Nyní konečně živě v Praze! Po 44 letech, kdy zde jako kapela Manfred Mann (Chepter Two) v roce 1965 vystoupili na Jazzových dnech!
Současné složení:
Manfred Mann–klávesy a doprovodný zpěv
Mick Rogers – kytara a zpěv
Noel Mccalla - zpěv
Steve Kinch - baskytara
Geoff Dunn - bicí
Tato legendární kapela (vznikla v roce 1961 pod názvem Chepter One a postupným vývojem v roce 1971 vznikla Manfred Mann´s Earth Band) ovlivněná v počátcích jazzem a jazz rockem působí na bigbitovém poli skoro neuvěřitelných 50 let.
V podstatě neexistují statistiky o přesném počtu vydaných nahrávek této legendární skupiny, ale zhruba se jedná o 22 singlů ve Velké Británii, 6 - EP´S a 12 alb, která byla vydána celosvětově.
Již v době, když Manfred počátkem šedesátých let začínal v Anglii, věděl, že se stane hudebníkem, avšak v Jižní Africe se tehdy dalo hrát pouze na svatbách, ceremoniálech a v barech. Avšak s pomocí hvězd jako byli Oscar Peterson, Errol Garner, Bill Evans, ale především Miles Davis, získal důvěru ve vlastní schopnosti.
Cesta k úspěchu vedla přes pop. Začalo to hity 5-4-3-2-1, Ragamuffin Man a pochopitelně legendární Do Wah Diddy Diddy, Ha!Ha!Said The Clown, My Name is Jack, Blinded By The Light nebo Davys On The Road Again a Mighty Quinn, které mluví samy za sebe. Mann bývá označován za jednoho z nejvýznamnějších průkopníků syntezátorů v rockové hudbě a rozhodně za jednoho z nejcitlivějších myslitelů jazzu, rocku a popu. Manfred Mann´s Earth Band neplýtvají alby, zato i jejich pozdní věci jsou plné hudebních nápadů a ne hlušiny. Legendární členové kapely tehdy byli Tom McGuinness, Mike Vickers, na krátký čas Jack Bruce a dnes jsou již opravdovými hudebními klasiky popu. Genialita, která je v těchto písních obsažena zajistila budoucí úspěch. V Earth Bandu, jakož i v Chepterech působilo tolik muzikantů, kteří předtím a nebo potom a nebo současně hráli v jiné kapele, že by to vydalo na samostatnou encyklopedii. Jen tak namátkou : Cream, Uriah Heep, Jethro Tull, Firm, Thin Lizzy, Yes, Wings, Terra Nova, Shanghai, Colosseum atd.
Nenechte si tedy ujít pražské Retro Music Hall dne 28. 5. 2009 od 20h.
Vstupenky v předprodeji za 590,- Kč v síti Ticketstream www.ticketstream.cz a Ticketpro, www.ticketpro.cz
Biografie
Hlavní postavou této skupiny byl od počátku "bílý" Jihoafričan Manfred Mann (vlastním jménem Michael Lubowitz, nar. 21. 10. 1940, Johannesburg). Jako teenager, ovlivněný Johnem Coltranem a Milesem Davisem, hrával v tančírnách a kavárnách v Johannesburgu a studoval klasickou hudbu na univerzitě Witwatersrand.
V roce 1961 se Manfred Mann přestěhoval do Londýna, kde spoluzaložil rhythm & bluesový soubor The Mann - Hugg Blues Brothers, jenž se na konci roku 1962 překřtil na Manfred Mann. První sestavu tvořili, klávesista Manfred Mann, zpěvák a hráč na foukací harmoniku Paul Jones, saxofonista, flétnista a kytarista Mike Vickers, basák Dave Richmond a bubeník Mike Hugg. Ritchmonda posléze nahradil nový baskytarista Tom McGuinness. Kapela Manfred Mann vydala v únoru 1964 úspěšný singl "5-4-3-2-1" (# 5 GB; 1964), který se později stal v upravené podobě znělkou televizního pořadu "Ready! Steady! Go!". Pětice vydala bluesově zaměřené debutové album "Five Faces of Manfred Mann" a záhy se začala stabilně prosazovat v singlových žebříčcích. V červenci 1964 kapela dobyla vrchol americké i britské hitparády s hitem "Doo Wah Diddy Diddy", písničkou, jež měla původně ve svém repertoáru americká formace Exciters.
