Rozpad jedné kapely znamenal někdy na sklonku roku 2019 vznik kapel dvou. Ústřední duo UCHÁZÍM, kytarista & zpěvák Paaya a basák & zpěvák Bodza, se rozešlo nejspíš hlavně lidsky, bylo kolem toho i trochu zlé krve, ale čas asi všechno urovnal, k čemuž se na konci recenze ještě vrátím.
Ale zpět do chladné zimy 2019/2020. Tehdy se Paaya (který kromě UCHÁZÍM dříve působil i v kapelách UKRADENÁ STRAKA OF AMERICA, GRIDE, RETROPROTEST a RETROSITUACE) odebral do Českých Budějovic, kde se podílel na vzniku skupiny STRES TANEC, do které posléze vplul i další bývalý člen UCHÁZÍM Pépé a taky ex-USA člen Suki; v roce 2022 vydali album „Zhasni“.
Druhá parta, tzn. Bodza, Karel (ex-RETROPROTEST), Kmín (ex-RETROPROTEST, UKRADENÁ STRAKA OF AMERICA) a Viki založila skupinu NE EN, která se posléze rozrostla o dalšího někdejšího hráče UCHÁZÍM Willieho a zpěváka Vláďu. V šestičlenné sestavě nahráli NE EN v roce 2023 debutové album „Historky z duality“.
Obě kapely jsem viděl na živo na vodňanské Festě, kde zanechali lepší dojem STRES TANEC, kteří vystoupili v roce 2022. NE EN to o rok později moc nesedlo, hlavně po zvukové stránce. Tu ale nenechali náhodě při nahrávání debutového EP, zamířili do Hellsoundu, kde zaznamenali šest skladeb, které zní o poznání lépe než tehdejší live prezentace.
Na jednu stranu mi přijde škoda, že je nahraný materiál krátký, pouhých osmnáct minut, na druhou je to možná dobře. Kratší nahrávky působí intenzivněji, kapely si v takových případech stojí za každou notou, za každým slovem, i při nahrávání ze sebe dostanou to nejlepší. Sice nevím, z kolika věcí NE EN před nahráváním vybírali, možná nahráli vše, co měli pohromadě, každopádně to o té intenzitě na „Historky z duality“ platí.
Všech šest skladeb má drive, pocitově odsýpá (i když nechybí ani pomalé úseky) a agresivitu obstarávají nejen řezající kytary a divá rytmika, ale i takřka všudypřítomné vokály. A k tomu saxofon… Ten se v hardcore punku moc často nevyskytuje, když už se objeví, tak většinou jako zpestření nahrávky, např. v jedné skladbě, ale u NE EN hraje saxofon významnou roli.
Na začátku první skladby ale ještě saxík odpočívá, skladba začíná jako typická hardcore rotyka, mnohé asi napadne, že až tak daleko od UCHÁZÍM to není, ale v okamžiku, kdy se saxofon zapojí, je to jiná hra. Mnohé asi napadne paralela s někdejšími UŽ JSME DOMA, mně ale přijde saxofonová práce bližší psychedelickým „androšům“ typu PLASTIC PEOPLE nebo třeba VROZENÁ VADA, ať jsem lokální, protože dechový nástroj hraje takové ty zvláštně polámané tóny. Zpěvu je opravdu hodně, text je dlouhý, jak je u Bodzy obvyklé, navíc si tenhle poeta se slovy rád hraje a lepí k sobě zdánlivě nesouvisející slovní spojení nebo mění jejich význam. Hlavní zpěv je položený o něco výš, než bývá u hardcore obvyklé, ale hojně jsou zapojeny sbory, které jsou drsnější, v druhé „To zvěd (ne)viděl“ se střídají dvě hlasové polohy, hrubá s křikem, navíc se tímhle songem vine chytlavá melodie, ještě silnější je refrén, takže je to hitovka. Třetí „Saň drásá(vá) ti ducha“ se celkem dlouho odvíjí jen v režii baskytary a saxofonu, je to zneklidňující a možná až moc dlouhé, i pokračování je takové rozhárané, nasekané, po snadno uchopitelné písničce následuje avantgardní podivnost, která má vedle silných naléhavých pasáží i ty těžko stravitelné.
Druhá strana začíná techničtěji pojatou „Asi (kdy asi)“, v níž určitě zaujmou dětské hlásky prozpěvující ne zrovna salónní slůvko, které jim předtím kdosi předzpíval sborově a poté deathmetalovým murmurem. Ale byla by škoda se zaměřit jen na „ani hovno, ani hovno“, protože vedle plíživých sax tónů je v songu hezký rozverný gradující part. „Ričova babi“ působí počátku sofistikovaněji, ale pak se překlopí do stavu, který koketuje s předrevolučním HC typu AKUTNÍ OTRAVA, a to pořád není všechno, poslední třetina je zatěžkaná a dusivá. V poslední „Modří už vědí“ mi rádoby uvědomělá slova do uší moc nelezou, nervní muzika taky není pro každého, takže když tak poslech desky rekapituluju, říkám si, že se NE EN nevydali potenciálním fanouškům zrovna naproti.
A je otázka, jestli se ještě někam vydají, protože podle posledních informací nemají bubeníka a nad jejich existencí se vznáší velký otazník. Ve hře je obnova RETROPROTESTU, který by snad letos měl navázat na debutové album další nahrávkou. Než se objeví, je možné si čekání krátit poslechem „Historek z duality“, které vyšly na černém vinylu v nákladu 200 kusů. Součástí obalu je v neutěšeném (což myslím tak, že fotky zachycují bezútěšné prostory) designu vypravená příloha s texty a doprovodnými informacemi, na vrchní kapse jsou malby, jejichž autorem je Shaq a které se mi do vkusu netrefují.
LP distribuuje PHR Records.
Seznam skladeb:
- Strana A
- (Ne)vědomí svědomí
- To zvěd (ne)viděl
- Saň drásá(vá) ti ducha
- Strana B
- Asi (kdy asi)
- Ričova babi
- Modří už vědí
Čas: cca 18 min.
Sestava:
- Kmín – bicí
- Karel – kytara
- Viki – ságo
- Willie – kytara
- Vláďa – vokál
- Bodza – basa, vokál
Hosté:
- Sofi, Emča, Pety, Eliška – vokál (4)
