím rozdýchat ven a tak vynechávám DARK FORTRESS, které jsem už měla tu čest vidět.
MELECHESH
Death blacková banda MELECHESH musela opustit rodný Izrael, aby mohla dál hrát metal a nebyla pod tlakem církve. Specifický etnický nádech si pořád drží, čemuž výrazně pomáhá i charizmatický zpěvák a kytarista Ashmedi. Kapelu jsem viděla několikrát a vždy podali vynikající výkon, což se nezměnilo ani dnes. Úderný, rychlý a zběsilý death metal s blackovými prvky a thrashovými chvilkami byl podpořen vynikajícím zvukem a povzbuzováním publika. Na tom bylo znát první náznaky blížící se únavy a orientaci spíše na hopsavejší hudbu. I tak se ale v předních řadách vytvořil slušný kotel a když zazněla kultovní Rebirth of the Nemesis i já jsem měl chuť se trochu vyřádit.
THYRFING
Další premiéra na pódiu a další velice příjemné překvapení a vynikající výkon. Švédská kapela THYRFING se na více hudebních serverech zařazuje mezi viking metalové kapely. To co ale předvedli na pódiu se podle mého názoru blížilo spíše atmosférickému black metalu s výrazným vlivem kláves. Zpěvák Jens Rydén disponuje skutečně krásně temným a chraplavým vokálem, který se výborně hodil k pomalejším kytarovým sólům a celkové atmosféře. V kombinaci s čístýmm a výborným převedením šlo o jedno z nejlepších vystoupení na Ragnaroku vůbec. Kapela představila téměř všechny své alba a odehrála En Sista Litania, Från Stormens Öga, Griftefrid (všechny z desky „Hels Vite“), Digerdöden a Kaos Återkomst („Vansinnesvisor“) a Mjölner z debutu „Urkraft“.
EINHERJER
Norská viking death metalová kapela EINHERJER vznikla v roce 1993. Pod tímto jménem vyšli 4 studiová alba a pak se 3 členové rozhodli vše skončit a založit novou grupu BATTERED. Na letošním Ragnaroku se ale konalo vzkříšení původní kapely a návrat na pódia a to ve velkém stylu. Vynikající show, stoprocentní nasazení a výrazná profesionalita, kterou kapela smetla všechny přítomné a nedala jim jedinou šanci. Bylo krásně vidět, že mají EINHERJER nacvičený každý jeden krok a jdou na jistotu. Díky fotopasu a zmatku pod pódiem jsem měla tu čest si kapelu vychutnat z bezprostřední blízkosti a byla to jízda. Publikum nadšeně spolupracovalo a bylo znát, že jim je tato norská kapela důvěrně známá a hodně oblíbená. Jinak se to nedalo a připojila jsem se k pařícím kapelám pod pódiem a užívala si skladby jako Hammar Haus, Einherjermarsjen, The Ballad of the Swords a Ironbound. Naprosto úžasná show.
SARKOM
Dalo by se říct, že by to na závěr chtělo na odlehčení nějakou úsměvnou věc a že to byl i záměr organizátorů. Díky posunu se zpěvák SARKOM ukázal na pódium už v rámci setu předchozích DRAUGNIM, protože se mu očividně nelíbilo víc jak hodinové zpoždění. DRAUGNIM sledujeme z nedaleké tribuny, ale můj jediný „zůstavší“ dojem je pobíhající bubák po pódiu. Při SARKOM se vracím ke své fotografské radosti. Na pódiu se objevuje skupina skutečně zlých pánů, zpěvákovi na krku visí obrácený kříž a na všechny kolem plive pivo, bohužel mám taky i se svým foťákem tu čest. Jak by Anxur řekl, pozérství jak cyp. Z hudebního hlediska ale poměrně příjemná a zajímavá věc, hutné a pestré kytarové sóla, zajímavé bicí a obstojný vokál. Kapela představila všechny svá alba, Bloodstains On the Horns a The Chosen One z „Aggravation of Mind“, Symbolic Revulsion, I call your Name a Inferior Bleeding z „Bestial Supremacy“ a nakonec i aktuálně vydané EP „To Ruin Something That Was Never Meant To Be“ skladbou Black-Bondage Suicide.
Těžko se věří, že to opět tak rychle uběhlo. Dáváme poslední cigo a opět se vrháme do „promrzlého“ stanu s jistotou, že příští rok opět pojedeme. Když se to tak vezme, bylo to pro nás otevření festivalové sezóny 2009 a já doufám, že i další akce budou probíhat tak skvěle a pohodově jako tato. Všem doporučuji návštěvu tohoto festivalu a doufám, že na něm příští rok opět potkáme větší skupinku Čechů.
Running order:
Pátek 17.4. 2009
14.00- 14.40 FINSTERFORST
14.55- 15.35 KIVIMETSÄN DRUIDI
15.50- 16.30 ADORNED BROOD
16.45- 17.25 ALESTORM
17.40- 18.25 HEIDEVOLK
18.40- 19.25 WOLFCHANT
19:40- 20.25 TYR
20.45- 21.45 DORNENREICH
22.00- 23.00 KORPIKLAANI
23.15- 00.00 MÅNEGARM
00.15- 01.00 FALCHION
Sobota 18.4. 2009
11.30- 12.05 IRRBLOSS
12.20- 13.00 YGGDRASSIL
13.15- 13.55 ALKONOST
14.10- 14.50 ANDRAS
15.05- 15.45 FEJD
16.00- 16.45 COR SCORPII
17.00- 17.45 METSATÖLL
18.00- 18.45 FJOERGYN
19.00- 19.45 DARK FORTRESS
20:00- 20.50 MELECHESH
21.05- 22.05 THYRFING
22.20- 23.30 EINHERJER
23.45- 00.30 DRAUGNIM
00.45- 01.30 SARKOM
