hlavním lákadlem se stala jedna z největších živoucích legend českého metalového podzemí a pionýři black metalu u nás ? kapela Törr. Sestavu pak doplňovaly další dobře známé místní kapely a škoda jen ďáblů ze Solfernus, kteří na Swampu nakonec nevystoupili.
V nenápadném kulturáku jsem, vzhledem k účasti Törr, čekal nátřesk jak sviňa, ale lidi se scházeli pomalu, na pódiu se dával do rychtyku apec a první kapela zahajovala minifest do poloprázdného sálu. Dost času na pivko, propagačku a pokec s lidma. Zatím docela klídek.
TORMENT po personálních otřesech vystoupil na prknech Svatoboje s dvěma novými členy a bicím automatem, aby do lidí napumpoval svůj medieval-melodic black. Do sestavy se znovu vrátil kytarista Shony (ex Stigma) a Behemotha za basou nahradil Honza Hubený. Mírná nejistota byla na kapele znát, ale Torment koncert zvládl celkem dobře a fandům zvyklých na obvyklý set ze zatím posledního CD ?Paradise of Eternal Darkness? nabídl mix obsahující jak staré (Last Warrior, Paradise of Eternal Darkness), tak nové, zatím nevydané skladby, které už zní promakaněji a temněji, než prvotina, i když pro Torment typické kytarové melodie pořád zůstávají. Dalším překvápkem byl i doprovodný zpěv kytaristy Mikea a pěkný, čitelný zvuk nástrojů. Mno, doufám, že novinka vyjde brzy. :)
Moc jsem se tešil na black/deathový nátěr AMON a protřelá brněnská smečka s bohatou diskografií mě nezklamala. Amon má teď sice ?jen? tříčlennou sestavu (novým basákem se stal Skull), ale chlapům to naživo šlape, extrémní a zabijácké riffy nezapřou starý dobrý old school a dobře tu zapadá i Larvův chrochták. Perfektní, do obrátek vyhnaný a jaksepatří ortodoxní sypec, kterému by ovšem seděla kratší stopáž skladeb a ještě o krapet lepší zvuk. Jinak všechna čest, nářez to byl jaksepatří.
CALES byli po Törr dalším, i když o něco méně nápadným tahákem Swampu a jejich živé vystoupení jsme si po různých ódách v odborných metalových periodicích rozhodně nechtěli nechat ujít. Z původně bočního projektu Blackoshe (zal. 1993) se postupně stává uznávaná kapela, jejíž největší úspěchy se datují právě do období posledních pěti let (alba ?Pass In Time? a ?Uncommon Excursion?). Koncertní sestava se od té studiové na deskách samozřejmě liší, a tak jsem zvědavý, jestli i tentokrát měl Blackie šťastnou ruku při výběru ?teamu?. Cales nastoupili v pětici, nechyběly dvě kytary ani nezbytné klávesy a mikrofon si vzal na starost svérazný kořeň v ještě pozorohodnějším rubber outfitu (ing.Chymus by zajásal :-), který odvedl perfektní, odvázanou a hlavně odlehčenou pódiovku, která byla na aktuálním swampu bez diskuse Nummer eins. Teď k hudbě; nynější hudba Cales by se dala popsat jako komplikovaný, vrstevnatý moderní rock s vysokým čistým vokálem, určitou ?pohodovost? v tempu kapela vynahrazuje profi zvládnutými experimenty a neoddiskutovatelnou kvalitou. Žel, smůla si na Swampu vybrala právě Cales, které zpočátku ničil nevychytaný zvuk a veškerou kytarovou a klávesovou barevnost tak likvidovaly brutálně přehulené bicí, rovněž vokalista se s lomozem pral sice statečně, ale ani jeho zpěv nebylo u nás, již mírně nahluchlých metlošů dvakrát slyšet. A když začal šotek řádit i v osvětlení, začaly řady pod pódiem řídnout a Cales dohráli za nedůstojného ohlasu publika.
Blížila se desátá a na prknech se začínal chystat TÖRR. Osvědčená sestava z Hell Tour ve složení Vlasta, Oťas a Radek Sladký opět přijela poctít svou návštěvou Brno, které se kapele naposledy odměnilo památnou odvazovou a nadšenou pařbou v prostorách KC Semilasso předloni na podzim. Už samotné přípravy kapely prudce zvýšily pozornost místních návštěvníků a když tolik očekávaný set konečně začal, strhl se bugr jak má být. :-) Po bouřlivém přivítání zazněly první tóny Made In Hell a už během pár úvodních songů se jinak letargický Swamp dostal do varu. Zazněly pecky jako Extrémní sport, Osud, Někdo to rád mrtvé, Zlej sen, Countess Bathory či Předčasný pohřeb a díky snadno zapamatovatelným úderným textům snad každý druhý fanda zpíval společně s kapelou. Törr ostatně dokáže dobře pracovat s napětím fans a ti, kteří se nemohli dočkat největších hitů, se dočkali na konci, kdy kromě klasiky v podobě nadčasových válů jako Kladivo na čarodějnice a Armageddon zazněl i speciální přídavek Kult ohně, který si nadšené publikum poctivě vyřvalo.
Znovu v Brně, znovu bomba, znovu spokojenost a já si neodpustím jen malé rýpnutí k zvuku, který mohl být ještě o kousek čitelnější, hlavně při Ottových sólech. Jinak důležité info, Törr chystají už brzy vypustit do podzemí další novinku s názvem Torritorium, o které sami muzikanti tvrdí, že bude ještě lepší než Made In Hell. Tož uvidíme? :)
Těžkou situaci měl ASGARD, který po Törr celý Swamp zakončoval. Kdo mohl, tak se zničil na Törru, lidiček znatelně ubylo, a tak Asgard hrál svůj technický blackový nátěr už jen pro skupinu vytrvalců. Asgard jsem viděl naživo v poslední době poněkolikáté, takže se dá říci, že nářez to byl opět profesionální (i když agresivity a drivu trochu ubylo), jehož středobodem bylo poslední CD ?Kletba krále Stacha? a osobně se mi Asgardi i na x-tý poslech pořád líbili nakažlivou rytmikou a porcí nefalšovaně českého black metalu. Ohlas byl, jak se dalo očekávat, skromný a když dozněly poslední tóny fláku Vítejte krále, skončil i třiadvacátý Metal Swamp.
Akce byla, právě díky účasti Törr, dobrá, i když návštěvnost festu se znovu ukázala nevyzpytatelnou a cílové dvě stovky hlav se nakonec do Svatoboje přilákat nepodařilo. Tak a ještě něco pro zahřátí na cestu a odchod (nebo spíš vodlez) do ranního deštíčku?
