Sraz motorkářů, majitelů amerických kár a v jednom případě těžkého tahače s dlouhou přední kapotou Kenworth Springer Mejdan Ressurection II se po roce znovu vrátil na koupaliště v Radomyšli na Strakonicku. Akce bývá sice dvoudenní, ale hudební produkce čítající čtyři kapely, kterou od 17 hod. rozčísnul DJ Mech (bývalý Forbes), probíhá v sobotu. Minulý rok mou pozornost upoutala účast blackmetalových SEKEROMLAT. Letos nepochybně budějovičtí BETTER WAY a pražští STATUS PRAESENTS. Ti existují 30 let, dosud jsem je neviděl, tak proč ne. Bohužel ani po sobotě nemohu napsat, že jsem je viděl. I když viděl ano, ale neslyšel…
Pohodové hudební okénko pootevřeli hardrockoví BALWAN, pro místní šedovlasý vlky z minulosti známí jako ŠUTR. Nebo alespoň kytarista a zpěvák Pavel Ježek byl ústřední postavou téhle kapely. Osobně mi tahle muzika připomíná dobu, kdy se puberťáci odvraceli od normalizačně perestrojkovýho popu a vrhli se na zábavový bigbít s výjezdy se spacákem a konzervou po kraji. Věkový průměr BALWANŮ výrazně sráží nedávno plnoletý Pavlův syn, kytarista Vojta. Jednoduchý tříakordový základ s rockovými vyhrávkami a lidovými popěvky („Božena je hustá, protože je tlustá“) dal vzpomenout na tancovačkovou produkci 80. let.
Nadevřené hudební okno důrazně rozrazili BETTER WAY. Myslím, že minimálně v jižních Čechách není člověka středního věku holdujícího HC americké provenience, který by neznal tyhle budějovické bardy. Vystoupení nežehrající na téma nespravedlivého systému bylo pouze o přízni k HC a kamarádství mezi kapelou a těmi pod ní. Průpovídky, hlášky, narážky mezi oběma tábory vtipně doplňovaly retrospektivní set plný prachem pokrytých fláků – „No Identity“, „All Together“, „Fuckin' Society“, „Nothing Lasts Forever“, „Flick In The Time“ a asi 15 dalších. Parádní old school hard core v NY stylu kulminoval skladbou „Better Way“ nebo coverem „Crucified“ od AGNOSTIKŮ. Za mě veliká spokojenost.
Zpěvák Karel Bouša ihned v úvodu vystoupení LUCKY 4 předeslal, že nehráli 14 let a dosud absolvovali pouze jednu jedinou zkoušku a mají tedy najeto pouze 10 skladeb. Tipnul bych si, že ta jediná zkouška byly padesátiny bratrů Vokurků (oba hrají v LUCKY 4, kontrabasista Karel a bubeník Tomáš, který je v kapele krátce) někdy z jara na Ostrově 1415. Svižné rockabilly se skotačivou energií dobově vztažené k rock´n´rollu 50. let, kdy letěly ohrnutý džíny, natupírovaný kohouty, pin-up girl v letních šatech, šviháci v kloboucích, cadillacy a chevrolety, ovládlo na nějakých 40 minut koupaliště nasáklé vůní benzínu z náhodně túrovaných motocyklů. Karlovo naději na to, že LUCKY 4 nebudou muset přidávat, mu dával fakt, že po nich hraje ještě jedna kapela.
Tou měli být STATUS PRAESENTS. Ti sice na koupák dorazili, ale pouze s jedním kytaristou. Druhého kytaráka přepadly střevní potíže a s jednou kytarou hrát jednoduše nebudou. Nahonem sjednanou náhradou byli LIBIDO CHALLENGE, které svolal kytarista Pepa Fajt, toho času přítomen v areálu. Že to byl opravdu fičák, dokazoval fakt, že basák Radek si místo obvyklých sultánek oblékl normální šortky. (smích) Čtvrtým hudebním žánrem byl nakonec thrash metal. A ten byl hodně řízný a hlučný. Je fakt, že při vystoupení LIBIDA jsem poprvé za účelem vylití provozní tekutiny opustil svoje sluch devastující foto hnízdo u repráků a zažil zvuk zpoza stanoviště zvukaře. „Náhradníci“ se s tím nepárali a od začátku do publika nahulili záplavu strhujících riffů, rychlých temp a kytarových sól. Přiznám se, že po oblíbené „Antmagedon!“ jsem začal v pohaslém kempu pátrat po svých třech spolujezdcích.
Na závěr ani ne tak výtka jako spíše názor. V porovnání s loňským rokem letošní Mejdan navštívilo více lidí. I z tohoto důvodu bych se zamyslel nad rozšířením cateringu o něco soft či vege. Ne každý se spokojí s langošem, sekanou nebo párkem v rohlíku. Co jsem ale uvítal, byla naprostá absence krabičky na vývin mlhy… Zřejmě proto, že letos chyběla nějaká ta blackmetalová poběhlice…