V říjnu 1965 kvintet Manfred Mann vystoupil dvakrát v Praze, jednou v Bratislavě a jednou v Uherském Hradišti. Koncem roku 1965 odešel Mike Vickers, Tom McGuinness přešel z basy k sólové kytaře a na jeho místo nastoupil basák Jack Bruce, kterého podpořila nová dechová sekce, Lyn Dobson a Henry Lowther. Největší ztrátu kapela utrpěla odchodem zpěváka a hráče na harmoniku Paula Jonese, který měl automobilovou nehodu a po následné rekonvalescenci odešel na sólovou dráhu. Na jaře 1966 odešel basák Jack Bruce aby spolu s Gingerem Bakerem a Ericem Claptonem založil trio Cream. Čtyři tlusté struny měl od té doby pod prsty Klaus Voorman a u mikrofonu se stabilizoval nový vokalista Mike D'Abo. Skupina Manfred Mann však byla koncem roku 1969 unavená komerčním kolotočem a po velice plodném období rámovaném množstvím hitů, za které zmíním jen hitparádové jedničky "Pretty Flamingo" (# 29 USA; # 1 GB; 1966) a "Mighty Quinn" (# 10 USA; # 1 GB; 1968) se rozpadla. Pohromadě zůstali jen Mann a Hugg, kteří se s novými spoluhráči pod označením Manfred Mann Chapter Three věnovali experimentální, jazzově orientované tvorbě, která skončila neúspěchem.
V polovině roku 1971 Manfred Mann utvořil novou sestavu, ve které kromě něj hrál kytarista a zpěvák Mick Rogers, bubeník Cris Slade a baskytarista Colin Pattenden. V únoru 1972 tato formace vydala již pod inovovaným názvem Manfred Mann´s Earth Band eponymní debutové album. V září téhož roku spatřilo světlo světa daleko zdařilejší druhé album " Magnified". Na počátku roku 1973 čtveřice Manfred Mann's Earth Band koncertovala po Evropě a také ve Spojených státech. V polovině roku se na trh dostala třetí studiová fošna "Messin'" (v USA vyšla pod názvem "Get Your Rock Off") jejíž kvalitu potvrdil i singlový úspěch písně "Joybringer" (# 9 GB; 1973), která využívala motiv z kompozice "Planets" od Gustava Holsta. Ještě v listopadu sedmdesátého třetího roku se na vánoční trh dostalo čtvrté řadové elpíčko "Solar Fire". V říjnu 1974 vyšla LP deska "Good Earth" a téměř o rok později následovalo album "Nightingales and Bombers".
Sedmá, poměrně chytlavá řadovka "The Roaring Silence" již vznikla v pozměněném složení. Na místo Rogerse při jeho nahrávání nastoupili dva nováčci, zpěvák (zvládající i hru na kytaru) Chris Thompson a skotský kytarista Dave Flett. Manfred Mann, který se nikdy nevyhýbal skladbám jiných autorů, včetně často kopírovaného Boba Dylana, zaútočil na vrcholky hitparád s coververzi Springsteenovy skladby "Blinded By the Light" (# 6 GB; # 1 USA; 1976). V roce 1977 zaujal místo nového baskytaristy Pat King. Po LP desce "Watch" z února 1978 se na konci téhož roku změnila část sestavy. Manna, Thompsona a Kinga doplnili, bubeník Geoff Britton a zpívající kytarista Steve Waller. V březnu 1979 pětice Manfred Mann's Earth Band vhodila na trh album "Angel Station".
