Ahoj, návrat MONASTERIAL CRYPT je určitě překvapení, o kapele nebylo čtvrt století ani vidu, ani slechu. I když návrat kapely… On je to spíše projekt, za kterým stojí jen hybatel i dávného dění Payo, kterému pomohl externí hráč. Payo, co se událo, že jsi opět dostal chuť na doom metal? Před pěti roky jsi říkal, že jsi měl nachystané nějaké skladby do BRATRSTVA LUNY, ale nehodily se do konceptu „Clamare“, tak jsi je schoval do šuplíku s tím, že „když bude síla, dotáhneš je jako svůj doommetalový manifest“. Jsou to pávě ony skladby, které se teď objevily na „Autumn“?
Payo: Ahoj Johane! Ano, je tomu tak. Konkrétně titulní skladba „Autumn“ a část skladby „Winter“. Ale stále jsem s tím otálel, dokud nepřišel covid, lock down a najednou měl člověk pocit, že má mnohem více času a začal jsem tvořit intenzivněji a tyto dvě věci dolaďovat. Chtěl jsem to následně udělat s mým bráchou Kakym, který mě průběžně hecoval. Původně jsem měl myšlenku udělat to jako singl EP. Brácha mi ale pořád říkal, že dvě skladby jsou málo a že ať udělám ještě jednu. Byl jsem při chuti a tak jsem jen díky němu připravil třetí věc „Spring“. On ale nepřestával, nedal mi klid a chtěl ještě jednu skladbu. Napadlo mě, že bych udělal cover verzi na mé oblíbené MY DYING BRIDE. Miluji skladbu „Sear Me“ z první desky „As The Flower Withers“. Ty nosné kytary jsou pro mě takovým etalonem doom metalu, jak mám rád. Jen se mi pak moc nelíbil deathový prostředek této skladby, tak mě napadlo místo něj udělat něco jiného, vlastního a naroubovat to do této skladby. Brácha byl též nadšený nápadem a realizace byla pro mě naprostá radost. Navíc jsem vášnivý sběratel hudebních nosičů a od MY DYING BRIDE sbírám vše, co vyšlo, včetně kapel, co nahráli jejich cover na svou desku nebo EP. Z Ruska, ještě když to bylo možné, jsem si objednával dokonce na dvakrát (protože jednou to vůbec nedorazilo) speciálně vydaný tribut dvojalbum. Úplně jsem byl natěšen tím, že si pak do své sbírky zařadím i vlastní nahrávku.
Když jsi plánoval nahrávání, oslovil jsi někdejší spoluhráče z MC, nebo bylo jasné, že by do toho nikdo nešel? Máš informace, kde jim je konec? Hraje ještě někdo, nebo se všichni ze scény vytratili?
Payo: Původně jsem to chtěl udělat pouze s bráchou Kakym. Dopadlo to nakonec ale všechno jinak. Ale o tom se rozpovídám dále. Měl jsem nějakou vizi a nechtěl jsem moc přistupovat na kompromisy. Nikoho dalšího z bývalých členů jsem neoslovil kromě kytaristy Milana. Tomu jsem zaslal demo skladeb, ale nějak to vyšumělo do ztracena. Pokud vím, tak mimo mě (hraji po odchodu z EXISTENCE již pěknou řádku let ve skupině MAGMA HOTEL + samozřejmě v BRATRSTVU LUNY). je ještě z bývalých členů MONASTERIAL CRYPT aktivní bubeník Volfy, který hrál v kapelách DISSECTION (CZE), RAW a v současnosti v litoměřických CORDEFECTUM. Ostatní se myslím ze scény vytratili.
Album „Autumn“ jsi nahrál za pomoci Honzy Kapáka. S BL nahráváte u Kobdzeye, máte to asi osahané, tak proč jsi zvolil Hellsound a Honzu? Mluvil ti Honza do muziky, kterou jsi složil, nebo „jen“ nahrál to, co jsi mu připravil?
