SLEEPING DEFICIT – Path

O produkci SLEEPING DEFICIT jsem do chvíle, než mi Ossie poslal tiskovku o vydání jejich CD, neměl potuchy. Zachytil jsem vydání debutu i Buryho recenzi, ale k pořádnému poslechu se nedostal. Až novinka „Path“ situaci změnila a po obdržení CD jsem se začal pídit, co že jsou ti SLEEPING DEFICIT vlastně zač. 

Historie kapely se začala psát v roce 2005, ale první EP vyšlo až v roce 2019, předtím se duo Bibin & Olda věnovalo, kromě skládání pro SLEEPING DEFICIT, dalším projektům a kapelám, např. MINCING FURY, ALIENATION MENTAL nebo PERFECITIZEN. Po „Flashback“ začali komponovat nový materiál a po řadě peripetií s (případnými) dalšími členy souboru (bubeníci, basáci) se nakonec kromě vlastních sil a schopností spolehli na profíka z daleké Austrálie, Robina Stonea, který na dálku naklepal bicí. Vše ostatní si rozdělili Olda s Bibinem, kteří nahrávali ve dvou studiích – v Davosu s Otynem a v DS s Davidem Spilkou, který je podepsaný i pod produkcí, mixem a masteringem. 

To, že se v přehrávači otáčí něco hodně zajímavého a neortodoxního, se projeví až ve druhé stopě. První je klavírem a šumy podbarvené mluvené intro, které pojednává o kosmické energii a síle, taky o rovnováze, evoluci, lásce, míru a radosti. Překvapivě pozitivní úvod, nepřekvapivě komplikovanější pokračování; jestli správně chápu texty, tak jsou o životních bojích, psychických problémech a snad i o naději, tak nějak to shrnuje část jednoho z nich, „život je tancem radosti a utrpení“. Ve dvou skladbách se objevují citáty několika osobností, filosofa Arthura Schopenhauera, spisovatele a bývalého vojáka Jocka Willinka nebo Guillauma Apollinaira, což byl francouzský básník, dramatik, anarchista a muž dalších „řemesel“.

K oné druhé stopě – „Intact“ je zpočátku nasekaná řezničina, z které přechází sluch. Drtivé bicí, namakané kytary, zohýbané hlasivky, to vše za sebou zanechává spoušť. Precizní a technicky náročná muzika ale není jen o devastaci, tempo se mění, po nářezu následuje šlapavá pomalejší pasáž s melodiemi a pak zklidnění, po kterém se zase drtí. Asi se dá mluvit o technickém death metalu a grindu, ale není to přesné, hned v první zpívané písni jsou i momenty z jiného ranku, dejme tomu atmosférického rocku až ambientu. Aby ale posluchač nepolevil v koncentraci, servíruje trio další výplach, „Duality Of Reality“. Nápady tryskají na všechny strany a není snadné s kapelou držet krok, protože se toho děje tolik, že každé zpomalení je vítané. Jenže po něm se zase jede, v třetí věci se objevují i „partyzánské“ ataky v podobě zvláštních „nitek“, které neumím pospat. Ono je to s popisem skladeb vůbec oříškové, je to tak pestré, že na každý song by byl třeba celý odstavec, aby pojmul vše, co kluci stíhají… 

… asi to raději trochu zobecním… 

Kromě grindeathových masakrů se objevují zatěžkané potemnělé party, syntetické zvuky, klavír, pasáže vyloženě destruktivní i neokázale melodické, zneklidňující i uklidňující, sakra chytlavé i odpudivé, prostě slušný rozptyl. A to jsem ještě nezmínil zpěv, řev, growl, šepot, křik. Olda toho stíhá opravdu hodně, vedle převládajících extrémních poloh se dobře popasoval i s čistými polohami, které působí až nepozemským dojmem, což dokládá nejen „Eternal“, ale hlavně klavírní intermezzo „Interreflection Part 1“. 

Docela by mě zajímalo, na základě jakých podkladů album Australan nabušil. Jeho výkon je skvělý, a to nemyslím jen kobercové nálety, ale hlavně členitější úseky, různé zpomalovačky, přechody, zvraty. Ty jsou prakticky ve všech písních, většinou se začne zostra a pak různě variuje a po death & grind nájezdech se to láme jinam, ve „Swamp“ se to „jinam“ láme z živelné hardcore jízdy, „Restless“ je pocitově pomalejší od začátku, ale vedle ušpiněné pomalé strašidelné polohy je v ní i grindové ryčení nebo lehká psychedelie a šepot. 

Druhá mezihra je z jiného soudku, synth/noise/ambientního, a hlasu prostá, něco dosud neslyšeného přináší i „Cold Finity“, zvláštně zabarvené vokály, které asi budou vytvořené pomocí studiové techniky, v závěru „Digger“ pak dojde na pohvizdování melodie, kterou začerta nedokážu zařadit, i když ji znám. I v předposledním tracku se objevují překvapivé momenty, tentokrát připomínající epické vážnohudební postupy, závěr pak nepatří jen tak nějakému outru, ale dalšímu běsu, jehož závěr je výmluvný: „Fuck you all.“

Počítám, že poslech tohoto ambiciózního alba zamotá hlavu nejen mě, ale i posluchačům. Death metal, grindcore, hardcore, v menší míře psychdelic rock, ambient, to vše a ještě víc v neustálém varu, který nenechá posluchače vydechnout – ale je to sakra příjemné okysličování krve. 

Promyšlenost a vysokou úroveň projektu korunuje po všech stránkách kvalitní obal. Na dvaceti osmi stranách jsou nejen texty ke všem skladbám, ale ke každé navíc obrázek, vše má řád, který tomu dali Olda, Daniela „Dahlien“ Neumanová a Jiří „Rippa“ Jaroš.

Seznam skladeb:

1. Prologue
2. Intact
3. Duality Of Reality
4. Eternal
5. Interreflection Part 1
6. Swamp
7. Restless
8. Transcended
9. Interreflection Part 2
10. Cold Finity
11. Digger
12. Pick It Up
13. Path

Čas: 34:47

Sestava:

• Olda Kamenetski – vocals, lyrics, piano, synths
• Ctibor „Bibin“ Špaček – guitars, bass, synths
• Robin Stone – drums

https://www.sleepingdeficit.cz/
Bandcamp
Facebook
YouTube

www.neonarcis.cz
Facebook