Na počátku osmdesátých let vzniklo v zúžené sestavě scvrklé na trio, Manfred Mann, Pat King a nový bicmen John Lingwood s výpomocí houfu najatých hudebníků a zpěváků (například kytarista Trevor Rabin, saxofonistka Barbara Thompson, vokalisté Chris Thompson, Steve Waller, zpěvačka Carol Stocker) album "Chance", vydané 10. října 1980. Po menším výpadku se koncem roku 1982 ke skupině na místo Kinga přidal nový basista a kytarista Matt Irvin, se kterým v lednu 1983 vyšlo africkými rytmy ovlivněné album "Somewhere in Africa". Za mikrofon byl při jeho vzniku kromě jiných vokalistů opět přizván snadno rozpoznatelný 'nosový' zpěvák Chris Thompson, který s Mannem, Lingwoodem, Wallerem a Irvinem vyjel na tříměsíční evropské turné v jehož rámci byl 6. 7. 1983 v Budapešti natočen živák "Budapest Live". Po této šňůře odpadli Waller a Irving a vrátil se bývalý spoluhráč Mick Rogers. Na studiovce "Criminal Tango" z července 1986 se kromě osvědčeného zpěváka Chrise Thompsona podílela i trojice námezních basáků.
V listopadu 1987 vydaná deska "Masque" zaskočila příznivce Manfred Mann's Earth Bandu neočekávanou změnou u mikrofonního stojanu. Zpěvačkou kapely se pro tentokrát stala Maggie Ryder, které občas přizvukoval Mick Rogers a hostující zpěvák a basista Denny Newman. Zvuk souboru obohatil i najatý saxofonista Frank Meade. V té době si leader kapely Manfred Mann zaexperimentoval v projektu Manfred Mann's Plains Music jehož následkem bylo stejnojmenné album inspirované etnickou hudbou severoamerických indiánů vydané v roce 1991. Koncem roku 1992 se dali dohromady bývalí členové Earth Bandu a předešlého seskupení Manfred Mann, Mike D'Abo, Paul Jones, McGuinness, Hugg, Vickers a vyjeli na turné pod označením The Manfreds.
Manfred Mann s Chrisem Thompsonem se v polovině devadesátých let obklopili novými hudebníky, Noelem McCallaem, Stevem Kinchem a bubenickým veteránem Clivem Bunkerem (ex - Jethro Tull). Společně s kvantem najatých hudebníků pak pod starou značkou Manfred Mann's Earth Band natočili a v červenci 1996 vydali solidní album "Soft Vengeance" s úvodní, nostalgicky hojivou a téměř šestiminutovou baladou "Pleasure and Pain". Kapela Manfred Mann's Earth Band se v posledních letech soustředila zejména na koncertní vystupování, což potvrdil i živák "Mann Alive" z roku 1998. Skupina, jejíž hlavním rysem vždy byly klávesové nástroje, vystupovala koncem minulého tisíciletí ve složení hráč na klávesové nástroje a doprovodný vokalista Manfred Mann, kytarista Mick Rogers, zpěvák Noel McCalla, baskytarista Steve Kinch a bubeník Richard Marcangelo.
V závěru roku 2004 Manfred Mann vydal se svoji kapelou Manfred Mann's Earth Band nové studiové album nazvané "2006". V sestava kapely doznala změny u bicích nástrojů, u niž zasedl Geoff Dunn. Na elpíčku hostoval bývalý zpěvák souboru Chris Thompson či saxofonistka Barbara Thompson.Glorified
1971 – This Is Manfred Mann [komp.]
1972 – Manfred Mann´s Earth Band
1972 – Glorified Magnified
1973 – Messin´
1973 – Get Your Rocks Off
1973 – Solar Fire
1974 – Good Earth
1975 – Nightingales And Bombers
1976 – Roaring Silence
1976 – Mannerisms
1977 – The New Bronze Age [komp.]
1977 – 1971 – 1973 [komp.]
1978 – Watch
1979 – Angel Station
1979 – For Sale – 20 Greatest Hits Of 60´s
1980 – Chance
1981 – Big Hits [komp.]
1983 – Somewhere In Africa [live]
1986 – Criminal Tango
1987 – Masque
1990 – 20 Years Of, 1971 – 1991 [komp.]
1992 – Spotlight [komp.]
1992 – Manfred Mann´s Earth Band [13 CD box]
1993 – Best Of – Blinded By The Light [komp.]
1993 – Best Of The EMI Years [komp.]
1996 – Soft Vengeance
2001 – Wired
2006 – 2006
2006 – Manfred Mann's Earth Band
http://www.bestrock.cz/index.php
http://www.rockencyklopedie.cz