Payo: Chtěl jsem, aby nahrávka zněla jinak. Aby to bylo odlišné od BRATRSTVA LUNY. Kobdzey je strašně moc šikovný (asi to mnozí z vás neví, ale nabubnoval dokonce komplet debutové album SCENERY – „Continuity“). Ale poslouchá spíše prog, například PORCUPINE TREE, miluje PINK FLOYD. Já chtěl metaláka. Někoho, kdo tím žije, má to naposlouchané. Když mu řeknu MY DYING BRIDE, tak aby věděl, o čem mluvím. Přesně to splňoval Honza Kapák s jeho studiem Hellsound. Navíc se mi líbila jeho práce, co odvedl na jiných nahrávkách, tak jsem jej zkusil oslovit. Strašně moc mě potěšilo, jak zareagoval, že měl zájem to se mnou udělat a že si vezme na starost komplet bicí a basu. Honza mě spíše směroval k tomu, aby to bylo co nejlépe nahrané, aby vše ladilo, bylo čisté atd. Když se mu někde něco nezdálo, tak jsme si to prodiskutovali a případně opravili. U bicích a basy jsem mu nechal volnou ruku. Chtěl jsem, ať to zkusí nahrát tak, jak by se to jemu samotnému líbilo. Když mi pak poslal jeho party, byl jsem strašně moc nadšený. Do skladeb Honza nezasahoval, až samozřejmě na nějaké aranže a pár úprav. Měl jsem jasnou vizi, které jsme se drželi a kterou mi pomohl zhmotnit.
Když jsi album nahrával, dostavilo se u tebe takové to příjemné mrazení, podobné jako v devadesátých letech, když jste nahrávali demáče a album „Stáří“? Dají se tehdejší a dnešní pocity nějak srovnat, panovala podobná radost z dokončené nahrávky jako tenkrát?
Payo: Jak se to začalo všechno konečně zhmotňovat, to bylo něco!!! Příjemné mrazení, husina, prostě nádhera! Jak jsem si dělal nyní vše jen dle svých představ a Honza byl od prvních chvil naladěn na stejnou vlnu, nebyly žádné rozpory jako v minulosti a žádné následné kompromisy. Jak je člověk starší a již má něco za sebou, tak ty pocity byly pro mě neskutečně silné. Navíc jak mě Honza srdečně přijal do jejich rodiny, na to nikdy nezapomenu! Mám k němu obrovský respekt a strašně si vážím toho, že jsme si to takhle spolu dali.
A co na „Autumn“ říká RXT, který v minulosti psal pro MC texty? Ještě tě baví tahle pravověrná doomařina?
R. X. Thámo: Člověk jde životem, a když něco opravdu miluje, něco si oblíbí, zabydlí se to v jeho srdci. Už je to navždy součástí jeho vlastní DNA. Mně je blízké cyklické vnímání života. Když mi Payo o tom rodícím se materiálu řekl, tak mě to příjemně pošimralo po těle. Měl jsem takový nostalgický flashback – oživily se ve mně ty hodně emočně silné zážitky z devadesátých let spojené s tvorbou pro MONASTERIAL CRYPT a společné návštěvy koncertů i poslechy nahrávek ikonických žánrových kapel. A když jsem to pak slyšel, tak mě to fakt dostalo! V tom Payově materiálu je hodně míst, kde mě fakt při poslechu mrazí a jsem dojatý, zcela ovládnutý atmosférou a energií skladby. Takže odpověď na otázku je, ano baví. Také mám ve sbírce několik hodně oblíbených nahrávek z tohoto ranku včetně Payem opěvovaných MY DYING BRIDE. Občas si je s chutí poslechnu.
To, že se nahrávka jmenuje „Autumn“, je tím, že jste nahrávali na podzim? Nebo prostě doommetalové zákony a podzim jako smutné období? Ono je ale smutné celé album, i „Jaro“ a „Léto“, období pro většinu lidí radostná, jsou zpracována jako smrtící… Proč vlastně koncept čtyř ročních období?
Payo: „Autumn“ díky návaznosti na předchozí desku „Stáří“ z roku 1999. Na ní byla skladba „Podzim a stáří“, no a jelikož „Stáří“ již jako název proběhlo, tak „Podzim“ byla pro mě jasná volba. Že nahrávka i vznikla na podzim, tak to byla náhoda. Původně měl být termín nahrávání jiný, ale Honza se musel věnovat MASTER´S HAMMER a ještě jiným projektům, tak jsme to přesunuli na podzim. Celý koncept dle ročních období mě napadl při sestavování textů. Líbilo se mi, že to bude držet pěkně pohromadě, bude to přehledné a čisté. A ten smutek jsem tam chtěl otisknout. Mě smutek pomáhá. Miluji doom metal a má na mě pozitivní vliv. Nehází mě do deprese, ale dává mi sílu.
