Prosincové číslo Pařátu nabídne skvostnou přílohu v podobě prvního tuzemského DVD plného videoklipů. K dispozici už mám digipackovou verzi, obě strany obalu si můžete prohlídnout, takže asi nemá cenu je nějak podrobně popisovat. Snad jen, že na zadní straně trochu hapruje řádkování (a jako záměr mi to nepřijde), název songu Liveevil je bez mezer a jediný Palo Chodelka je psán malými písmeny, což působí rušivě...
Ale jdeme na to podstatné, neboli krátké filmy doprovázející muziku. U každého klipu si dovolím obodovat kvalitu obrázků (první číslo v závorce) a kvalitu hudby (druhé číslo v závorce). U kvality obrázků nemyslím samozřejmě kvalitu obrazu, ale nápad, provedení a podobně. Zhruba polovina klipů je pouze ve stylu „někde jako budeme hrát a při tom si to natočíme na kameru“ a v těchto případech prostě nemůže nikdo čekat vyšší než průměrné hodnocení...
Čest otevřít tenhle výběr mají Liveevil (Sky & Nails), kteří nedávno zabodovali zdařilým albem Arctangel a právě song Sky & Nails je největším hitem kapely (nemůžu si pomoci, připomíná mi Pain) a hraný klip míchá prostory, postavy i barvy a mě se tahle skládanka mini příběhů líbí (8+8). Malignant Tumour (Saddam Hussein Is Rock N Roll) jsou samá srandička a i klip je náramná zábava. Zpočátku sice nahání husí kůži – znáte ty obrázky, kdy komando arabských ozbrojených zakuklenců čte prohlášení a před nimi sedí spoutaný člověk odsouzený k smrti kvůli pochybným náboženským ideálům – ale po chvíli se objeví MT a křepčí a blbnou, až se k nim přidají i teroristé. Vtipné, krátké, gut (8+6). Six Degrees Of Separation (Light Hates Me) jsou moje srdcovka a deska Triotus a spol. taky. Klip je hodně netradiční a hodně potemnělý, určitě nejoriginálnější z celého DVD. Působí tak trochu zneklidňujícím dojmem – co to vlastně ten šílenec v prapodivných prostorách vytváří? (9+9). Crashpoint (Same Shit) a první animované video. Dlouhý úvod bez hudby začíná po chvíli nudit, ale když začnou formeláci hrát, blýská se na lepší časy. Klip musel dát hodně práce a je skutečně zajímavý a vtipný. Hudebně snad crossover, který míchá údernější a volnější pasáže (8+6). Ador Dorath (V.I.T.R.I.O.L.) se krátce po vydání prvotiny ocitli v 1. lize a druhým albem Symbols své postavení potvrdili. Právě ze Symbols pochází předkládaný song a filmeček je opět hraný, a opět podařený. Hlavní role si zahráli Ivoš a Lenka a na obrazovce ožívá starodávný příběh... (9+9). Také Root (Sonata Of The Chosen Ones) vsadili na hraný videoklip, podobně jako Ador Dorath černobílý a lesem utíkající člověk nekončí dobře. Klipu nechybí zajímavé nápady ani špatný konec... Skladba je z aktuálního CD a mě se líbí velice (8+9). Mater Monstifera (Nevinnost) se prezentuje svou nejlepší skladbou, to je v pořádku, ale koncertní klip trochu trpí nepříliš kvalitním obrazem i zvukem (4+6). Bad Face (Chromosomes) právě vydávají nové album a to provází klípek natočený na nějakém špinavém nádvoří, kapela hraje, zpěvák křičí a občas jsou live záběry doplněné animací domina. Agresivní song s elektronickými doplňky šlape slušně (6+7). Rozostřené a roztřesené obrázky muzikantů s nástroji v nějakém vybydleném bytě (?), to jsou Elysium (Pathetic Dawn). Našlapaný kus vychází z thrashe a kombinuje pomalejší propracované pasáže s razantními nášlehy (6+7). Dive (S.L.O.N.) začínají jako melodický emo rock a po chvíli pokračují jako emo core a dostanou se i k řádnému nátěru; český text, výborný zpěv, dobrá práce. Klip je sestříhaný ze nějakých neznámých filmů, občas doplněný nějakou animací a patří mezi ty zajímavější (7+8). Electrick Mann (Já jsem tě nechtěl bít) beru jako sranda partu, ale předložený kousek působí spíše trapně. Infantilní zpěv a – s odpuštěním – hloupý text o tom, jak nějaký borec zmlátil svou slečnu, i když nechtěl a obrázky představují totéž včetně zakrvácené ženy hozené do vany – nic pro mě (4+4). Digistus In Recto (Day After Day) podobně jako Crashpoint nabízí animovaný klip s panáčky z modelíny a také jde o záležitost podařenou. Skladba je hodně melodická, střídají či se doplňují dva zpěvy – mužský a ženský – a výsledkem je pop crossover (snad) (8+7). Salamandra (War Of Evils) na mě v poslední době působí, jako kdyby se hledala. Skladba opatřená obrázky je předzvěstí nového alba a jestli bude celé v podobném duchu, budu muset říct „děkuji, nechci“. Navíc doufám, že nejde o finální zvuk, protože ten je vyloženě průměrný. Tuctový speed metalový song navíc doprovází absolutně nezáživné obrázky pořízené ve studiu při natáčení desky (4+5). Palo Chodelka a Liquid Boogie Roll (Adrenaline Invasion) mě baví mnohem víc, jeho kytarové eskapády je radost poslouchat a ani zbytek kapely za ním nezaostává. Klípek je žel jen koncertní a bez publika, takže „jakokoncertní“, s občasnými prostřihy na skejťáky (6+8). Pražáci D.N.A. (Zvláštní znamení) hrají klasický heavy metal a vybraný song patří k tomu lepšímu z jejich produkce. Obrázky také jen ve stylu live on stage bez lidí moc nepotěší. (5+6) Grace (Burn In Hell) se nám probrali, dokonce mají venku pětiskladbové promo a z něj je i skladba na tomto DVD. Nic objevného pánové nehrají, takový thrash se snahou o moderní vyznění díky využití nasamplované recitace, klip opět jen live on zkušebna (5+6). Rubufaso Mukufo (Where The Scum Is Life) si zkušebnu postavili v posilovně a tam střídavě mučí nástroje a tělo. Grind jak známo není má krevní skupina, bodování hudby tedy odbudu průměrnou známkou, obrázky jsou na úrovni předcházejících dvou part a žádná sláva to taky není (5+5). Sanatorium (Fetus Rape) namíchali klip z koncertů, pobíhání po chodbách, nechybí rychlé střihy, ale celkově taky jen průměr. Hudebně hodně technicky náročná řezničina s brutálním vokálem (5+6). Disfigured Corpse (The Poisoning) je také brutální death metalová palba, obrázky jen záběry na běsnící muzikanty, hodně detailů, ale opět spíše průměr (5+6). Euthanasia (Identity) se prezentuje starším dílkem, ale klip je to působivý, na vážné téma, střídají se obrázky zakukleného zpěváka, nějakého šílence pobíhajícího po lese a hledajícího sama sebe a občas se objeví i titulky upozorňující na současné problémy (války, peníze, náboženství,...). Melodická muzika s vlastním ksichtem se mi také líbí (8+8). Insania (Je mrtvá) je pro mě jednoznačně nejlepší. Skvělá hudba na novém albu Rock´n´Freud mi v přehrávači hraje nejčastěji ze všech letošních cédéček a klip k nevergreenu Je mrtvá je prostě skvostný! Pánové v přestrojení za badatele z Verneovek pochodují nočním městem a cosi hledají... A mezitím v kýčovitém pokojíčku krásná slečna... Tohle se musí vidět, další popis vzdám a klaním se, pánové! (10+10). R.E.T. (Eternal Enemy) a jejich album The Dark... se mi hodně líbí, klip k asi nej skladbě je také podařený. Hodně temný, chvílemi animace, chvílemi kapela hrající na sněhu, pak detaily zpěvačky s výborným procítěným zpěvem, do toho Yarinův řev, dobré zakončení (7+8).
Kdo si do konce listopadu stihne Pařát na rok předplatit, dostane se mu také do dlaní digipack. Kdo to nestihne, bude mít na stánku „smůlu“ (smích) v podobě běžného obalu. Já s klidným svědomím DVD vřele doporučuji, třeba jako skvělý vánoční dárek! A teď abych počítal aritmetický průměr a bodoval podle něj... ale kdepak, tůdle nůdle, bodovat se bude podle celkového pocitu a ten mám z předloženého kompletu velice dobrý. A stupně vítězů? No Insania, Ador Dorath a Six Degrees Of Separation přeci!
Čas: 78:22
