ŠTAMGASTY z Brna si už se ŠTAMGASTEM z Českých Budějovic snad nikdo nesplete, protože metalisté z jihu Čech nedávno změnili název na VRAAH (vysvětlovali to změnou tvorby). Parta z jihu Moravy má pravda název o písmenko delší, ale hlavně se věnuje jiné muzice. Základy kapely položilo duo Honza (SUPERTESLA) & David, které si brnkalo jen tak pro radost. Po doplnění sestavy o bubeníka Toma už to nabralo směr a po příchodu zpěváka Dušana z pořadatelského kolektivu stojícího za festivaly Rock In Brünn byla v srpnu 2023 čtyřčlenná kapela na světě. Kapela rychle tvořící, takže už v říjnu 2023 šli pánové do studia Reset, kde začali nahrávat debut „Subcultural Beat“; nahrávání dotáhli v srpnu 2024.
Slovo beat v názvu alba může znamenat mnohé, v případě ŠTAMGASTŮ se jedná o punk s příměsí dalších žánrů – rocku, ska, HC nebo Oi!. V podobném rybníku u nás plují THE FIALKY, to jen na úvod jako připodobnění muziky, která z desky zní v první zpívané skladbě „Nás nikdo nemá rád“. Té předchází krátké intro se ska rytmy, výraznou baskytarou, kytarou jako z westernu a klávesami, pak už se hraje svižný melodický punk rock, proti zmíněným FIALKÁM je ale zpěv o poznání hrubší, ale podobně jakou u počernické bandy nechybí sbory, a co je taky srovnatelné, je kvalitní instrumentace i zvuk. Text o tom, že při jejich způsobu života nemá pány muzikanty nikdo rád, je punková klasika, stejně jako slova k titulní písni „Subcultural Beat“. Ta je pomalejší, hozená do rocku, jen ten hrubý vokál zůstává, stejně tak sbory; kytarové vyhrávky jsou hezky vyladěné a příjemné. „Zachraňte našeho Toma“ je dravější jízda o nějakém nezdárném jedinci (nevím jestli členu kapely – úsměv), který je velký pařmen a divoch, hlavně když za ním přijede Sali („Když to na Toma přijde, je klidně týden pryč… zachraňte našeho Toma, zase se ztratil, bohužel, už tři dny ho hledají doma, kam to ten kluk zase šel.“) a divoké pařbě se samozřejmě hodí rychlá muzika plná chytlavých výjezdů, k tomu silný refrén, prostě hit, který uzavírá dětský přednes refrénu. Vedle typických textů o životě a muzice se ŠTAMGASTI vymezují vůči politice v Brně prostřednictvím „Baví vás to sledovat?!“ („Brněnská radnice, životní styl, vlastně je to zázrak, že ses nepoblil.“), další ostré, respektive ještě ostřejší věci, která se místy blíží hardcore, kytary jsou pěkně nabroušené, basa taky vystrkuje růžky a bicí jedou přísnou lajnu, až v závěru se melodizuje a sboruje. Logicky následuje zvolnění a pohodová písnička „Život ještě nekončí“ se lehkým závanem nostalgie, která by asi snesla melodičtější zpěv.
Na béčku je taky šest stop, hned ta první tepe v poněkud jiném rytmu, je nasekaná a kytara v ní místy připomíná (s trochou nadsázky) zubní vrtačku; text o domácím násilí je hodný pochvaly a zamyšlení. V případě „Roadcrew“ jde o další ostrou záležitost, ale ke cti kapele je nutno přiznat, že neopakuje kompoziční postupy a snaží se o pestrost, což se jí daří. Tady se otírá o HC, ale jinak než na první straně, je to spíše zemité. Typický punk rock made in England 77, to jsou „Ostny“, střední tempo, melodie, tradiční rytmika, hodně činelů a žel i takové to óóóouóóóou halekání, které mi vadí vždy a všude, i když vím, že to k tomu patří a že se bez něj podobně laděné desky neobejdou takřka ve sto procentech. „Pravda“ těká mezi HC typu AKUTNÍ OTRAVA a snad noise rockem, přičemž k „noise pocitu“ svádí zvuk, který je v téhle písni lehce zamlžený. Ve „Weekend Rule OK“ se pánové vrací k melodické muzice a zase mi na mysl přichází THE FIALKY nebo NEŽFALEŠ – aby ne, když v textu jde o přátelství mezi punkovými kapelami a jména Kečup a Radek v textu nechybí, stejně jako odkazy na další punkové party nebo akce. Poslední track je vzpomínka na TATTOOED BASTARDS a jejich EP „100% Bastard Rock“ z roku 2004, kde tehdy asi působil kytarista Jan.
O vydání se postaral kamarád Viki stojící za labelem Guns Of Bystrc Records (vydal např. reedice KURTIZÁN Z 25. AVENUE). Náklad čítal 80 bíločerných marble vinylů, které už jsou nejspíš vyprodané, a klasické černé desky. Doprovodný materiál je výborný, na přiloženém dvojlistu jsou texty, fotokoláž a hlavně Honzou sepsaný příběh kapely od vzniku po skládání sestavy i písniček, nechybí všechny další potřebné informace týkající se nahrávání nebo kooperujících jedinců. Ale nějaké detaily „utekly“; na přední straně obalu je název Subcultural Beat“, ale na hřbetu s malým „b“, v textech občas chybí interpunkční znaménko a uvozovky jsou tu české, jinde anglické. Co se mi nelíbí vůbec, je titulní strana.
„Subcultural Beat“ je debut, na které se obecně hledí smířlivějšíma očima, ale tady to není nutné, protože je evidentní, že album nahráli zkušení borci, kteří mají jasno, co a jak chtějí hrát. Deska je to pestrá, zvuk ze studia Reset je taky v pohodě, takže pro fanoušky tuzemského punku okořeněného dalšími souvisejícími žánry se jedná o dobrý tip na pořízení fyzického nosiče nebo na návštěvu koncertu.
Přesné hodnocení: 6,5/10
Seznam skladeb:
- Strana A
- Budoucnost je nepsaná (Intro)
- Nás nikdo nemá rád
- Subcultural Beat
- Zachraňte našeho Toma
- Baví vás to sledovat?!
- Život ještě nekončí
- Strana B
- NE Znamená NE!
- Roadcrew
- Ostny
- Pravda
- Weekend Rule OK
- My jsme ta mládež 2024
Čas: cca 39 min.
Sestava:
- Dušan Schnelly – zpěv, sbory
- Tomáš Ilčík – bicí, sbory
- David Havelka – basa, sbory
- Jan Němeček – kytara, akustická kytara, zpěv, sbory
Hosté:
- Roman Kašník – klávesy (1)
- Nina Schnelly – voiceover (4)
Facebook
https://ffm.bio/stamgasti
YouTube