V textech jsi použil snad všechna „doomová“ slova, mj. „sadness“, „crying“, „sorrow“, „death“, „lost“, „memories“, „suffering“, „pain“, „alone“, „tears“, „darkness“, „eternity“, „silence“, „despair“ a dokonce „my dying bride“. Předpokládám, že je to vědomá hra s žánrovými klišé, pocta tradičnímu doomu…
Payo: Přesně tak, je to pocta tradičnímu doom metalu. Chtěl jsem takovéto texty, aby nic nevybočovalo z žánru, který miluji úplně nejvíc ze všech. Trošku se ale liší text třetí skladby „Spring“. Text vznikl po mém návratu domů z kina po zhlédnutí prvního nově natočeného filmu Duna. Vizuál s hudbou na velkém plátně byl pro mě tak intenzivní a strhující, že jsem si okamžitě začal psát úryvky textu a doma pak text dodělal. Mám tak díky tomu zakonzervovanou vzpomínku a když si teď poslechnu ty mocné refrény, tak mám z toho mrazení. No a poslední skladba „Summer“ vlastně vybočuje též. Jak jsem již říkal, je to tribut pro MY DYING BRIDE a jejich skladbu „Sear Me“ Je nazpívaná dle původního textu v latině. Pouze jsem přidal do té vlastní části svůj text: „Slunce spaluje mou nevěstu, mou umírající nevěstu.“ Je to jasný odkaz a pocta MY DYING BRIDE a hezky se díky tomu symbolicky prolnul mnou vložený kus textu s dopracovanou hudbou.
Proč je album otextované v angličtině? Dříve měli MC texty v češtině…
Payo: Původní myšlenka byla taková, že to nazpívá můj brácha Kaky a texty budou v češtině. Jenže jak se vše začalo postupně připravovat, tak se mi brácha najednou ozval s tím, že to nedá, že to tam již necítí a ať si domluvím jiného zpěváka. Byl to pro mě šok a následně, když jsem se utvrdil v tom, že to myslí vážně, jsem se rozhodl následovně. Pokud jsem to chtěl udělat bez kompromisů přesně dle mého, tak to udělám bez kompromisů! Angličtina byla jasná volba. Chtěl jsem, aby se hudba včetně zpěvu příjemně poslouchala a nic nerušilo. A mě osobně český zpěv trochu ruší. Myslím to tak, že se pak soustředím i na text a nevnímám tolik hudbu. Chtěl jsem, aby se to maximálně blížilo mým oblíbeným kapelám. Měl jsem ale na začátku strach, jak to zvládnu nazpívat. Jak to bude znít. Řekl jsem si a samozřejmě to věděl i Honza, že to zkusíme a pak uslyšíme, jak to bude znít. A pokud mi to nebude nepříjemné (většinou mi je můj hlas nepříjemný, když se slyším třeba z nějakého videa) a Honza též nebude mít připomínek, tak to tak necháme. Pokud by to nebylo ono, tak bychom pak zkusili oslovit nějakého zpěváka (Honza měl někoho od nich v záloze, já si zase tajně myslel na zpěváka SATURNUS, kterého miluji, ale to bych asi byl stejně posraný ho oslovit…). Musel jsem při nahrávání pít mezi každým veršem kolu, která mi dělala ten správný chrchel. Ale nakonec se vše povedlo, že bych ani neřekl, že to zpívám já. A Honza byl též spokojen a konstatoval, že jak jsem byl postupně vyšťavenej a jel jsem na doraz, tak u třetí skladby „Spring“ můj zpěv chytil až trochu nablacklý výraz. Honza říkal, že otisk Hellsound se nezapře. (úsměv)
Co bylo dřív – skladby MC, nebo starší upravené skladby BRATRSTVA LUNY s novým zpěvem? Ptám se na první impulz, který vedl k vydání společného alba…
Payo: Skladby MONASTERIAL CRYPT. Ale více ať popíše RXT. (úsměv)
R. X. Thámo: Úplně první impuls? S Payem jsme seděli někde na pivku a rozebírali dění. A jak záblesk z čistého nebe se potkaly dvě entity: Payovy čtyři songy a jeho touha nahrávku vydat, tehdy mám dojem, že by byl spokojený i jen s CD verzí… a tou druhou proměnnou byl po „Clamare“ v mé hlavě plánovaný maxisingl BRATRSTVA LUNY, kde jsem měl připravených šest songů, z toho dva nové, které vyjdou již 26. 9. 2026 na našem pátém studiovém albu „Aquarius“: singl „Atlantida“, který byl vybrán na česko-slovenskou kompilaci „Dark Tunes III.