V proslulém plzeňském klubu se konalo již třetí „Zasedání nejhlubší komory Parlamentu“. Na tom prvním měli hlavní slovo maďarští SEAR BLISS, na druhém v loňském roce se mikrofonu ujali slovenští DEPRESY a letos jednání uzavřela legendární americko-česká kapela MASTER.
SIXTH DIMENSION otevřeli toto převážně deathmetalové jednání svým nekompromisním thrashem. Již v jednom reportu jsem zmínil jakýsi neměnný bubenický tok, který i tento večer moc zajímavých parádiček nenadělal, avšak aspoň držel rytmus a nejevil se rozsypaným dojmem. „Modla strachu" je zatím jejich poslední deska a v setu se objevily kromě starších kusů i zářezy ze zmiňovaného alba, jakými byly „Ve jménu víry" či „Soukolí teroru". A i přes jednodušší mustr to SD slušně odsýpalo.
Moje první setkání se SECRET OF DARKNESS proběhlo před více než deseti lety v Táboře a pamatuji si, že jsem byl velmi mile překvapen. Nesmírně mě bavila jakási kytarová aura, která se nesla rozsáhlým prostředím tamního klubu. Tentokrát mi připadali trochu jiní (asi starší - od té doby jsem je neviděl (úsměv)), méně melodizující, ale ona mohutná deathmetalová černota přece jen zůstala. A abych řekl pravdu, tak od poslechu alba „Neotericus Universum" z roku 2014 se mi vzdálili a vlastně jsem je moc neposlouchal a tím pádem bych dal za pravdu poslednímu odstavci v recenzi, že „celé dílo zřejmě v hlavě nezůstane". Nicméně to nemění nic na tom, že mě bavila jejich dravá smrtelná jízda. Kytary si pohrávaly s melodiemi a bubeníkovi to šlapalo jedna báseň. Takže i když jejich poslední počin „Blacksun Rising" nemám naposlouchaný, dopadlo moje druhé setkání s černě oděnými SOD na výbornou.
SYMBTOMY jsem ještě vůbec neslyšel, natož abych je viděl. Uskupení mi však žádnou neznámou nebylo, protože je složeno z tváří, které působí v jiných uskupeních a třeba Duzl by čtenářům našeho zinu určitě neměla být neznámou. SYMBTOMY na pódiu byli ve znamení nekompromisního řvouna Martina, chrastící hutné basy Duzl, o kterou se tříštily mnohobarevné kvílivé tóny Šantrůčkovy kytary, kterou doplňoval druhý kytarový tahoun Dejv Krédl. A toto vše silně umocňoval na neskutečné peklo překotně výborný bubeník Zdeněk Ševčík. Jejich set byl možná krátký, ale napěchovaný až po okraj celé parlamentní kobky zabíjejícím, smrdutým a mrtvolným materiálem. Bylo to výborné vystoupení.
Nemám tušení, zda se mám rozepisovat o hlavní kapele večera, protože o MASTER už snad bylo řečeno vše, třeba i v mých minulých reportech; v létě ve Volyni jsem měl čest spolek kolem Paula Speckmana vidět naposled. A protože kombo jede ve složení basa-kytara-bicí, tak zde basa v masakrózním zvuku kralovala ještě zřetelněji než u předchozí smečky. A jak je to u tria zvykem, přehrával se průřez tvorbou s tím, že se samozřejmě hlavně nezapomnělo na nejstarší kusy i třeba z doby DEATH STRIKE neboli prvotní songy MASTER, jakými jsou „Re-Entry and Destruction", samotný „Master", kterým se dnešní koncert otevřel, anebo „Pay to Die", který byl závěrem dnešní akce. Samozřejmě došlo i na čerstvé letošní album. A protože jsem jej měl den před koncertem v uších, tak jsem rozklíčoval titulní song „Saints Dispelled" a velmi hustou úvodní bombu „Destruction in June". Hodně se mi líbila excelentní hra Petera Bajčiho na bicí, kterého jsem měl tentokrát v lepším zorném úhlu než třeba kytaristu Alexe (jako na ETEFU). Super bylo, že si všichni protagonisté kapely vystřihli v průběhu setu svůj sólový majstrštyk. Opět za mě velmi povedené vystoupení.
