MAYON sice nejsou úplnými nováčky, ale jejich existence zatím nebyla příliš patrná. Vznik datují do roku 2020, o dva roky později vypustili EP „Kaldera“ (2022), ale více se na oči dostali až letos, když jim vyšel debut „V těle a zemi“.
MAYON, pojmenovaní podle sopky na Filipínách, tvoří pětice třicátníků, kteří dříve působili v kapelách SOCIAL PARTY a I KILLED MANY PEOPLE FOR MONEY. První se rozpadla, druhá stagnovala, takže řešením se stala skupina nová. Muzikanti si do ní přinesli zkušenosti nejen z uvedených part, ale i řady dalších, např. CARNAL DIAFRAGMA nebo SKLEPMASTER. Rozpadlé a stagnující kapely jsem neznal, tak jsem si namátkou poslechl několik skladeb, abych si trochu rozšířil obzory – a obě kapely se asi dají zařadit do emo/post-rocku/hardcore, na BZ mají obě jako podobné kapely uvedeny ESAZLESA a THEMA ELEVEN.
Muzika na „V těle a zemi“ má určitě blíž k „post-ům“ než grindu CARNAL DIAFRAGMA či death metalu SKLEPMASTER, ale na rozdíl od produkce „SOCIÁLŮ“, „KILLEDŮ“, „ES“ nebo „ELEVENŮ“ jsou MAYON o poznání divější. Ale ne tak, aby šlo říci, že je to jen metal, byť post-; různých zvratů, nejen tempových, ale i stylových, obsahují všechny skladby řadu. Úvodní „Prázdnota hlubin“ začíná emo-tivně – vybrnkávání, zdánlivá pohoda, leč s lehce nervní melodií, ale náhle vše „zesludgeovatí“ a zhoustne, ale to pořád není všechno, další etapa je výrazně přitvrzená a zrychlená, prostě nářez. Takže během jedné skladby se vystřídají oba druhy sopečných erupcí – výbušná i výlevná, a vystřídají se několikrát, přičemž ty rychlopalné party s nasypanými bicími se dotýkají black metalu. Ty pomalejší sludge, mezi těmito koncovými polohami se odvíjí post-metalové zatěžkanosti a kvílivosti, kytary se různě prolínají a z muziky vystupují sporadické vokály. O zpěv/řev se dělí všichni tři kytaristé, nejčastěji je používán hardcorový frenetický řev, ale dojde i na recitaci a growl. První věc mě baví a druhá stejnou měrou.
„Pojď ke mně blíž“ je zpočátku celkem depka. Když jsem poslouchal táhlé vysoké tóny, zabloudil jsem pohledem na vnitřní přílohu, jestli v písni nehostují housle nebo aspoň klávesy, ale nic takového, takže to asi pánové hrají na kytaru. Taky si celkem hrají se stereo efektem, při poslechu do sluchátek je to sakra znát, protože do každého ucha hraje něco jiného, ale to platí o úvodu, než se se skladba rozjede, což trvá déle než minutu. Oba póly mají něco do sebe, ale když se přitlačí na pilu, je to silnější, muzika i hlasy jsou naléhavé, vyklidněné předěly zase nechají posluchače, aby se nadechl před dalším důrazným atakem. „Odliv“, který uzavírá stranu A, vnímám rozpolceně. Jsou tu zase stereo hrátky, ale hlavně na začátku spíše protivné než zajímavé, kytarový kvil skoro minutu otravuje jen pravé ucho, následující postupy mi přijdou takové obyč, a to nejsem znalcem NEUROSIS, ISIS nebo CULT OF LUNA, jejichž posluchači asi budou náročnější a na MAYON přísnější. Dojem se láme až v čase 2.35, kdy se z objevuje válcující muzika, která asi thrashmetalistům jako thrash připadat nebude, ale má podobný feeling a tah na branku. Následující post-ování i bahnění by asi stálo za časovou korekci, přijde mi dlouhé.