“ a song „Vodopády“, na který jsme natočili videoklip. Pak tam měly být dvě skladby z „Clamare“ se spešl hosty a dvě starší. Ten nosič jsem zamýšlel jako takový promo materiál, ale nebyl jsem si tímto krokem úplně jistý. Perličkou je, že jsem ten komplet tehdy pracovně nazval „Carpe Luna“ („Užij si Lunu“). A další faktor podobných debat je ta krásná špička, ta nálada, do které se dostáváš, ty momenty, kdy ti je tak dobře na tom světě. (úsměv) Je třeba říct, že Payo první vyslovil myšlenku vydat splitko. A na mě jako kdyby se vyvalila lavina z minulosti… hodně jsme spolu debatovali o skladbách z alba „Carpe Diem“ (2014) „Promenády Chimér“ a „2084?“, že se nám ve finální studiové verzi s odstupem času moc nezamlouvají. A v tom pel melu se mi vybavila, i mezi námi často vzpomínaná debata s Petrem Štěpánem, kdy jsme spolu diskutovali o kořenech kapel, a já ho dráždil tím, že naše kořeny jsou doommetalové a že na tom není nic špatného. Nevyšli jsme z punku, vždyť jsme o čtrnáct let mladší. (úsměv) A to byl pro mě také důležitý moment, protože se mi to v hlavně spojilo tak, že vydáme splitko, kde se autorsky představí Payo (Darkthep) s nově, moderně nahraným odkazem ke kořenům MONASTERIAL CRYPT, kapele, kde začínal a já byl u toho jako blízký spolupracovník, textař, ale hlavně velký kámoš celého ansámblu. Fans BRATRSTVA LUNY ukážeme, na jakých ramenou se svou nynější tvorbou stojíme. Navíc jsme si vše naplánovali k našim 50. narozeninám, jako takový velký až neuvěřitelně symbolický a silný dárek. K části BL na split albu musím dodat, že skladbu „Mezi sfingami“ už Bruzs D. zpíval na koncertech a nám se jeho pojetí moc líbilo. Doplnění padlo na song „První z prokletých“, jehož verze na „Carpe Diem“ se mě osobně zamlouvá hodně, ale protože se jedná o zásadní nosný song naší společné tvorby – po hudební i textové stránce – tak jsme Brouzskovi hodili rukavici a on ji zvedl jako mušketýr a skladbě dodal úžasný temně romantický sound!
A finálním produktem je, jak je naším dobrým zvykem, graficky vypiplané vydání s originálně pojatým bookletem. Vyšla limitovaná edice LP (100 ks) a CD. Z vinylů nám zbývají jednotky kusů, cédéčka ještě jsou. Ale sběratelé by neměli příliš váhat, neb po našem podzimním koncertním turné to už asi bude pryč. (úsměv)
Takže kdo v BRATRSTVU LUNY inicioval vznik nových verzí a kdo rozhodoval o tom, jaký bude zvuk? Šlo to hlavně přes trio RXT, Kobdzey, Bruzs? Se zvukem jste laborovali delší dobu, nebo jste měli jasno a trefili jej na první pokus? Když posloucháte nové verze písní, co to s vámi dělá?
R. X. Thámo: Tak když to lapidárně shrnu… Chtěli jsme zachovat koncept a skladby na split album ze strany BRATRSTVA vybrat pouze z alba „Carpe Diem“. Osobně se mi líbila i slovní hříčka názvu alba „Carpe Luna“ odkazující k tomuto řadovému albu. Skladby „2084?“ a „Promenády chimér“, jsme měli jasné, protože jsme je chtěli nazpívat od Brouzska, v němž jsme tušili, a nakonec se nám to naplnilo, potenciál pro jejich povznesení. Shoda byla i na skladbě „Mezi sfingami“, kterou si Bruzs již dříve připravil pro koncertní provedení. No a pak jsme debatovali, ve hře bylo ještě víc skladeb, ale samozřejmě, abychom naplnili koncept splitka, muselo se jednat o Payovu autorskou věc. Jsem rád, že to nakonec byl „První z prokletých“ – pocta básníku Villonovi. Náš frontman na skladbách pracoval fakt hodně intenzivně, vzniklo více demosnímků, do studia jel perfektně připravený. Payo měl pár míst, kde chtěl změnit poměry nástrojů nebo dát víc dominance určité zvukové stopě. Jinak ten finální zvuk byl na tandemu Kobdzey / Bruzs D. Vše bylo takové postupné, celá nahrávka vznikala v klidu a ve skvělé tvůrčí součinnosti, a to je pro mě čím dál důležitější. Má motivace tvořit je dostávat se do těch „flow momentů“, uspokojovat tvůrčí touhu. A pak to sdílení finálních děl je také nádherné. S celým split albem jsem nadmíru spokojený a jsem šťastný, že jsme takovýhle netradičně pojatý albový koncept dotáhli do podoby nádherně vypadajících hudebních nosičů v podobě LP i CD. A kdo si chce ze čtenářů udělat svůj názor, tak od pátku 7. 8. jsou skladby části „Carpe Luna“ na streamovacích hudebních platformách BRATRSTVA LUNY k přehrání (Spotify, Apple Music, Deezer, YouTube).
