DUNGORTHEB - Intended To...

Víceméně bezradně převracím v rukách brčálově zelený booklet plný rozmazaných chlapských obličejů patřících aktérům tohoto představení. Tak se dopátrávám i k tomu že tuhle tlupu tvoří  Jean-Marc, Jean-Yves, Grégory a Hervé, závodící pod vlajkou Francie. Za svých devět let existence dokázali vypotit nějaké to demo a konečně se dostávají ke svému prvnímu velealbu. Vlastnímu zařazení ?technický death? není třeba něco vytýkat. Že je deska technicky namakaná poznáte i bez luštění ve strojnických tabulkách. Na svém debutu si dali DUNGORTHEB evidentně záležet. Na kráse zvuku se žádná velká vada najít nedá, našlápnuté pasáže znějí vskutku mohutně a důrazně, instrumenty se vzájemně nepřebíjejí, má to takový konzumně ucelený ráz. Pro ortodoxní drtiče-klepače nemilosrdné smrti to zřejmě vyzní jako odvar veškeré možné tvrdosti, protože tahle sebranka se navíc honosí ještě přívlastkem ?melodický?. Ve výsledku to znamená třeba to, že ačkoliv vokál sype kamení od začátku do konce, v melodiích vstupuje do hry i daleko větší romantika než rachot šrotovacího stroje. Poměr vzájemných elementů však zůstává v takové hladině, že při opomenutí té trochy svěžesti vám tohle CD zkrátka a jednoduše upadne do škatulky onoho zmiňovaného ?technického deathu?. Pravděpodobnost, že se tahle deska stane favoritem vaší sbírky je přibližně stejná, jako že vám hlavou proletí asi tak rychle, jako dobře mířený kámen výplní vašeho okna. Jestli se budete necelou třičtvrtěhoďku nudit nebo bavit záleží asi na individuálním přístupu, mě tenhle výlisek rozhodně neurazil, ale k orgasmu mě taky zrovna nedovedl? http://dungortheb.free.fr