Trochu nedůvěřivě jsem si prohlížel promo, které se ke mně dostalo až ze vzdálených, sněhem a ledem pokrytých ruských plání. EP z roku 2007, nazvané „Emotional distress“ jsem bohužel propásl, v případě nové nahrávky je tomu naštěstí jinak. Proč naštěstí? Ihned první skladba, osm a půl minutová „Beginning of the End“ představí skvěle šlapající smečku s metalovou divou za mikrofonem, která zvládá jak harsh, tak i growl a čistý zpěv. Docela úctyhodné dispozice, nemyslíte? Jediná osoba však zřídkakdy zachrání celé album, pojďme se tedy společně podívat, jak jsou na tom ostatní složky nahrávky.
První, co vás zarazí je sound. Není úplně typické, aby se na kotoučích ruských kapel vyskytoval jinak typicky švédský „vysoký“ zvuk kytar, tolik používaný v melodic death metalu. Tím spíše, když je využíván v progresivním thrash-deathu. A přesně v těchto vodách se Tantal nacházejí, valící svůj kámen vzhůru až k metalové svatyni. Dorazí k ní? Ačkoliv bych jim to moc přál, prozatím ne. Na vině není ani tak zvuk, který rozhodně nepatří mezi světovou špičku, ale neurazí (poněkud plechový), ani občas trochu otravné vokály zpěvačky Sofie Raykovové (totálně subjektivní názor), ale spíše zbytečně natahovaná stopáž alba, která se vyšplhala k padesáti minutám při přítomnosti osmi skladeb. To samo o sobě ještě není nic špatného, jde však o to, že jednotlivé tracky se většinou táhnou jako žvýkačka, po třech, čtyřech minutách máte již toho, či onoho riffu plné zuby a rádi byste se posunuli dále. Vím, že přesně tato minimalistická hra je často obsahem progressive deathu, ale v případě Tantal to kapele vychází střídavě. Některé songy jsou ovšem krajně zajímavými útvary, jako již zmíněný otvírák.
Co se týče muzikantského kumštu, banda má rozhodně slušné základy, na kterých může do budoucna stavět. Je pravda, že občas se snaží uvařit dort pejska i s kočičkou, kdy textur, které na sebe šroubují, je již opravdu přehršel, ale v dobré polovině desky je toho právě akorát. Jde prostě o to, že formace se musí do budoucna rozhodnout, jestli chce hrát melodic death metal, nebo progressive. Obojí najednou jde samozřejmě také, ale nikoliv v jejich případě. Prozatím.
Přitom, například třetí „Lifeless Existence“ ukazuje možný směr, kterým by se kapela mohla ubírat. Téměř power metalové slidy, skvělé vyhrávky v klasickém stylu progressivu, dobře padnoucí ženský harsh vokál, který nejednou připomene blonďatého ďáblíka od „Arci nepřítele“, bicí, které jsou pouze málo zvukově ošetřené akurátně odkopávají své party, vše na svém místě. Následující instrumentálka „When Clarity Comes“ tento potenciál dost dobře potvrzuje. Melodic death metal, zkřížený s progresivem funguje, jak nám to v současné době ukazuje nejedna kapela (namátkou třeba, ač vokálem naprosto ne – death metaloví Evergrey).
Do budoucna by snad bylo lepší, kdyby se zpěvačka Sofia soustředila hlavně na brutálnější hlasové polohy, jelikož na čisté vokály nemá až takové dispozice, jak se to ukazuje například v pětce „Suicide“. Hudebně je to ovšem opět paráda, místy skutečná lahůdka pro všechny milovníky zmíněných stylů. Mušky by se ještě našly, ale to snad na každém debutu..
Stojí tedy Tantal za poslech? Pro milovníky progresivní muziky zcela určitě, protentokrát sice ještě skloubení všech vlivů není stoprocentní, ale věřím, že kapela, pokud tedy přežije, bude tuto svou hudební fúzi zlepšovat..
A já nevím jak hodnotit. Kapela prozatím prostě neví co chce a dovede vytvořit na jednom a tom samém albu jak naprosto úchvatné pasáže, tak poměrně nestravitelnou kombinaci všeho možného. Je to místy za 6 a místy za 8. Takže to dáme tak..