Remake po deseti letech od vydání… Není to tak trochu zbytečné, nebylo by lepší věnovat energii nové tvorbě? Co vám na oněch čtyřech písních vadilo, nebo vám na „Carpe Diem“ nesedí zpěv ve všech písních a vybrali jste právě tyto kvůli tomu, že jejich autorem je Darkthep?
R. X. Thámo: Pro nás určitě není. A nové tvorbě jsme se věnovali velmi intenzivně. Koncem září vydáváme páté studiové album „Aquarius“, na kterém jsme pracovali skoro pět let. Je nutné zdůraznit, že slavíme 20 let na scéně. Nevydáváme žádné best off album, ale regulérní řadovku s řadou velmi zajímavých hostů. A v rámci našeho jubilea jsme se rozhodli vyrazit i na první koncertní šňůru v historii BRATRSTVA LUNY a to s kapelou PAČESS a dalšími skvělými hosty. Začínáme 1. 10. v Praze a navštívíme i Svitavy, Plzeň, Drnovice, Brno a Ostravu (více na www.goout.cz – The Gold & Silver Ritual Tour 2026). Ještě co se týče výběru skladeb, o zpěv šlo jen z části u některých pasáží, pracovali jsme i s novým mixem, poměry nástrojů a docílili pro nás modernějšího soundu, pojetí a energie skladeb. Přece jen je zde 10 let odstup od nahrávky „Carpe Diem“. A máš nové studiové možnosti. A důležitá byla i chuť našeho frontmana Brouzska na skladbách pracovat. Já už tady nebudu říkat našeho nového zpěváka, Pepa Wlaschinsky (alias Bruzs D.) je s námi již šest let. A jeho přínos do BL je obrovský. A jak jsme si vysvětlovali, to, že se jedná o Payovy (Darkthepovy) skladby, hrálo v jejich výběru zásadní roli.
Přiznám se, že jsem do detailu nezkoumal, jestli jste kromě mužského zpěvu přehrávali i nějaké nástroje, nebo jste použili původní náběry? Remastering je asi zřejmý, zvuk je o poznání vý/dů-raznější…
R. X. Thámo: Ty skladby jsou v jiné verzi, na streamy jsem je označil s dovětkem (Version 2025). Tady přece nejde o nějaké vědátorské rozbory, co jsme přesně udělali jinak. Proč ty verze tak úzkostlivě porovnávat? Někomu se bude líbit víc nové pojetí, někdo vezme zavděk verze o dekádu starší. A někdo to bude mít třeba pomíchané… něco teď, něco dřív. Pro nás je i důležité, že máme připravené další skladby do koncertního repertoáru, takže i z „Carpe Luna“ na podzimní tour určitě některé uslyšíte. Suma sumárum: nový je sólový zpěv, mix, mastering. Nástrojové party ani původní sbory jsme nepřehrávali.
U některých skladeb jste vynechali intra – i ta patří k tomu, co jste na původní nahrávce shledali jako nepotřebné? Jsou to detaily, ale kdo má původní tvorbu v hlavě…
R. X. Thámo: Slovo nepotřebné bych určitě nepoužil. Udělali jsme nové verze. Dokonce v songu „Promenády chimér“ jsem navrhnul vypustit i část textu. Skladbě to rozhodně prospělo. Ty citace (intra) byly klíčové pro koncepční album „Carpe Diem“. Tady jsme přinesli čtyři samostatné skladby.
