P.S. – V oslovských lavicích

PHR Records pokračuje v archivaci tuzemského punku na bytelných nosičích demáčem skupiny P.S. Ta vznikla v roce 1986 na pražském Gymnáziu Jana Keplera (GJK) a u zrodu stál také později dobře známý režisér Petr Zelenka (Knoflíkáři, Samotáři atd.), jenž je autorem názvu kapely, který značí POHLAVNÍ STYK. Což samozřejmě v oné době temna nemohlo na veřejnost, tak se skupina schovala za zkratku PRÁCE NA SILNICI. Po vymyšlení názvu a jediné zkoušce ale Zelenka mizí v ZACHYCOVACÍM PROSTORU a s ním i další dva členové, v sestavě se lidi střídají, chvíli v ní basuje Samir Hauser (dokonce odehraje jeden „koncert“, tzn. dva songy, které P.S. zahráli v Domečku v Horních Počernicích na vystoupení kapel F. P. B. a NÁTĚROVÁ HMOTA na začátku září 1986). Na podzim 1986 se konečně dá mluvit o stabilitě na všech postech, jež obsazují:

• Jimmy (Robert Vlček) – bicí
• Johny Chaos (Jan Jukl) – kytara 
• Kratos (David Bartoš) – zpěv
• Wonid (Jarda Cvach) – baskytara 
• Drinky (Václav Girsa) – kytara 

Pár koncertů, odchod Drinkyho, paralelní působení Jimmiho a Kratose v nově postavené KRITICKÉ SITUACI, následně vznik SUICIDAL COMMANDA (Johny, Wonid), upozadění P.S., zaznamenání tvorby na demo „V oslovských lavicích“ v červnu 1988 ve zkušebně metalové skupiny ARVA (hráli v ní Wonid a Johny) v Kouřimi. Poté na podzim 1988 zánik, vojna, působení členů v dalších kapelách… V roce 1990 obnovení činnosti, sporadické fungování i nějaké nahrávky, ale to už jinde jsme, je to jiná vesnice. (úsměv) Stejně tak další působení a aktivity členů P.S., stačí trochu hledat nebo číst ty správné tiskoviny. 

Vůbec nejlepší je číst v obsáhlém bookletu, který je k desce přiložený. Takhle by reedice starých nahrávek poznamenaných nepříliš kvalitním zvukem měly vypadat. Samozřejmě to není možné pokaždé, kolikrát po kapelách nezbylo skoro nic, ani pamětníci nemají chuť se vyjadřovat (v horším případě už ani nemohou), ale v případě P.S. narazil Papagáj na zlatou žílu. Nejen, že se zachoval bohatý fotoarchiv, ale zachovali se i páni muzikanti, jejich vzpomínky, zachovali se i lidi, kteří se kolem kapely motali, jejich vzpomínky taky, a zachovaly se i texty, komiksy a kreslené vtipy. Všechno je součástí masivního dvanáctistránkového bookletu vytištěného na kvalitním papíru. Autorem ústředního textu popisujícího historii Punkové Skupiny (podobných hrátek s velkými písmeny P a S je v sešitu spousta) je Kratos, dalšími střípky přispěli jak bývalí spoluhráči, tak např. Petr Korál a řada „kolemjdoucích“. Vznikla skvělá mozaika, z jejichž střípků lze složit krátkou, leč pestrou historii skupiny. Bonusem je prolnutí se současností – v roce 2023 se všichni čtyři pánové, kteří nahráli demo, znovu sešli na „místě činu“, na kterém vznikla fotografie použitá na přední straně obalu k demokazetě v roce 1988, a nechali se vyfotit v podobných pozicích – skvělý nápad! Fotky dělí 35 let a je zajímavé vidět, jak se vizáž pánů muzikantů změnila a jak s jedním zacvičila životospráva. Ale těch pokladů je na šestnácti stranách mnohem víc. Jedním slovem vynikající.

Vynikající ovšem není zvuk, leč poslouchatelná nahrávka je. Zvuk nabraný z kazety ze sbírky Kozla z THALIDOMIDE prošel remasteringem v Davosu a Otyn z něj nejspíš vytáhl, co šlo. Nešlo toho vytáhnout moc, zvuk je, jako obvykle u předrevolučních nahrávek pořízených ve skromných podmínkách, všelijaký. Na druhou stranu asi kapela podobně zněla i na několika odehraných koncertech – skřípající kytara, výrazná brumlající basa, jednoduché bicí a rozjívený sólový zpěv (+ nějaké ty sbory).

