Zlín je daleko, takže z Prahy jsme museli vyjet dost brzo. Nakonec jsem vzal auto, ovšem díky chlastacím nárokům spolucestujících allmetalistů Borga a Atramenta jsme museli stavět, takže jsme přijeli později, ovšem jak už to tak bývá, začátek koncertu se posunul, takže jsme to vlastně všechno stihli.
Jako první nastoupili Rakušané Asmodeus, kteří hned na úvod naservírovali porci klasického rychlého black metalu, ála právě Dark Funeral (ovšem daleko tuctovějšího). Zvuk nebyl nic moc, nápady také ne. Zpívající basista skřehotal poměrně slušně, ale to co hrál na basu by snad zvládl i úplný začátečník. Kytarista evidentně na kytaru hrát uměl a to velice dobře, problém byl v tom, že svůj um předváděl asi ve 2% toho co odehrál, zbytek byla jen tak plytká vata, že i pražští Black Terror by to možná zahráli. Celá kapela stála jednoznačně na bubeníkovi, který měl sice silnou konkurenci v následujících kapelách, ale klepalo mu to krásně, škoda jen, že ho zvuk trochu potopil. Ve výsledku vcelku příjemný poslech obyčejného black metalu. Řekl bych průměr, který na začátek rozhodně neurazí.
Následující kapela na tom byla technicky i nápadově o 100% lépe. Amoral mě překvapili a to notně. Jejich set byl přehlídkou kvalitní kytarové práce. Basa úspěšně sekundovala a zpěv s bicími byli naprosto drtící. Amoral bych zařadil někam na pomezí hc/trash black metalu, parádně řízlého progresivní muzikou. Vystoupení mělo šťávu a publikum nezůstávalo pozadu. Stylově se sem sice moc nehodili, ale koho to zajímá, když hráli tak dobře. Jsem moc zvědavý, jak bude vypadat nové album těchto sympatických Finů.
Amoral za potlesku cca 200 lidí odkráčeli a s nimi také menší bicí v popředí. Jasný znak toho, že nyní nastoupí ta méně ?hlavnější? z obou hlavních kapel. Naglfar už nejsou neznámý pojem ani v ČR a též publikum toto potvrzovalo. Poslední desku ?Pariah? mám moc rád, ovšem naživo se mi Naglfar tolik nelíbili, jejich vystoupení mělo šťávu a poměrně povedený zvuk, ale když jsem je srovnal s Dark Funeral, stále mi přijdou sice jako velmi kvalitní, ale stále jen předkapela.
Dlouhá příprava a nad Zlínem se začínají stahovat mračna, přichází zlo v podobě švédských satanů Dark Funeral. Temné Intro a Dark Funeral nám ukazují co to znamená peklo na Zemi. Hned na úvod na nás vytáhli otvírák nového alba Attera Totus Sanctus, song ?King Antichrist? a peklo se začíná otvírat. Ve zbroji satana, oblečeni do kožené zbroje, zřejmě přímo pro toto turné vyrobené, nám temní pohřebáci předvádějí něco co bych od nich nečekal. Úžasnou show s neuvěřitelnými výkony bicmana. Uvedu příklad, když jsem poprvé slyšel song ?Arrival Of Satan´s Empire? ze studiovky ?Diabolis Interium?, byl jsem nadšen, co tam bubeník předvádí, čas plynul dále a tentýž song jsem měl možnost slyšet na živáku ?De Profundis Clamavi Ad Te Domine?, kde je příjezd satanova impéria zahrán o hodně rychleji, než na originále, byl jsem nadšen. V pátek nám Matte Modin ukázal, že to mí ještě rychleji a onen song zvládl skoro 2x rychleji, než jak je původně nabubnován. Kromě již zmíněných vypalovaček ?funíci? servírovali samé klasiky - Open The Gates, Vobiscum Satanas aj. Nezapomínali ani na nové album, ze kterého zahráli, kromě úvodní, ještě ?666 Voices Inside a titulní ?Attera Totus Sanctus?. Publikum bylo u vytržení a DF s Lordem Ahrimanem a Caligulou v čele si to velmi užívali. Posledním songem v ?základní hrací době? ? Hail Murder? roztleskali celý sál. Ovšem publikum se nenechalo jen tak odbýt, takže Dark Funeral museli přidávat. ?My Dark Desires? vyznělo naživo neuvěřitelně silně a pokud v té chvíli o DF ještě někdo pochyboval, závěrečná ? An Apprentice Of Satan? ho musela přesvědčit, po této smršti jsem si připadal jako v nebi (teda v pekle). A bez nesnází jsem překousl asi nejhorší zvuk tohoto večera, ještě že znám celé Dark Funeral nazpaměť. Ovšem až na zvuk tedy klobouk dolů. Dark Funeral jasně ukázali, že v black metalu hrají první ligu a počet lidí, které přilákali to jen potvrzoval, nebylo sice úplně narváno, ale ve výsledku tam mohlo být myslím hodně přes 300 lidí.
Spokojeni jsme se šli občerstvit, fotografka Diana nám při té příležitosti ukázala svoje fotky (měla jich snad několik stovek), tak jsem ji přesvědčil ať mi nějaké pošle abych je mohl dát sem a pak už nás čekala jen otravná cesta do Prahy, kterou jsme naštěstí přežili, takže mohu napsat tento report a těšit se na případný další koncert těchto úžasných švédských šílenců.
