Opět jsem se pro jednou nechala „ukecat“ na grindově deathovou tancovačku a vyjela do Prahy, kde se měl konat Adipocire fest VI. s řadovou výborných českých kapel a zahraničními hosty. Po cestě vlakem nabíráme další kus do naší výpravy a vzhůru do stověžaté. Po obědě v luxusní hospodě (prvně a naposled) vyrážíme do klubu, kde to kolem šesté hodiny žije a my bohužel nestíháme úvodní deathcorovou (grind…) bandu z Prahy ENEMY SOIL EAST. Vzhledem asi k 20 sekundám jejich setu, se kterými jsem měla tu čest, nemůžu hodnotit. Nicméně kapela plánuje nahrát nějakou tu novou placku, která by v konečném důsledku měla být doplněná nahrávkou prvního koncertu a oprášenou starší skladbou. Kluci slibují lepší zvuk než u debutového „Enesis“ a tak pokud se vám líbilo, můžete si počkat na novinku a porovnat.
Ale zpátky do Prahy. Chvíli se rozhlížíme po známých a to se už na pódiu formuje druhá dnešní grupa. Podle časového plánu na stěně s drobným meškáním. IN ARTICULO MORTIS jsou z Hořovic a přivezli sebou brutal death, i když to co se linulo z pódia moc brutal nebylo. Zůstaňme u deathu. Čtveřice čítající dva zpěváky předvedla průměrný výkon, v němž byl nejzajímavějším prvkem vokálový projev Richarda Abraháma upravený efektem. Znělo to docela dobře, i když trochu uměle. Celkově mě ale tato grupa nijak zvlášť nezaujala, i když nenaštvala :- ).
Něco podobného by se dalo říct i o SEPSIS i když tady se mi zdála kvalita o něco větší a pestrost hudby o něco rozmanitější. Vokál měl hodně ostrý a brutální podtón a přecházel přes různé úrovně, což neznělo špatně. Hudebně šlo o vyváženější a sehranější projev. Kapela nedávno dokončila práce na novém albu „With No Mercy“ z něhož také zahrála ukázky v podobě skladeb Tears, Blood and Cry, Fatal Stroke From Behind nebo stejnojmennou With No Mercy. Celé album nabídne 9 skladeb a podle kapely bude mít celá deska daleko agresivnější zvuk než předchozí počiny. Jestli vás to zajímá, doporučuji sehnat, já se vracím k pódiu.
Tam se právě formuje „nesmělá“ grindová čtveřice z dalekého Šumperka (konkrétně Losiny, aby se kluci neurazili), která si vzhledem ke své vášni k masu říká CARNIVORA. S kapelkou jsem měla tu čest už několikrát a sem tam dokonce i na pódiu. Dnešní vystoupení se ale od těch tradičních lišilo, protože se na něm zpěvácky výrazně podílel kytarista Pedro, který tak pomohl Štefkovi, jenž svůj hlas propůjčil hokejové vášni. Na hlavním zpěvákovi bylo znát trápení, ale i tak se do grindového řevu pustil s celou vervou a věřím tomu, že si hlasivky dorazil. CARNIVORA i přes tento drobný problém předvedla výborné vystoupení a jejich optimistický, hopsavý a chytlavý grind okamžitě strhl velkou skupinu fans, kteří radostně křepčili pod pódiem. Toto vystoupení tak pro mě osobně otevřelo pětici za sebou jdoucích, zajímavých setů.
O druhý z této pětice se postaral první zahraniční host v podobě švédské death thrash metalové grupy DEGRADEAD. Kapela funguje zhruba tři roky a na kontě má dvě řadová alba, z nichž druhé „Out Of Body Experience“ vyšlo letos. Na jeho podporu vyjela kapela na turné společně s DIABOLICAL. Hudba DEGRADEAD má základ v death metalu, do kterého jsou přimíchány prvku thrashe a HC. Je v ní dostatek melodických a hitových prvků, výborných kytarových pasáží a skvělých bicích. Jedním z nejsilnějších znaků je vokál, který se od brutálnějších poloh posouvá to čistějších melodických a chvílemi až rockových, celkově je ale hodně dobře zvládnutý a koresponduje s hudbou. Vystoupení mělo velice profesionální charakter a kapela si jej naplno užívala, čímž strhla přítomné fanoušky. I když jde z mého pohledu o komerčnější podobu metalu, znělo to hodně dobře.
