Masakr! Tímto jediným slovem by se dala obsáhnout celovečerní pouť sedmi kapel, ze dvou různých tour, přes Abatonské podium. Když jsem se před nějakou dobou dozvěděl jaká zvučná jména přijíždějí, mé srdce zaplesalo a to především díky nové fošně Decrepit Birth, která mě přinejmenším nadchla. Vader a Cryptopsy potom ani nemá cenu zmiňovat, účast nutná! Ovšem dvě kapelky jsem neznal, takže myspace a naposlouchávání.
První z nich byli řečtí Inactive Messiah, kteří přijeli podpořit své nové album Sinful Nation. Několik ukázek na myspace ve mě zanechalo spíše smíšené pocity, připadalo mi to jako bezduché hraní si na cosi, co i Septic Flesh umí líp. No, alespoň je jasné kdo je vzorem. Celkově však tato kapela nebyla nejhorší, občas se našel alespoň zajímavý motiv.
Skutečné trýznění sluchovodů přišlo až s následujícími švédy Devian. Setkání s nimi bylo mé první a rozhodně poslední, bezduché u-ca u-ca evidentně nezajímalo ani značně prořídlý sál. Z cd to nezní tak hrozně jako naživo, ale rozhodně mě kapela nepřesvědčila k dalšímu poslechu. Popravdě dost se divím, že si sebou Vader vzali takovouhle společnost, to sestava tour Cryptopsy byla celkově o 100% zajímavější.
Hned první zástupce tohoto tour rozválcoval obě předchozí kapely na celé čáře. Mluvím samozřejmě o brutálních death metalistech Unmerciful. Kapele, která má sice na kontě pouze jedno album, má však v sestavě co dočinění z valné většiny s geniálními Origin, kde se vystřídali kromě basisty všichni členové a například také s Cannibal Corpse, se kterými odehrál jedno tour kytarista Jeremy. Unmerciful jsou neskutečně zhoubné komando a rychle návykové, jejich Unmercifully Beaten jsem jednu dobu poslouchal stále dokola, úžasné dílko. Naživo to potom byla jízda dokonalosti. James King je neuvěřitelný stroj na rychlost (je mi jasné jak obvyklí rejpalové začnou s tím, že to není o rychlosti…ale uznejte, sypat takovou rychlostí, takovou dobu a tak přesně, to už je výkon!) a celou kapelu fantasticky nakopával. Kytaristé nezůstávali po zadu a sympatický frontman ke konci vyhecoval publikum i k menšímu kotli. Mými favority potom byly skladby Mass Execution a úvodní z alba Masochistic Rampage, kterou kapela ukončila svůj opravdu fantastický set.
Večer začal gradovat a na podium nastoupili již zmiňovaní Decrepit Birth. Byl jsem velmi zvědav zda dokážou přenést úžasnou atmosféru alba Diminishing Between Worlds do živé prezentace. Myslím, že reakce bouřícího publika hovořila za své. To co se rozpoutalo pod podiem mohli Vader tiše závidět. Kapela si set nesmírně užívala a myslím, že nepřeháním, když řeknu, že jejich show byla asi nejlepší z celé sestavy. Neuvěřitelné výkony jednotlivých hudebníků a fantastická hudba udělali své. Záseky jako Reflection Of Emotion nebo titulní Diminishing Between Worlds byli manou pro zdrásaná srdce death metalistů, kteří to rádi složitější. Osobně mám asi nejraději hned úvodní song The Living Doorway, kterou kapela také set ukončila a to skutečně ve velkém stylu. Předlouho jsem neviděl takto povedený koncert.
Sympatické gradaci večera zasadili ránu, alespoň pro mě celkem nečekaně, další řekové – Septic Flesh. Kapelu jsem nikdy nebral jako něco extra zajímavého, ale v závěsu za Hollenthon se drželi celkem úspěšně. Nové album Communion mě potom přesvědčilo o tom, že kapela už větší boom asi neudělá, ale kvalitu si drží. Ovšem koncertně to vyznělo velmi, velmi špatně. Je jasné že vylézt se symfonickými samply po takovém masakru co předvedli Decrepit Birth je (zvláště když slečen na fandění bylo pomálu) trochu nevychytané, ale pár svých příznivců také měli. Charismatický zpěvák předváděl všelijaká zaříkávadla a drsné grimasy, ale jak už bylo řečeno, tady nebylo publikum pro kapelu typu Septic Flesh. Uvidíme na Brutal Assaultu, tam by to mohlo být o něčem jiném (myslím publikum).
