SUBLIME CADAVERIC DECOMPOSITION - II.

Tito Francouzi to asi v kebulích nemají v pořádku, žádným jiným vysvětlením si nedokážu odůvodnit jejich produkci. Gore/grind v té nejčistší představitelné formě jim skutečně jde a tak se zrodilo v pořadí jejich druhé řadové bezejmenné album. Jeden výplach střídá druhý a tak půlhodinové album sype o sto šest?he,he? Hoši  mají v tom svým ?bordýlku? jasno a tak se opět vydlábnuli na texty a název alba (i když aspoň nějak ?to? pojmenovat mohli), ale oproti předešlému vymysleli alespoň názvy jednotlivých skladeb.  Takže na jejich koncertech teď můžou skladby i nějak uvádět ? už slyším hlášky typu: ?tak na začátek si dáme skladbu: XX.08.02?, ?teď pro změnu song XX.07.01? nebo ?na konec si dáme XX.02.02??he,he? No když už nejsou texty, tak logicky i zpěv musí být takový, aby tento ?nedostatek? zamaskoval a tak se ve všech zde přítomných válcích chrochtá jak o život. Gore/grind skutečně nemusím, ale tuto kapelu jsem si celkem oblíbil už na debutu. Jedná se skutečně o neskutečný výplach nesoucí se z 90ti procent v obrovském tempu a s neskutečným nasazením.  Pár kapel podobného ražení už jsem slyšel a S.C.D. se nezdají zatím být určitě nejlepší. Perfektní zvuk, dobré nápady a především opravdu nehorázný hukot !!!