KLADIVO NA PÝCHU

SLECHTVALK - THE WAR THAT PLAGUES THE LANDS CD - Fear - Dark Rcs. 2002 / MC - Hrom Rcs 2003

Předpokládám, že nejen pro mě je holandská družina Slechtvalk neznámá, takže troška historie určitě neuškodí. Kořeny sahají do roku 1997, kdy Shamgar, co by jediný člen, zakládá kapelu a dává jí název Slechtvalk (což je holandsky sokol). Sám a sám tvoří a výsledkem je album Falcony pod labelem Fear-Dark (2000). Následuje split CD s Kekal (opět Fear-Dark, 2002) a to již ve více lidech. V říjnu 2002 pak vychází u dvorního vydavelství 2. album s výše uvedeným ukrutně dlouhým názvem.

Titulní malba Krise Verwimpa mi zrovna neučarovala (válečník stylově držící sokolíka a opírající se o meč), no ale ještě horší je to s logem, ve kterém hledám jméno skupiny opravdu těžko. Vnitřkem bookletu sloužit nemůžu, protože k dispozici mám sice vypálené CD, ale s obalem k MC, který má na svědomí slovenský Hrom records, licenční to distributor ve zdejších končinách. Ale obal k MC obsahuje vše podstatné včetně zajímavě upravených fotek šestičlené party: Shamgar (v, g), Nath (b), Grimbold (d, add.v.), Ohtar (g, v), Sorgier (synth), Fionnhguala (soprano).

Takže toliko fakta a hrrr na hudební obsah. Už počet vokalistů napoví, že hudba Nizozemců bude pestrá. Stylu, který se z beden ozývá, by se snad dalo říkat dark metal, protože se jedná o mix deathu, atmosférického blacku a snad i doomu. Ale pozor ? není to žádná vyměklost ? ihned po stisku tlačítka se šipkou doprava se totiž rozjede pořádnej nátěr, teprve po chvilce přichází lehký zvolnění. Hned úvodní skladba nabídne vše, co následuje i v dalších: hlavní zpěv chrčák, dva doprovodné zpěvy ? mužský čistý a ženský vysoký, excelentní bicí, bublající basu a nečekaně prokaný klávesy. Nebojte se, i kytary jsou součástí hudebního projevu, ale nedá se říci že by měly hlavní slovo. Druhá skladba ? celá pomalá, dává více prostoru slavici s podivným pseudonymem Fionnghuala. Trojku otvírá piánko, pak se jede rychlým tempem; ale dochází opět na sopranistku a dokonce recitaci. Čtyřka ? to je ze začátku blackový náklep, uprostřed zvolnění, tentokrát bez účasti zpěvule, ale moc pěkně zahranou basou a originálním hypnotickým kytarovým motivem, pak zase mazec, zase zvolnění a přesto, že se nenudím, tak 11 minut na jednu píseň mi přijde trošku moc. Další skladba je naštěstí kratší a opět obohacená dvěma čistými zpěvy, ale zas už ne tak nápaditá jako předchozí věcičky. Že by pánům (a dámě) docházel dech už v polovině alba? Naštěstí ne, protože následuje další mazec, vůbec nejrychlejší věc desky. Po řádění kytary a bicích je tady zpomalení v čísle sedm, krásná melodie, většinou čisté vokály a v hlavní roli Sorgier s namakanýma ?syntetickýma? plochama.  Sakra, vždyť já nenapsal, že ona ta muzika je vlastně samá melodie ? ale ne nějak podbízivá, určitě bych sokoly neřadil mezi ?komerčňáky?, kteří se chtěj zalíbit za každou cenu. Jsme u osmičky a jasně v nejsilnější pasáži cédesa. Po zádumčivé sedmičce je tu veselá skočná záležitost. Tady klidně mohl být parádní závěr, leč na řadě jsou ještě dvě pecky, rychlovka pod č. 9 (silně připomínající šestku) a nakonec další pomalá a vskutku vydařená kompozice mající úlohu outra; zajímavostí je, že je jako jediná v latině.

Dost marně přemýšlím ke komu bych tvorbu ze země našich fotbalových soků přirovnal v domácích luzích. Napadají mě sousedi Depresy, resp. jejich novotou páchnoucí deska. Zvukově jsou Depresáci sice lehce vepředu, ale ve zbytku jsou jim Holanďani rovnoceným soupeřem.

Čas: 58:32 (MC)

Skladby:

1. Of Slumber And Death

2. A Plea For The King

3. From Behind The Trees

4. My Last Call

5. A Call In The Night

6. And Thus It Burns

7. Burying The Dead

8. War Of The Ancients

9. The Dragon's Children

10. In Paradisum

www.slechtvalk.com

www.fear-dark.com


Zveřejněno: 01. 02. 2004
Přečteno:
3014 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

11. 03. 2006 01:00 napsal/a Apploro
Slechtvalk
Křesťanské kapely jsou nejlepší a jedna z nich je i slechtvalk buhaaaaaaaa , prdnete si