Na výborný výkon mladých švédů navázali stejnou kvalitou čeští FLESHLESS. Kapelu není nutno pro českého fanouška představovat, protože jde o stálici české scény a jednoho z nejlepších představitelů death grindu. Dnešní vystoupení mělo všechno, co bych mohla očekávat. Hutné kytary, vynikající vokál a stoprocentní nasazení. Úroveň setu bych přirovnala k vystoupení na rakouském festivalu Kaltenbach Open Air 2008, z něhož video je právě k dispozici na webových stránkách a se kterým kapela naprosto strhla návštěvníky festu. V únoru se objevila správa o reedici alba „Free Off Pain“ z roku 1996, na kterém se jako bonusový materiál objeví demo „Stench Of Rotting“, lahůdka pro milovníky této bandy. Co se týče dnešní show, nezbývá mi nic jiného než vyslovit velkou pochvalu.
O trošku střídmější zůstanu u dalšího interpreta, kterým jsou ostravští grindeři RUBUFASO MUKUFO. I když šlo o profesionálně provedené, výborné vystoupení, osobně moc nevím této kapele přijít na chuť. Velkou devízou je aktivní komunikace s publikem a vokálový projev zpěváka, kterému nestačí jeden mikrofon, ale používá hned dva. Zajímavá vizuální podívaná.
Poslední větu je možné použít i vzhledem k poslednímu dnešnímu českému interpretovi se jménem ISACAARUM. Ikonka české scény se slušným výčtem vydaných alb a propracovanou show. Hudba na pomezí grindu a blacku, výrazně chytlavá a pestrá, s výbornou prací na kytarách a skvělými bicími. Kapelu charakterizují specifické oblečky a různá drobná představení, ze kterých jsme si na dnešním vystoupení mohli užít blow job v podání zpěváka Chymuse. Celkově opět výborné a zajímavé vystoupení, v rámci kterého odzněli dvě nové skladby Cockowork Orange a Ladyboy Fisted a pecky jako Vagina Panzerfaust nebo Cumshot Combat.
V této chvíli se ale dobrý pocit mísí se zklamáním. Organizátoři akce a jejich pomocníci sice výborně zvládli problém s řádícími fanoušky a demolovanou aparaturou, ale po vystoupení ISACAARUM se ukazuje, že dát hlavního interpreta na konec večera není v Praze nejlepším řešením. Už tradičně se Chmelnice kolem 12. hodiny vyprazdňuje a vzhledem k hodinovému posunu programu většina lidí odchází. Ti, kteří zůstali, si svůj pobyt zde rozmýšlejí po prvních tónech jediného představitele black metalu pro dnešní večer, švédských WITHERSHIN a osobně mám stejnou tendenci, když mám jejich set hodnotit. Nic nového a nic moc zajímavého. Když už to začínalo znít zajímavě, zdálo se to vykradené. Tuctový black horší třídy, ke kterému skutečně nemám co víc dodat.
Bohužel se odchod fanoušků výrazně podepsal i pod set závěrečných DIABOLICAL. V klubu nás zůstalo asi 20 kusů, z nichž asi 10 stálo před pódiem a zbytek spal na stolech a pod nimi. Osobně se divím, že měla kapela chuť vůbec hrát, ale snažili se vyhecovat aspoň ty přeživší. To co ale odehráli, bylo velice dobré a vím si představit, že pokud by hráli před ISACAARUM, udělali by velkou show. Škoda.
Co na závěr? Kdo byl, může vzpomínat na výbornou akci, kdo ne, třeba litovat. My jsme se bavili skvěle. Rozšířenou galerii naleznete zde.
