24. února v sobotu kolem dvacáté hodiny odstartovala grindová veselice pořádána partnerskou dvojicí zastupující domácí akční společnosti fungující na undergroundovém území: rock-metalovým magazínem Pařát a vydavatelskou firmu Crystal Productions. Jestliže prolistujete některé z čísel Pařátu anebo prohlídnete katalog titulů Crystalu, zjistíte, že vám – účastníkům - tito vedoucí extrémně metalového zájezdu určitě nabídnou v několika hodinách napráskaný zajímavý hlučný program. Kilo vstupné byl docela odvážný tah, jelikož pět kapel, o kterých se chystám napsat pár řádků, nehrálo v Praze, kde je tato cena na denním pořádku, nýbrž v ostravském Prostoru – Tančírně. A Ostraváci jsou v poslední době líní jako vši. Na koncerty tvrdšího ražení postrádající zahraniční hvězdu se již nechodí v takovém počtu jako dřív. Nicméně se jich poslední únorovou sobotu ukázalo docela dost. Kolem 150 platících – tipuji.
Pódium „rozhycovali“ slezští death grindeři Devastathor. Klukům to šlape jedna báseň. Zlepšují se v důsledku rostoucího počtu odehraných koncertů. Sypačky, klepačky, hopsající pasáže, výhybky „přeštelované“ svésti grindovou písničku v deathově plíživý marasm, aby příslovečným kolem dokola vždycky blíž vrátili skladbám žánrovou podobu, kde i typický vokál dřímne, pumpujíc své polohy coreově intenzívně. Kluci potřebují neustálý přísun koncertních možností, ačkoli jen jejich množství jim pevnou pozici v českém undergroundu nezajistí. Kluci se totiž nijak nevymykají. Přitahuji vzhledově i poctivým přístupem, ale jejich grindobraní není z těch, na které se i po létech vzpomíná.
Mincing fury... svou krvelačnou cca půlhodinkou nešetřili sebe ani ostatní přítomné. Grind s crust/punk/hardcore drobením, vysokým nasazením a divokými až urvanými z řetězu vokalisty rozmasíroval Tančírnu uspokojivě. Mladší (služebně) řvoun = novic u rychlých a zběsilých – předvedl se v dobrém světle. Nářez, jež produkují Moraváci, zní namakaně. Nouze o hraní nejspíš nehrozí a zájem o zabookování kapely pořadateli podobných extrémních akcí bude určitě taky dostačující. Kapela šlape jako pomyslný dobře promazaný stroj. Udělala dojem.
Critical Madness slavili. Křtili povedený debut. Žasnu nad kontrastem domácího líbivého poslechu prvotiny a rezignaci na vyslechnutí celého vystoupení po 15 minutách nudy, jež dál pokračovalo již bez mé soustředěné účasti; postával jsem u baru a klábosil s Nimrodem, bubeníkem Devastathor. Z CD zní jejich gore grind odvázaněji. Koncert byl nezáživný. Téměř žádnou jinou polohou nestřídaný guturální vokál na desce nevadí, ale živě krapet otravuje. Hudebně mi přišli CM jako kolovrátek, který ani zvukem neomráčí. Nechci nad kluky lámat hůl, protože v té době na mne přišla jistá únava (klasická – byl jsem oné noci řidičem osobního automobilu), takže bych v tu chvíli možná odzívnul i Nasum, ale jiskřička prostě nepřeskočila. To až doma u poslechu „Killable“.
Grindová špička Ingrowing udělala dojem. V tu ránu jako by mě živou vodou polil. Jejich set nepostrádal švih a energii. Všechny kapely drtily svůj štýlek min. standardně až znamenitě, ale Ingrowing a závěreční Pigsty přece jen předčili výkony ostatních. Ingrowing zabíjeli zvukem, kompaktností a kytarou Roba (současně působícího v Locomotive), který skladbám Ingrowing místy vetkne negrajndově znějící kejtru; Pigsty rozdováděli fanoušky prasopalem sporadicky osvěžovaném postupy jak od Meshuggah a pomohli si i frontmanem veselou kopou, který se plazil po pódiu, obracel oči v sloup, nabízel grimasy, chrochtal a řval. Manický komik. Trochu mne mrzela neodpovědnost některých fanoušků, kteří se každou chvíli objevovali na pódiu a někdy až – sice nechtěně – omezovali kapely (především 2 poslední) v vystupování. Naštěstí se nic tragického nepřihodilo, ani se nikdo nenaštval v míře větší než skoro žádné, takže vše dopadlo k spokojenosti přinejmenším většiny.
Celkově podařený večírek, ale že bych tryskal nadšením, to ne. Pohoda, u které mi nic nezvedlo mandle, ale ani nenaskakovala husí kůže. Máme tady kvalitní spolky, které na sobě makají, a to je dobře! :)