Přišel čas pro prvního ze dvou headlinerů a to brutální kanaďany Cryptopsy. Tato kapela poslední dobou rozvášnila celý brutal deathmetalový svět svým novým albem The Unspoken King, které většina zarytých fandů této ikony nepřenesla přes srdce. Melodické zpěvy a celkový posun blíže k modernímu středu většina považuje (zřejmě právem) za zaprodání se. Nejsem fanouškem této kapely tak dlouho a proto to možná tolik neprožívám. Netvrdím, že bych si raději neposlechl následníka - dle mého - zatím nejlepší desky And Then You’ll Beg, ale přesto se řadím k menšině, které se nové album líbí. Je to prostě zase něco jiného a proč chtít stále to samé, příštím albem nás třeba Cryptopsy opět totálně rozdrtí. Takže jaké to bylo v Abatonu? Mě se to líbilo velice, viděl jsem je tam podruhé a podruhé super, ovšem s tím rozdílem, že nudný huhla Worm byl vystřídán sympatickým křiklounem Mattem McGachym, který se mi sice projevem líbí víc studiově, než živě, ovšem v porovnání s „death metalovým Attilou“ (fanoušci Mayhem odpustí) to bylo o třídu jinde. Flo Mounier a spol. dokázali vdechnout i s novou sestavou tu pravou atmosféru do starších věcí a tak například brutálně rychle zahraná We Bleed mě dostávala do tranzu. Hrálo se ze všech posledních alb a pro ty co nebyli, úvodní z nového alba – Worship your Demons – byla naživo taky hodně solidní masakr. Výkony bubenické ozdoby death metalu jistě netřeba chválit, kdo zná, tak ví, kdo nezná, tak ať raději rychlé pozná. Cryptopsy měli, stejně jako Decrepit Birth, obrovský ohlas a já jsem velmi rád, že jsem měl další možnost vidět něco tak úchvatného a navíc za velmi dobrého zvuku.
Poslední a dalo by se říci, že i hlavní kapelou večera byli polští nestoři klasického death metalu – Vader. Zde si opět říkám, jestli byl chytrý tah dávat Vader po takovém masakru jako jsou Cryptopsy. Peter se sice snažil co mohl, ale publikum nevypadalo, že by se vzmohlo k nějakému většímu kotli. Vader jsem viděl mnohokrát a čtvrteční vystoupení patřilo k průměru. Možná je to tím, že už mám všechny jejich alba tak oposlouchaná a už mě to nebaví, nebo prostě jen tím, že to bylo po Cryptopsy. Poslední dobou už si pouštím pouze Revelations, které mi připadá jiné a zajímavější, než zbytek, který je stále to samé. Také z toho důvodu mě velmi potěšilo, že zařadili do playlistu song Epitaph, který parádně nakopával. Také se mi dost líbil song Shadowfear z posledního alba Impressions In Blood, která naživo vyzněla skvěle. Ovšem zbytek poskládaný z milionkrát ohraných hitů jako Carnal, Sothis, Black To The Blind, Silent Empire apod. už mě nebavil. Přibližně po sedmi songách jsem odešel. Je mi jasné, že Vader stejně ještě přijedou hodněkrát a tak si je užiju někdy až nebudou mít kolem sebe tak silnou sestavu. Kdyby kolem sebe neměli Cryptopsy a jejich tour, mluvil bych úplně jinak.
Celkové dojmy jsou velmi pozitivní, koncert jsem si užil jako už dlouho žádný. Potěšily mě také lidové ceny oficiálních trik kapel a příjemný počet návštěvníků, kdy sál byl zaplněn, ale akorát, dalo se dýchat a nikdo se netlačil (ne jako na nepochopitelně narvaném show Therion, kde si diváci lezli po hlavách). Budu doufat, že se Praze opět někdy poštěstí přivítat kapely takového formátu, já rozhodně nebudu chybět. Jak už jsem psal na začátku, tohle byl fakt masakr!
