SPHERES – Orion

Když se mezi metalovými pamětníky zmíní Stříbro s velkým S, asi každého velmi rychle napadne kapela COWARD. Ta zejména v devadesátých letech zdatně čeřila vody zajímavým thrash metalem, vydala několik dodnes ceněných alb a pořádala metalový festival (Divočák). Ani po roce 2000 nezahálela, ale stroj se postupně začal zadírat, měnila se sestava, hudební směřování i jazyk textů… A tak začali bratři Martin a Pavel Rybečtí v roce 2014, kdy to s COWARDEM vypadalo bledě, hrát jinou muziku, zpočátku navíc ryze instrumentální – mix hard rocku a heavy metalu pod názvem SPHERES. Ještě pro pořádek, další akvizicí bratrského dua je PSORA (death metal), fungující od roku 2020.

Dnes jsou na řadě SPHERES, kteří za cca deset let existence nahráli demo (2016), doplnili sestavu o zpěváka a zpočátku vydávali singly, které se objevovaly na YouTube či v TV Rebel. Letos se kapela rozhodla svou tvorbu zvěčnit na fyzickém nosiči a vyrazila do studia Davos nahrát šest nových songů. K nim přidala zmíněné singly z let 2019 a 2020 a aby využila plochu CD, tak i demo COWARDU „Hysterie“ z roku 2010. To byla etapa, kdy v COWARDU působil zpěvák Dušan „Alfonz“ Budinský a kdy kapela přešla k českým textům a od thrash metalu zamířila do melodičtějších hard´n´heavy sfér. Některé songy z dema pak prezentovala jako materiál SPHERES, což sice působilo lehce matoucím dojmem, ale pocitově mají blíž k tvorbě SPHERES než k té tváři COWARD, jak ji mají zafixovanou fanoušci. 

Album nazvané „originálně“ (jen ve viditelném metalu vyšlo třináct stejně nazvaných nahrávek, kolik v jiných žánrech, netuším, ale celkově jich budou desítky) „Orion“ lze tedy rozdělit do tří částí: novinky, starší věci, demo. (úsměv) Skladby jsou seřazeny od nejnovějších po nejstarší, což je určitě dobré řešení.

Novinky: Šest nových písní je prozatím tím nejlepším, co SPHERES nahráli. To, že mají parádní zvuk, mě až tak nepřekvapuje, nahrávalo se v Davosu, což je záruka kvality. Nepřekvapuje mě ani výborná instrumentace, na to jsou bratři machři už roky. Překvapuje mě výkon zpěváka. Alfonze jsem kdysi viděl živě s COWARDEM a tehdy mě jako frontman neoslovil, stejně tak na „Hysterii“ nepředvádí nic extra, ale evidentně se vyzpíval. Nebývá obvyklé, že by se zpěvákům hlas časem zlepšoval a v padesáti byli na vrcholu, ale u Alfonze to platí. Místy jeho hlas připomíná Láďu Křížka, i ty výšky dává Alfonz přesvědčivě, většinou se ale drží v rozumném spektru čistých vokálů od těch vyšších po hlubší. Jeho hlas je prostě příjemný a do muziky, jež má nejblíže k heavy metalu, který se dotýká hard rocku, v obou případech s progovými náznaky. Skladby mají řád, jsou hezky vystavěné, v několika případech jde o vyslovené hity, hlavně titulní položka má díky ústřednímu kytarovému motivu sílu jako hrom, Alfonz v ní taky podává interesantní výkon, stejně jako basák, jehož nástroj nechal Otyn hodně výrazný na celém záznamu. Bicí, jak se s oblibou říká, tvrdí muziku, leč tady to platí doslova. Jestliže „Orion“ je pomalejší a na pocitech postavený song, následující „Smrt“ je ve slokách celkem jízda, která se dotýká thrash metalu – i to přispívá k pestrosti šestiskladbového materiálu. 7,5/10

