Moje první recenze sepsaná v letošním roce (že mi to trvalo) je zároveň i mým premiérovým setkáním se s produkcí jedné, mnou do té doby neobjevené východočeské kapely, sídlící v krkonošském podhůří. Konkrétně se podíváme do tamního, v jiných aspektech života velice známého, města Dvůr Králové nad Labem. V něm má totiž od roku 2017 svou základnu čtveřice chlapíků prezentujících se veřejnosti pod názvem KRKONOŠSKÉ MATKY (dále jen KM nebo MATKY). Pokud by právě vyřčené věci působily na některého čtenáře protichůdně (chlapi/matky), tak krátce doplním, že název kapely se vztahuje jednak k uvedené lokalitě, a rovněž k vřelému vztahu k jednomu z produktů trutnovského pivovaru, kterým je světlý ležák Krakonoš 12°.
Studiovým debutem byla pro KM dvanáctiskladbová nahrávka „Rýbrcoulův konec“ z poloviny roku 2021, na níž se čtveřice prezentovala výhradně vlastní tvorbou. Tu sama označila jako rock s prvky heavy metalu, s texty týkajícími se hlavně života a historie v domovském regionu. Tento článek ale bude pochopitelně z podstatné části věnovaný současnému dění v kapele, do něhož spadá i vydání druhého alba „Panoptikum“, které proběhlo v září 2025, a to jak v podobě fyzických nosičů (CD, LP), tak i digitální formou (MP3, FLAC). Nahrávka představuje 10 aktuálních věcí z autorské dílny kapely a oproti debutu, který jsem si ze zvídavosti a pro porovnání rovněž přehrál, přináší posun hned v několika aspektech.
Tím nejvýraznějším je přechod směrem k celkově tvrdšímu vyznění, a to nejenom co se týče nástrojů, ale též pěveckých partů. Současná hudební složka si totiž ponechala svou velmi důležitou melodiku a zpěvnost, která na CD graduje především v silných refrénech, ale zároveň se významně přiostřila. Místy se tak z výše popsaného stylu dostala do mnohem ráznějších vod, což lze zčásti jistě přičíst i spolupráci s mladým producentem Janem Mosteckým, působícím ve spřátelené melodeathové skupině SCORCHED ÆARTH. Zároveň ale nepředpokládám, že by kluky tímto směrem vedl nějak nuceně, tím pádem bude tenhle krok prostě přirozeným vývojem KM.
Úvodní píseň „Fénix“ a závěrečnou „Nás nezastavíš“, bych označil za takové kapelní hymny, které svou textovou i hudební náplní velmi dobře vystihují odhodlání a podstatu fungování skupiny. Obě věci charakterizuje výrazná melodie, mohutné sbory, v nichž figurují nejenom členové MATEK, ale i pro tento účel angažování hosté, rekrutující se též z řad SÆ (jsou jimi producentův bratr Filip a Josef Zivr, na trio je pak doplňuje tajemný SoudruH) a řízná muzika. Dvojka „To se někdy stává“ popisuje proměnlivost života, kdy jednou je člověk nahoře a podruhé zase dole. V paměti mi z ní zůstal i zpěv, respektive jeho frázování, jenž chvílemi evokuje Oi! muziku. Třetí na řadě je song „Na horách“, v němž se KM dostávají k dalšímu ze svých nosných témat v textech, jímž je náklonost k přírodě jejich rodného kraje. Hudebně je postavená na silné melodii prostupující celou její stopáží. Čtyřka s názvem „V plamenech“ se po většinu svého času nese v, řekněme, klidnějším duchu, ovšem zhruba minutu před jejím závěrem přichází opravdu znatelné přitvrzení, s doslova řvaným textem, na úplný konec se však vrací zpět do původní polohy. Podobná charakteristika se dá vlastně napsat i o následující, titulní věci „Panoptikum“, která do své nejtvrdší části rovněž přechází až ve finální fázi. „Pán hřbitovů“ otevírající druhou polovinu CD přináší kombinaci drsnějších poloh ve slokách a výrazně melodického refrénu, okořeněnou kytarovým sólem v závěrečné pasáži. Po opakovaném přehrání desky jsem došel k poznatku, že s přibývajícím počtem skladeb kapela znatelně přitvrzuje ve výrazu, což přes sedmičku „Barbaři“, pojednávající o válkách mezi znepřátelenými etniky na našem území, graduje v osmičce „Kletba“, jenž je dle mého názoru, co do vyznění, vůbec nejtvrdším zářezem na této nahrávce. Obsah předposlední písně „Čarodějnice“ je definován jednak názvem a též výkřikem „Malleus Maleficarum“ v jejím úvodu. Rozmanitý je zde zpěv, který postupně přechází od čisté polohy ke křičenému výrazu, a od něj následně k murmuru.
Materiál na albu je prezentovaný jako kolektivní dílo skupiny, kdy muzika vzniká ve zkušebně na základě kytarového riffu, k němuž se postupně nabalují další nápady a party ostatních instrumentalistů. Autorem textů je většinově zpěvák Honza, který uvádí, že nejraději je píše na již kompletně vytvořenou hudební složku, a dále k nim svým podílem přispívá i bubeník Richard. Tématy pro jejich obsah jsou především samotné Krkonoše, ať už se jedná o přírodu, kulturu, historii, běžné žití nebo mýtické postavy spojené s touto lokalitou. A jak už jsem napsal, nechybí ani tradiční a vděčné téma muzikantského života.
Už bylo vyřčeno, že fyzické vydání alba přináší dvě varianty, klasickou dlouhohrající gramofonovou desku a cédéčko v plastové krabičce. Já sám mám k dispozici druhou zmíněnou verzi, kterou provází dvanáctistránkový booklet. V něm jsou zaznamenané veškeré texty, z nichž většina (šest) je umístěná na podkladu kreseb vždy korespondujících s jejich konkrétním obsahem, zbývající jsou v kombinaci s fotografiemi muzikantů. Nechybí ani údaje spojené se vznikem alba nebo tradiční děkovačka sponzorům, fandům a dalším podporovatelům, což je u desek vydaných vlastním nákladem (v tomto případě pod značkou „Rýbrcoul Records“) dlouholetá tradice. Hlavní barvou přebalu, jehož autorem je Jan Langfelner, je zelená v rozličných odstínech a výrazně zastoupená je i černá.
Nahrávání materiálu proběhlo v ČR pod vedením už jmenovaného Jana Mosteckého, který zajistil rovněž mix a po vzoru jeho domovské party bylo následně vše posláno do švédského Stockholmu, kde se o mastering postarala dvojice Thomas Eberger a Sofia von Haage. Zvuk je za mě fajn, všechny nástroje i zpěvy jsou dobře čitelné a skladby znějí velmi energicky.
Určitě bude zajímavé sledovat, zda KRKONOŠSKÉ MATKY v budoucnu definitivně potvrdí svůj stylový přerod a trvale se zařadí například do ranku melodického (death) metalu, což by podle mě mohla být jedna z variant, nebo se nadále budou pohybovat na pomezí vícera hudebních žánrů.
Seznam skladeb:
- Fénix
- To se někdy stává
- Na horách
- V plamenech
- Panoptikum
- Pán hřbitovů
- Barbaři
- Kletba
- Čarodějnice
- Nás nezastavíš
Čas: 35:30
Sestava:
- Jan Strnad – sólový zpěv
- Adam Spányik – kytara, zpěv
- Richard Janíček – bicí nástroje
- Lukáš Knejp – baskytara
Hosté:
- Filip Mostecký – sbory
- Josef Zivr – sbory
- SoudruH (Nápoi!ka) - sbory
