Bury:
Někdy v létě roku 1997 jsem dělal rozhovor s grindcorovými OBLITERATE z Košic. Na otázky tehdy odpovídal jejich „manažer“ Laco a do dopisu mi přibalil i nahranou kazetu s novým materiálem jeho domovské kapely, ve které bubnoval. Prostě klasická 90minutová kazeta s černobílým xerox obalem (mimochodem, na druhou stranu jsem si tehdy nahrál „Mandylion“ od THE GATHERING). Ale ta hudba, zaznamenaná na „Promo 1997“, mě od prvního poslechu fakt hodně dostala a protáčel jsem ji fakt často. Krom toho jsem rád, že jsem měl možnost ji jednou zažít i živě (Hlízov u Kolína, 17. 4. 1998).
MENTALLY PARASITES vznikli koncem roku 1989 (ještě pod názvem SKULL) a začali hrát extrémní hudbu po vzoru NAPALM DEATH nebo RIPCORD. V celkem rychlém sledu vydali tři kazetová dema. Poté se čtveřice v dubnu 1997 vydala poprvé do studia, a to rovnou na týden do bzeneckého Shaarku, kde nahrála tucet skladeb pro plánované debutové album. To tehdy mělo vyjít u Epidemie Records na CD a kazetách. V průběhu roku 1998 vyšlo split 7“EP/MC s bratislavskými TESTIMONY a split 7“EP s THE PUBLIC z Čadce. K vydání alba ale nakonec nikdy nedošlo, jelikož se kapela rozpadla krátce po svém posledním koncertu v červenci 1998 na pražském squatu Ladronka.
Čo je s nami? Začali sme prácu! No na jej dokončenie nemáme už síl.
Čo je s nami? Pár nepriateľských útokov a tak veľmi rýchlo sa vzdávame.
Čo je s nami? Skúsme nájsť sami seba, žime a rozmýšľajme!
Čo je s nami? Nedajme vziať si náš svet a naše presvedčenie!
Čo je s nami? Nedajme si vziať to, čo je v nás!
Někdy na podzim 2023 přijel do Ostravy Papagáj. U piva jsem mu chválil záslužnou věc, kdy na vinylu vydal staré TESTIMONY. Mezi řečí jsem mu říkal o zatím nevydané nové desce THE PUBLIC, ale hlavně o tom, že MENTALLY PARASITES mají album, které nikdy nevyšlo. A protože PHR je label aktivní a Pavel muž činu, rozhodl se jednat. Výsledkem je po sedmadvaceti letech konečně fyzický nosič – černý vinyl v barevném obalu, s čtyřstranným insert listem s texty a dobovými fotografiemi. A navrch jako příloha fanzin Stage Diving Hardcore Journal číslo 9, který Laco tehdy vydával. Krásná práce!
Na „...to live“ (původně „...aby žilo“) se nachází svižný mix hardcore, punku, grindcore a metalu s etno vlivy. Na to měla lehký vliv v té době hodně populární SEPULTURA a její album „Roots“, jak zmínil bubeník Laco v rozhovoru pro Buryzone zine č. 4 (4/1998): „Mala určitý vplyv na našu tvorbu… Priniesli niečo nové, svoju kultúru zamiešali s extrémnou hudbou… Grindové prvky nám zostali aj naďalej, ale chceli sme ísť trochu inam.“ Hudba poplatná době svého vzniku v polovině 90. let minulého století, přesto tyto skladby obstojí i po tolika letech. O zpěvy se dělí rovnou tři vokalisté, kteří střídají dle atmosféry angličtinu a slovenštinu a to i v rámci jedné skladby. Přímé a trefné texty jsou stále aktuální a reflektují realitu a sociální témata jako ekologii, mezilidské vztahy, rasismus, politiku nebo práva a svobodu zvířat.
Keď vidíš, že zviera plače, trpí a kričí,
keď ľudia vôkol teba zatvárajú oči,
ukáž, že ti to vôbec nie je ľahostajné.
Pretože nik nemá právo na tvory bezbranné.
Animal rights! Animal rights!
Když jsem si po těch dlouhých letech toto LP pustil, okamžitě jsem začal hrát na vzdušnou kytaru a zpívat si texty, protože i když jsem nahrávku tak čtvrt století neslyšel, tak jsem si pamatoval každou skladbu. Tady se, zaujatě řečeno, nacházejí hit za hitem. Mám upřímně hodně velkou radost a dobrý pocit z toho, že je tento zaprášený klenot konečně venku!