Starší věci: Další čtyři tracky mají podobné základy, ale jak hudební, tak pěvecké party nejsou tak silné jako v předešlých skladbách. Muzika působí temněji, zemitěji, tvrději, což je nejen tím, že kytara je ostřejší, ale i tím, že zpěvák se většinou drží hlubších poloh, místy i ostřejších, i když řevem bych je nenazval, a taky mi nepřijde tak jistý v kramflecích jako na novinkách. On své sehrává i zvuk, dvě skladby byly nahrány ve studiu Mercury, dvě v Ill Fish a s Davosem se výsledky srovnat nedají. Ale pořád je to slušná práce, kytara často produkuje melodie, které nepůsobí infantilně, na druhou stranu muzika místy sklouzne k bigbítu, což je případ strojového „Letce“ a hlavně „Tomu věř“, kde už se kapela potácí na hranici podbízivosti, byť v závěru citelně přitvrzuje. 6/10

Demo „Hysterie“: Jako zachycení kapely v čase a formě 2010 cenný dokument, hudebně a vokálně o poznání chudší než předchozí písničky. V první řadě pokračuje zvukový sešup, studio Cpt Dennis je vhodné tak akorát na to demo. V druhé řadě působí skladby takovým tím zaťatým dojmem, chybí jim lehkost, je to tlačené silou, a to nejen v hudební, ale i v pěvecké rovině. Zpěvák místy skoro recituje, jinak se snaží o silácké polohy, hlas nemá tak vyzpívaný jako na pozdějších nahrávkách. Pravda, instrumentálně to je zvládnuté velmi dobře, ale nápadů je výrazně méně a celé to zní jako heavy metal z osmdesátých let, většinou vedený ve středních tempech. 5/10

Texty jsou komplet v češtině. Když se zase otočím k šestici nejnovějších písní, tak u nich by se možná dalo mluvit o koncepčním příběhu, nebo alespoň rámci, který zahrnuje loučení a odcházení, ale zatímco různá náboženství si vykládají posmrtný život různě, tady se odchází mezi hvězdy. Ale možná si to vykládám jinak, než to autor myslel… Každopádně jsou texty napsané zručně, při poslechu neruší, což je vždycky známka dobře odvedené práce. I další čtyři texty jsou v pohodě, tématicky různorodé. U nejstarších skladeb je to slabší, slova jdou ruku v ruce s muzikou.

Obal neurazí, nenadchne. Titulní strana je podle všeho jednoduše vypůjčená z internetové databáze, uvnitř bookletu jsou texty, fotky z koncertů i promo fotka kapely, nechybí ani další potřebné informace, vše je srovnané, ale že by Honza Zoubek vytvořil nějaké dech beroucí dílo, to si nemyslím, jen odvedl řemeslo bez grafických přehmatů, ale taky bez jakékoliv přidané hodnoty. U zadní strany se dá mluvit spíš o ubrané hodnotě, protože takhle se obaly dělaly v metalové době kamenné. A použití dvou stejných fotek taky nesvědčí o velké kreativitě.

Ale aby recenze nevyzněla negativně, vrátím se k současné formě SPHERES, která je velmi dobrá, všech šest aktuálních písní snese přísná měřítka a fanoušky sofistikovaného melodického heavy metalu s občasnými kroky stranou by tvorba kapely měla oslovit.

Pozn.: Bodové hodnocení je vztaženo na prvních šest skladeb.

Seznam skladeb:

1. Já se loučím
2. Zapomeň
3. Orion
4. Smrt
5. Převozník
6. Dáma z hvězd
7. Mám
8. Letec
9. Tomu věř
10. Znamení
11. Tak mu nadej
12. Nepochopím
13. Milion
14. Hysterie
15. Divnej den
16. Nevadí

Čas: 62:33

Sestava:

1. Dušan „Alfonz“ Budinský – zpěv
2. Martin Rybecký – kytara
3. Karel Halla – basa (1-6)
4. Pavel „Yan Ropucho“ Rybecký – bicí
5. Lukáš „Lapáček“ Malý – basa (7-16)
6. Tony Nyč – klávesy (9)

https://bandzone.cz/_95208
Facebook