
Tak se nám ten undergroundový rybníček utěšeně rozrůstá. Tato rybka se v něm objevila na konci roku 2022 a přes její relativně nízký věk nezahálí a krom živých vystoupení je aktuální mini dílko „Neuromantic Heavy Beats“ druhým studivým počinem. Sestava NEURO BATS se s loňským příchodem Honzy Řezáče stabilizuje na čtyřčlennou a hned v dubnu míří do studia Sonic Library, aby hudebnímu vesmíru představ a svou momentální (a vlastně i mentální) formu. Takže čtyři věci původní, jeden cover, dvacet minut čistého času.
V info kanálech se hovoří, že by měli zbystřit především fanoušci MONSTER MAGNET, HENRY ROLLINS BAND, KYUSS a DANZIG. Tady musím přiznat, že nedokážu zcela relevantně posoudit, nakolik se zmíněná protknutí zakládají na pravdě, neb ani s jednou ze zmíněných veličin nejsem v blízkém kontaktu (rozuměj, žádný hloubkový ponor, spíše jen lehké poťukávání po povrchu skořápek).
Samotné EP odstartuje „Ride On“ a hned po několika desítkách vteřin se vytrácejí pochybnosti a já vím, že to půjde. Výrazný kytarový riff s neméně výrazným zpěvem táhnou společně první půli skladby a v momentě, kdy se přidává rytmika, začíná skladba příjemně gradovat. Pravda, píseň se ani s jejím přičiněním nemění v dostihového šampióna a stále spíše připomíná závodní vůz se zataženou ruční brzdou, ale motor je vyšponovaný do otáček a smradu, respektive kouře, tu je jako v pekle. Co se tempa týče, je dvojka „They Prowl The Graves“ vyloženě svižným kusem. Nebýt vlastníkem starého otřískaného střepu, kde při rychlosti nad osmdesát kilometrů v hodině není rádio téměř slyšet, chtělo by se mi napsat, že je to ideální vál k vystrčení ruky z okýnka, otúrování motoru a řádnému prosvištění po místních komunikacích. Rocková bezstarostnost promíšená se sedmdesátkovou psychedelií s příměsí devadesátkového stoner rocku.
Poctivá rytmika, příjemné frázování, sborové skandování a kytara malující zajímavé melodie. Tak by se dala ve zkratce popsat „The New Dawn Of Fascism“. Hudebně zdánlivě klidnější, ale s paradoxně neklidným zpěvem, který má za následek zvláštní nervové pnutí a dodává skladbě elektrizující náboj. Můj osobní favorit se ukrývá pod číslem čtyři. Jak by mohlo dopadnout setkání Jimiho Hendrixe s THE MISFITS? Odpověď nabízí „No Time To Escape“. V předělávce od JOY DIVISION kapela od předlohy po stránce hudební nijak neutíká, ale díky modernějšímu soundu a zpěvu Davida Holého se zdá ještě o fous štiplavější než originál.
Obálka je stejně svérázná jako samotná produkce „NETOPÝRŮ“ a dovedu si představit reakce jak oslavné, tak i ty neoslavné. Za mne v úplné pohodě.
Ne, neodehrává se zde žádné znovuobjevování šlapacího kola, ale poctivé přetavení hudby svých oblíbenců ve vlastní osobitý styl. EP, proto bez hodnocení, ale musel bych-li, sedmička je myslím příhodným číslem.
Seznam skladeb:
- Ride On
- They Prowl The Graves
- The New Dawn Of Fascism
- No Time To Escape
- Warsaw (JOY DIVISION cover)
Čas: 20:00
Sestava:
- David Holý – vocals
- Robert Robovski – guitar
- Jan Řezáč – bass
- Jirka Dražan – drums