V krásný, mrazivý večer (čert aby tu zatracenou zimu spral) jsme se my, příznivci krásné, uhlazené muziky, shromáždili v žižkovském rockovém klubu Kain, abychom zde vyposlechli dvě formace, mající kořeny v black metalu a jednu kapelu starých paragánů, rochnících se v jakémsi hybridním death/metalcoru. Na místo akce jsem dorazil cca. půl hodinky před oficiálním začátkem, a to sice v milé společnosti, ovšem s debilními bolestmi hlavy, které pochopitelně dosti snižují zážitek z kvalitně odvedeného sonického chlívku, jež se občas v Kainu naskytne. První formace, Gorgonea Prima, s ostříleným basákem „Bellingerencákem“ loathsomEm, která tímto vystoupením vlastně debutovala, začala okolo osmé hrdinsky zvukovou zkoušku (která je v Kainu vždycky hodně vtipná, avšak povětšinou nezbytná), a bylo pro mě s podivem, odkud se vzala ta horda lidí, co se najednou pod pódiem objevila. Je pravda, že v současné době v našich končinách black metal dosahuje nebývalého nárůstu fanoušků (pomineme – li pagan trend), ale v Kainu se taková návštěvnost vidí opravdu málokdy. Což rozhodně nebylo ke škodě věci, ačkoliv jsem se v prvních minutách díky zdárné okupaci židlemi (můžete jim to říkat 100x ať si to dají na druhou stranu, ale ne..) neměl možnost dostat ze svého teplého místečka u jednoho ze stolů, abych udělal nějaká ta fota.
Zvukovka Gorgoney dopadla všelijak, všichni přítomní se shodli na tom, že ze všeho slyšeli tak akorát samply. Kluci měli navíc nějaké problémy s kabeláží (a to i v průběhu koncertu) a samozřejmě, příště se už snad během ostrého setu na něčem domlouvat nebudou
.. Snaha se cení, a jak sám frontman (který posléze nahodil improvizovaný warpaint) poznamenal, v ten den byl v Kainu zvuk skutečně podivný. Gorgonea přehrála skoro celé letošní ep „Behind the Border of Abnormality“ a navrch přidali ještě super tuc tuc cover (snad to i byla Transylvanian Hunger) od tuc/punk metalistů Darkthrone (který byl mimochodem pro mě v onen den asi nejpovedenější z jejich setlistu, ačkoliv Darkthrone jsou pro mne jinak hodně vzdálení..), vyměnili kabely, a spokojeni po prvním vystoupení scházeli z pódia.
Jejich místo zastoupili dobřichovičtí Dalgoreth a se svým atmo/melodic blackem rozhodně zabodovali. Ačkoliv pro mě mají trochu deathový nádech (být čistě black, těžko by se mi to líbilo), kluci ukázali, že jdou hodně nahoru (naposledy jsem je viděl taktéž v Kainu, takže tím je tento ukazatel ještě o něco objektivnější), bicí se neustále zlepšují (neusnout na vavřínech) a celá kapela se sehrává. Rozhodnutí rozejít se se zpěvačkou byl jistě moudrým krokem, alespoň z toho pohledu, že již nemusí polovinu setu sedět sama v koutě. Věc, která se vlivem živých bicích (Gorgonea, coby industrial/electronic black měli automatického bubeníka, a to, nehledě na to, jaký styl hrajete, nikdy není naživo přínosem) hodně zlepšila, bylo nazvučení. Ačkoliv stále nebylo stoprocentní, v průběhu většiny setu zůstalo na poměrně dobré úrovni (rozuměj – bylo dokonce slyšet jednotlivé nástroje!). Sóla sice i v prvních řadách dost zanikla, ale sper to ďas, však je ještě uslyšíme na jiných štacích. Během podařeného setu zahráli pecky jako „Lost In My Heart“ či „Crimson Sun Arise“. Když už mluvíme o zvuku, při závěrečném „přídavném“ punku jsem byl rád, že jsem si odešel stoupnout do zadních řad napít se mého pomalu teplajícího zlatavého moku, jelikož sonický bordel, který se na nás v tu chvíli z pódia vyvalil, byl opravdu mohutný. Neproniknutelná koule, ve které nebylo slyšet vůbec nic, tedy naštěstí přišla až v poslední skladbě, a v davu za mnou se ozvalo uznalé mručení: „Tahle kapela už ale byla fakt dobrá.“ A tak to má být. Mikina vokalisty/klávesáka Štěpána navíc na jedničku. Jo a ještě jedna věc: Chlapci, postarejte se o to, aby backing vokály „starého kytaristy, ale nového zpěváka“ byly slyšet. Ten growlový šepot, co jsem tu a tam zaslechl byl docela fajn osvěžujícím prvkem (tedy pro nás, deathaře)
Má lebka sice hrozila, že se každou chvíli rozskočí, ale přesto jsem si řekl, že na šéfíky z F.O.B. vydržím, tedy alespoň na pár skladeb. Publikum zůstalo vstřícné až do zhruba půl jedenácté, kdy se objevili na pódiu, a ihned, jak si strýcové vybalili své nádobíčko, se pustilo do soustředěného poslechu. F.O.B. přehráli podle očekávání dost ze svého nového alba „The Dice“, například skladbu „Frozen“, která se moc povedla. Velmi pěkně odsýpající metal/deathcorek, občas podbarvený zajímavými cleany jsem vyposlechl s chutí, chlapi předvedli parádní a profesionální živou show, akorát jsem si občas nebyl jistý tím zvukem. Bohužel, z výše specifikovaných zdravotních důvodů jsem nebyl schopen zůstat na celý jejich set, plánuji tento prohřešek napravit při jejich únorové akci na Chodově (kde také doufejme udělám nějaké ty hezké obrázky, jelikož, jak jsem doma posléze zjistil, můj fotoaparát se při setu F.O.B. rozhodl stávkovat).. Vydržel jsem, jak se dalo, ovšem po pár skladbách jsem se přemožen vypravil k domovu. Fajn akcička, tak jen houšť a větší kapky!
P.S.:Berte článek s rezervou, snažil jsem se, ale přesto jsem nemohl zůstat při psaní úplně chladný.