P.S.: A pokuste se překousnout dosti očividný ruský akcent ve zpěvaččině angličtině. Kapela se vám za to ráda odvděčí.
Čas: 50:05
Seznam skladeb:
První, co vás zarazí je sound. Není úplně typické, aby se na kotoučích ruských kapel vyskytoval jinak typicky švédský „vysoký“ zvuk kytar, tolik používaný v melodic death metalu. Tím spíše, když je využíván v progresivním thrash-deathu. A přesně v těchto vodách se Tantal nacházejí, valící svůj kámen vzhůru až k metalové svatyni. Dorazí k ní? Ačkoliv bych jim to moc přál, prozatím ne. Na vině není ani tak zvuk, který rozhodně nepatří mezi světovou špičku, ale neurazí (poněkud plechový), ani občas trochu otravné vokály zpěvačky Sofie Raykovové (totálně subjektivní názor), ale spíše zbytečně natahovaná stopáž alba, která se vyšplhala k padesáti minutám při přítomnosti osmi skladeb. To samo o sobě ještě není nic špatného, jde však o to, že jednotlivé tracky se většinou táhnou jako žvýkačka, po třech, čtyřech minutách máte již toho, či onoho riffu plné zuby a rádi byste se posunuli dále. Vím, že přesně tato minimalistická hra je často obsahem progressive deathu, ale v případě Tantal to kapele vychází střídavě. Některé songy jsou ovšem krajně zajímavými útvary, jako již zmíněný otvírák.
Co se týče muzikantského kumštu, banda má rozhodně slušné základy, na kterých může do budoucna stavět. Je pravda, že občas se snaží uvařit dort pejska i s kočičkou, kdy textur, které na sebe šroubují, je již opravdu přehršel, ale v dobré polovině desky je toho právě akorát. Jde prostě o to, že formace se musí do budoucna rozhodnout, jestli chce hrát melodic death metal, nebo progressive. Obojí najednou jde samozřejmě také, ale nikoliv v jejich případě. Prozatím.
Přitom, například třetí „Lifeless Existence“ ukazuje možný směr, kterým by se kapela mohla ubírat. Téměř power metalové slidy, skvělé vyhrávky v klasickém stylu progressivu, dobře padnoucí ženský harsh vokál, který nejednou připomene blonďatého ďáblíka od „Arci nepřítele“, bicí, které jsou pouze málo zvukově ošetřené akurátně odkopávají své party, vše na svém místě. Následující instrumentálka „When Clarity Comes“ tento potenciál dost dobře potvrzuje. Melodic death metal, zkřížený s progresivem funguje, jak nám to v současné době ukazuje nejedna kapela (namátkou třeba, ač vokálem naprosto ne – death metaloví Evergrey).
Do budoucna by snad bylo lepší, kdyby se zpěvačka Sofia soustředila hlavně na brutálnější hlasové polohy, jelikož na čisté vokály nemá až takové dispozice, jak se to ukazuje například v pětce „Suicide“. Hudebně je to ovšem opět paráda, místy skutečná lahůdka pro všechny milovníky zmíněných stylů. Mušky by se ještě našly, ale to snad na každém debutu..
Stojí tedy Tantal za poslech? Pro milovníky progresivní muziky zcela určitě, protentokrát sice ještě skloubení všech vlivů není stoprocentní, ale věřím, že kapela, pokud tedy přežije, bude tuto svou hudební fúzi zlepšovat..
A já nevím jak hodnotit. Kapela prozatím prostě neví co chce a dovede vytvořit na jednom a tom samém albu jak naprosto úchvatné pasáže, tak poměrně nestravitelnou kombinaci všeho možného. Je to místy za 6 a místy za 8. Takže to dáme tak..
P.S.: A pokuste se překousnout dosti očividný ruský akcent ve zpěvaččině angličtině. Kapela se vám za to ráda odvděčí.
Čas: 50:05
Seznam skladeb:
- Beginning of the End
- Controlled by Hate
- Lifeless Existence
- When Clarity Comes...
- Suicide
- In the End Pt.1 (Agony)
- In the End Pt.2 (Epitaph)
- Farewell