Johan:
Zatímco Bury je možná největším fanouškem MENTALLY PARASITES a největším znalcem alba „...to live“, já jsem dosud o kapele nejspíš neslyšel. Nebo možná slyšel či cosi četl v dobových fanzinech, ale jednoduše si to nepamatuju. Vydání debutového velkého alba je tady prvním pořádným setkáním s tvorbou košické kapely a logicky z ní nejsem tak nadšený jako ti, kteří si kapelu oblíbili v časech demáčů nebo sedmipalců, případně byli na koncertu či vlastnili „...to live“ coby „pirátskou“ kazetu. Je to pochopitelné, muzika na mě nezabírá tak, jak by možná zabírala v roce 1997, kdy byla zaznamenána, i když ani tehdy by se mnou asi tolik necvičila, protože v té době jsem jel primárně doom metal a další klasické metalové žánry. Hardcore taky, ale přímočarého typu, grind prakticky vůbec.
Když teď těch dvanáct songů poslouchám, říkám si, že MENTALLY PARASITES hrají hardcore crossover a že se tehdy asi trefili do noty posluchačům, kteří hledali v HC a grind muzice nějaká zpestření, nové postupy, vlivy z jiných hudebních sfér. Tady jsou to etnické prvky, které se objevují hlavně v rytmice, dobré je rovněž nelpění na pravidlech, takže se vedle sebe objevují typické houpavé grindové rytmy i hardcore vypalovačky, nechybí kytarové vyhrávky tam, kde by je fanoušci nečekali, mění se polohy zpěvů i jazyk textů, prostě je to pestré a díky tomu uteče těch 38 minut jako voda (teď jsem se musel podívat, jaká řeka teče Košicemi) Hornádem.
Zvuk není zrovna nejlepší. Sice jde o studiovou nahrávku, ale nevím, z čeho se nakonec zvuk pro lisování snímal, nejspíš z té dobové kazety, a je to znát. Místy je to celkem zahuhlané, hlavně v těch nejrychlejších partech, ale zase nemůžu tvrdit, že je to posluchačské inferno, vycházejí mnohem hůře hrající archivní nálezy.
„...to live“ vyšlo jako černý vinyl, na čemž není nic pozoruhodného, zato obal a přílohy, to je paráda. Titulní strana tedy až tak parádně nevypadá, ale asi jde o plánovaný obal pro CD, který prošel úpravou. Důležité je, že je vydání nabušené po informační stránce: na přebalu nechybí seznam skladeb, sestava a všechny důležité údaje o tvůrcích obalu i zvuku (studio Shaark, mastering Savid, remastering Otyn v Davosu). Uvnitř jsou rovnou dvě přílohy – klasická s texty a fotografiemi, přičemž texty jsou nejen v jazyce, v jakém jsou songy nazpívány, ale i v ekvivalentech (takže se překládalo do slovenštiny a do angličtiny, podle toho…). A překvapení na závěr – reprint fanzinu Stage Diving Hardcore Journal no. 9, který vydával bicmen Laco Polák. Jde o poslední číslo z roku 1998, dá se říci typická tehdejší HC práce po vizuální stránce, metoda vystřihni a nalep, trochu chaos, ale v mezích rozumu. Někdy je text kvůli titěrnému písmu obtížně čitelný, ale celkově stálo za vydáním hodně práce. Náplň, ta je (byla) rozkročená od punku po metal, rozhovory s OBLITERATE, MENTALLY PARASITES, KRITICKOU SITUACÍ, SOCIAL DEFORMITY, TESTIMONY, TISÍC LET OD RÁJE, MALIGNANT TUMOUR, INSANIÍ ad., reporty z koncertů, tuna recenzí na vše možné, letáčky na vydané nosiče nebo fanziny, prostě informační smršť. Nechybí ani trocha aktivismu a politiky, ale s mírou. Moc tyhle články ve fanzinech nečtu, ale tady jsem přelouskal krátký sloupek Martina Lukáče nazvaný Vlak do Európy nám neušiel, který je starý 27 let a v současnosti snad aktuálnější než v době napsání.
Gramodesek vyšlo 225, náklad je ručně číslovaný, limitovaný. Pro pamětníky je to skvěle vypravený dárek, pro hledače pokladů ukázka, jak se hrálo před takřka třiceti lety.
Seznam skladeb:
- Strana A
- The Last Nation
- Look For The Truth!
- Nechceme vás!
- It´s Time To Act!
- Čo je s nami?
- Nesklam
- Strana B
- Ask Yourself!
- Len v nás
- Annimal Rights!
- Freedom Zone!
- Children Of The Sun
- It´s Not The Way
Čas: 37:54
MENTALLY PARASITES byli:
- Riško – kytara, zpěv
- Marek – kytara, zpěv
- Peter – basa, zpěv
- Laco – bicí