Na béčku jsou jen dvě věci, kratší „Výkřiky traumat“ a titulní kompozice atakující desetiminutovou stopáž. „Výkřiky“ mě vrací na dobrou vlnu, přijdou mi nápaditější než „Odliv“ a taky pestřejší, i co se zpěvů týká. Po „povinném“ volnějším začátku se nenásilně skladba přelije do řekl bych epické roviny, která i díky expresivnímu hlasu či šepotu působí emotivně a rozervaně, ostatně název písně mnohé naznačuje. Po výborném úseku s vokály následuje snad ještě silnější pasáž, která je zdánlivě přímá, ale při pozorném poslechu se dá objevit leccos interesantního. Ono tohle tvrzení platí na celé album, pánové si různě pohrávají se svými nástroji, což neplatí jen o kytaristech, ale i bicmenovi a basákovi. Právě baskytara hraje celkem výraznou roli v poslední „V těle a zemi“. Ta působí klidněji než ostatní songy, vine se jí taková ta typická post-/sludge melodie tvořená masou kytar a strojovými bicími, která je střídána vybrnkáváním a tou intenzivní basou a pak i post-HC jiskřením. Asi by bylo snadné napsat, že závěrečná píseň v sobě obsahuje vše, co už kapela předvedla dříve, i ta stopáž by tomu nahrávala, ale mně to tak nepřijde, protože tu nejsou ty rychlé marše. Zatímco některé palebné party, hlavně v první a třetí položce, by se daly přirovnat k motorové pile, tady bych místy použil přirovnání k pile břichatce, která už není úplně ostrá, přesto se díky síle dřevorubce zařezává do tvrdého dubového dřeva.
Už jsem naznačil, že se v podobně zkalených vodách příliš nepohybuju, takže nemám v paměti dostatek materiálu pro porovnání, ale přijde mi, že MAYON patří k těm kapelám, které to dělají obratně, dokáží pracovat s náladami a co je taky, aspoň pro mě, důležité, neutápí se jen a jen v depresi a zmaru.
Texty pravda žádným optimismem nehýří, a na to, jak jsou písně dlouhé, jsou překvapivě krátké, jediná titulní věc má text delší, ostatní jsou spíše takové zkratky, z nichž vyčnívá téma hledání smyslu života.
Primárním nosičem jsou gramofonové desky vydané u MetalGate. Vinyly vyšly ve dvou verzích, klasické černé a barevné, označené jako galaxy (černo-zelená žíhaná), každých bylo 100 kusů. Kromě desky obsahuje balení přílohu s texty a informacemi o kapele a nahrávání, z nichž je patrné, že nahrávání proběhlo už v roce 2023 v Golden Hive pod Amákovým patronátem. Někteří jedinci tvrdí, že už je „přeAmákováno“, ale kolik mají podobně zaměřené kapely možností, aby jejich produkty měly solidní produkci? Amák je jistota, MAYON si jeho přístup vyzkoušeli při nahrávání „Kaldery“ a asi byli spokojení, tak se na místo činu vrátili.
Dalším, kdo se na albu podepsal, je Sabon ze studia Defabrik, který se postaral o grafiku a tu nelze než pochválit. Žádné nedotahy, jasný a čistý styl, barevná šetrnost a pěkný titulní obrázek. Srdce sice není zrovna originální, na obalech hudebních nosičů se objevuje nezřídka, ale tady je svojsky pojaté a nabízí různé možnosti interpretace.
Přesné hodnocení: 7,5/10
Seznam skladeb:
- Side A
- Prázdnota hlubin
- Pojď ke mně blíž
- Odliv
- Side B
- Výkřiky traumat
- V těle a zemi
Čas: cca 35 min.
Sestava:
- Faki – guitars and vocals
- Petr – guitars and vocals
- Crack – guitars and vocals
- Radek – bass
- Porky – drums