Nahrávky vyšly na cédéčkách i gramodeskách, přičemž na CD má každá kapela čtyři skladby a na LP jen tři, časově by se všechny nevešly. Má v takovém případě smysl vydávat i vinyl, když na něm není kompletní materiál? Chápu, že pro někoho je vinyl spíše fetiš než poslechové médium, ale já to tak nemám…
R. X. Thámo: Payo u MONASTERIAL CRYPT měl čtvrtou skladbu jako bonus (tribute cover). Tak jsme si řekli, že „Promenády chimér“ jsou vlastně taky takový bonus u LUNY. Já ten vinyl „Carpe Luna / Autumn“ fakt miluji, rád si ho prohlížím a poslouchám, je nádherný. Když bych se měl rozhodnout, že buď bude full version jako u CD, nebo LP nebude, tak bych ani vteřinu neváhal. Já bych se na celou tebou nastíněnou problematiku podíval obráceným pohledem: je přece úžasné, že jsme CD verzi rozšířili o dvě další skladby. (úsměv)
Proč má CD jiný titulní motiv obalu než LP? A proč jsou v obalu jen texty MC a nikoliv BL? Asi lze namítnout, že si nosiče pořídí primárně ti, kteří mají „Carpe Diem“ doma, ale co ti, kteří si cédéčko nebo desku koupí kvůli MC?
R. X. Thámo: Tady jde o jasný záměr a koncept. CD booklet je pojatý jako taková nekonečná knížka. Blackmoon ve Sparku to glosoval takto: „Samotný booklet je kapitola sama pro sebe. Už jen jeho 84,5 cm při plném rozložení na sedm křídel zajistí, že máte ve sbírce bezkonkurenčně nejdelší hudební leporelo.“ MONASTERIAL CRYPT přinesl zbrusu nové skladby, nabídli jsme zde tedy posluchačům text v angličtině včetně jeho překladu. Část u BRATRSTVA LUNY jsme místo textů (které jsou na albu „Carpe Diem“, na webu BL a všude možně) věnovali prostor vyprávění naší životní cesty s Payem včetně vysvětlení motivací k vydání tohoto výjimečného projektu. Líbí se mi tvůj precizní přístup, dokonce oceňuji, že jsi nám v recenzi opravil zdroj tvé citace. Chybně jsem odkazoval na Fobii a ono se jednalo o Pařát.
Plány BL nejsou tajné, blíží se vydání nového alba „Aquarius“, ale co MC? Dá se říci, že „Autumn“ je předzvěstí něčeho dalšího, nebo naopak definitivní loučení?
Payo: Co se týče MONASTERIAL CRYPT, tak nemám další plány. Rozhodně nechci hrát živě, to vím jednoznačně. A další nahrávka? No, nikdy neříkej nikdy, ale spíše to vidím, že ne. Jsem teď maximálně ukojen. Nahrávku jsem slyšel xkrát a pořád mě láká si ji zase znovu poslechnout. Nevím, zda bych měl sílu udělat něco dalšího. V hlavě ti samozřejmě šrotuje, že můžeš přijít na ještě hezčí melodie, zajímavější strukturu, co když by se povedlo domluvit opravdu s Thomasem Jensenem… ale ono to snění samotné je též hezké a drží tě při životě.
R. X. Thámo: A pro nás je ta společná cesta dar. S Payem velmi blízce spolupracujeme už více jak tři desetiletí. To, že jsme dokázali takto originálně propojit a ztvárnit ten dlouhý čas v kumštýřské oblasti na jednom speciálním hudebním nosiči – tak to je prostě pecka!!! Hodně se teď ten rozhovor točil okolo nás dvou, ale část LUNY by nevznikla bez zásadního přínosu Bruzse a Kobdzeye. Je to náš společný projekt a jsme na něj náležitě hrdí. Svět je plný velkých vizí, plánů, příslibů… dotažení čehokoliv na maximum možností většinou stojí velké úsilí, peníze. Chce to vůli. Smekám před všemi, kteří tvoří a dotahují věci do zdárných konců – a to v jakémkoliv ranku. Takového toho digitálního, hejtařského smogu a toxicity je tady i díky komunikačním prostředkům této doby až moc. Člověk si musí stát za svým a nenechat se rozviklat. Počínat si tak, aby se zavděčil – a kalkuly a marastem si zanesl vlastní duši? To ne! Johane, díky moc za prostor a zájem a těším se na pokec nad „Aquariem“.
www.bratrstvoluny.com
Facebook
YouTube
