
V době oběda se za mikrofonem objevil konferenciér v nové roli, coby frontman POSSIBILNÍ EXPLIKACE. Zajímavá sestava – dvě slečny v kapele, z nichž jedna hrála na housle a druhá na bicí – se navíc v průběhu setu měnila, třeba když zpěvák sedl za bicí. Taky si neodpustil kaskadérské kousky čili lezení po konstrukci či po reprosoustavách. Explikační rock se poslouchal příjemně, housle jej hezky doplňovaly, ale největší poklonu skládám bubenici, která se s tím vůbec nemazlila a řezala to pěkně zostra. Snad jen české texty zase trochu zaváněly naivitou.
O hezounech IMODIUM bych mohl psát totéž co před 14 dny. Chytlavý crossover, české texty, fanynky s očima na zpěvákovi… jehož hlas byl kvalitní a vyzpívaný. Instrumentálně výborný, možná by neškodila trocha rebelie, muzika vyznívá zcela nekonfliktně. Závěrečný hit Sám hodně zabíral a s Thomem zpívala řada slečen.
OZ ONE přikvačili z Francie a v sedmi lidech (2x kytara, basa, bicí, trubka, saxofon, akordeon) zahnali déšť mimo areál. Asi se mraky lekly skočného ska punku, vystoupení mělo spád a možná trochu škoda, že věkově mladá kapela nesáhla po rodné francouzštině, třeba by to mělo ještě větší šmrnc.
SUNSHINE jsem neviděl… ale podle Elišky, která i přes pokračující déšť opustila suché prostředí a nenechala si slavné jméno ujít, to bylo „skvělý, zpěvák skočil mezi lidi, pódium mu bylo malý, ale celou dobu měl na hlavě kapucu“. Věřím, že to tak bylo (smích).
UDG to mohli mít po skvělých KS těžké, ale opak byl pravdou. Přijetí měli zase bouřlivé, ale mně přišli jako těžce přeceněná kapela hrající neškodný bigbít se saxofonem. Zas ale musím uznat, že jim to hrálo, většina náctiletých fanynek zpívala a bubeník dokonce politoval namoklé přítomné a následně se totálně zlil (vodou), přelezl zábradlí a vydal se pohovořit do davu.
Krátce po půl jedné vyrukovali na OS crossoveroví UNDERSIDE. Odlehčené pasáže se střídaly s nátlakovými, basa bublala, frontman řval i zpíval civilním hlasem a na úvod to bylo víc než dobré vystoupení.
Vystoupení grunge hardcoreových SUICIDE zpestřila svou přítomností herecká ekipa ze společnosti Mýtus a bylo to působivé.
Ani nevím, co o téhle německé partě psát. THE DEAD NOTES mi přišli šedí a nevýrazní, nezachránil je ani nadstandardní počet čtyř vokalistů (kromě bicmena to zkoušeli všichni), protože ani jeden neměl patřičný drive a šanci nějak výrazně zaujmout. Rychlý melo punk rock tak nějak prošuměl okolo…
Němci Flying Windmill nedorazili, ale organizátoři šikovně nasadili Rakušany TO BE CONTINUED, kteří měli hrát až poslední v jednu ráno na přijatelnější čas. Trojice sice vzhledem připomínala emo nadšence, ale hudebně byla mnohem tvrdší, na hranici HC. Rychlé vypalovačky přilákaly solidní návštěvu (přestalo konečně pršet), do mikrofonu řval i bicmen a u mě gut.
Ve stanu bylo v sobotu veselo, hlavně tedy názvy kapel sršely vtipem. DUSOT DUSÍCÍCH SE KRÁLÍKŮ na první pohled ale příliš humorně nevypadali. Statická kapela, ve které jak kytarista, tak basák seděli, (o bicmenovi nemluvě – smích), ale předvedla, že i v sedě se dá. Zpěvačka s dobrým hlasem (až jekem), kytaristé šikovní. A výsledek? Snad alternativní rock.
Selfish odpadli a tak přišla náhrada v podobě skupiny DĚTSKÉ NÁPADY. Už na první pohled kvartet zaujal – čtyři fousáči, dva z nich i dredaři. Stylová směska vycházející snad z grunge a punku, ale díky minimu vokálních partů muzika tak nějak prošuměla a v paměti moc nezůstávala.
Avantgardní písničkář NIKOLA BRASKO měl v rukou kytaru a v některých skladbách z playbacku puštěné bicí i další nástroje. Zajímavé pojetí, ale zase mě to příliš neoslovilo.
Posledním vystupujícím, kterého jsem na černobílém pódiu zaregistroval, byli DRAIN, kteří drhli nervní rock. Největší pozornost si zasloužil nesmírně akční bubeník, ale i zbytek na tom nebyl špatně.
No a na závěr si stejně jako na jiných větších akcích neodpustím krátké vyhodnocení akce nejen z pohledu hudebních výkonů.
Dramaturgie festivalu byla dána stylovým zaměřením, sázelo se na známá tuzemská jména (Fixa, Kryštof, Sunshine,…) i zajímavá seskupení ze zahraničí (Exilia, Karamelo), kolem kterých si zahrála řada pozoruhodných part různých stylů. Možná mohli dostat šanci i nějací metalisté, někteří černooděnci dorazili na Exilii a další metaly asi přivítali – takhle brali zavděk hlavně HC spolky.
S povděkem jsem kvitoval průběžný úklid areálu – kapela dohrála, naběhli dva sběrači kelímků a na další vystoupení byl prostor vyklizený – tady tedy Přeštěnice lepší Spáného Poříčí.
Trochu horší to bylo s výběrem jídla i cenou piva. 28 Kč na půllitr Gambrinusu se mi zdá hodně, na fest přijeli hlavně študáci. Většina si, zřejmě předpokládaje vysokou cenu, dovezla vlastní zásoby a chodila pít do kempu. V areálu bylo proti jiným akcím minimum opilců (metaláci teda pijí asi 10x víc – smích). S jídlem taky nic moc – samozřejmě, že najíst se tam dalo – klobásy, nudle, párek v rohlíku (studený), palačinky, langoše, ale chyběly nějaký hotovky, polévky, grilovaná kuřata – tady vede BFF o koňskou délku.
Závěr: Pohodová, dobře organizovaná akce, hezké prostředí, několik výborných kapel.
Johan: Karamelo Santo, Rhodian, To Be Continued, Volant, Votchi
Johanka: Bohemian Acoustic Music, Karamelo Santo, Underside, Votchi