Materiál na demu „V oslovských lavicích“ je celkem pestrý, což je asi dáno hlavně tím, že část kapely inklinovala k melodičtější muzice a punku (pozdější KRITIČTÍ) a část k ostřejší a hardcoru (pozdější SUICIDÁLNÍ), ale možná to prostě bylo tím, že kluci poslouchali všechno možné a hledali inspiraci kde se dalo. Kde se dalo taky posbírali různé projevy, promluvy, hovory, které umístili na začátek řady písní. Z dnešního pohledu mnohdy úsměvné, mnohdy ale docela odvážné, vezmeme-li v potaz dobu vzniku dema. Hned na začátku je smíchaný referát nějaké školačky se zvuky z hospody, ona promluva holčičky je plná hezkých věcí a optimismu, stejně tak projev zřejmě učitelky o závazcích a zájmových kroužcích. Kluci z gymplů (kromě GJK se novější členové rekrutovali z Gymnázia Nad Alejí) měli zájmy jiné. (úsměv) Hlavně asi muziku, alkohol a hospody. Jezdili tramvají a flašku čůča měli, byli sprostí na přítelkyně, zakládali kapely, neměli rádi vojnu a války, měli rádi pivo za 2,50 a mejdany a kamarády a o všem uvedeném vesměs vtipně zpívali, kromě těch vojenských záležitostí, samozřejmě.

Jak už jsem naznačil, písničky lze rozdělit do dvou kategorií, i když ona hranice se leckde stírá, nebo se prolínají punkové jednodušší party s hardcore, což je případ jednoho z největších hitů „Písničku si zazpíváme“, ve které je slogan o jízdě tramvají mezi slokami doprovázen svižnou HC jízdou s kvílivou kytarou, jež připomíná pozdější tvorbu KRITICKÉ SITUACE. Řev na začátku „Táhni!“ by dnes přes hlídače korektnosti neprošel, ale výlev ožralého puberťáka je třeba brát s nadhledem a s ohledem na dobu vzniku a věk protagonistů. V celkem ostré písničce je hodně výrazná baskytara, což platí i o dalších položkách, v nichž se míchá do češtiny angličtina, a to se děje nejen v „1986“, ale i několika dalších věcích – většinou jde o jednoduché výkřiky typu „fuck off cops“, „punk´s not dead but disco will!“ apod. Převzatý text od Fráni Šrámka je vážná věc, „Píšou mi psaní“ zní i díky slovům naléhavě, v kontrastu je vybrnkávání na začátku „Hippie punk songu“, který se melodický a na nahrávce působí skoro nepatřičným dojmem, i kvůli anglickému textu. Další školačka a sedmisekundový výplach „Práce na silnici“ je předzvěstí „Anarchistické“, kterou uvozuje záznam z dobových asi televizních zpráv, v němž redaktorka mluví o Husákovi, Gorbačovovi, přestavbě, nové vládě České socialistické republiky… buďme rádi, že už tyhle komunistické blbosti nemusíme poslouchat. Na druhou stranu „Pivo za 2,50“, kdo by si ho nedal. Mí vrstevníci si jistě vybaví, že 2,50 stála před rokem 1989 jedenáctka, desítka dokonce 2 Kčs, takže za dvacku bylo piva pro celý stůl. Gymnazistům se to tehdy taky líbilo a tak o tom prozpěvovali v typické punkové hospodské halekačce. 

Trocha vulgarismů a hodně divoká kytara, to je „Mejdan P.S.“, podobně divoká je i „To mi nejde to hlavy“, no divoká, poněkud rozhašená je. (úsměv) Zpěv je jedna velká ujetost, všichni řvou schválně jako pomatenci. „Nepříčet 2“ zaujme nejen ortodoxním názvem, ale i dvojakostí; nevím, jestli první polovina je z dílny kapely, nebo nějaký lup, každopádně zní jako americké temné country nebo něco takového, zato druhá je HC výplach. Aby těch kotrmelců nebylo málo, načíná další věc ruská vánoční písnička „V lesu rodilas joločka“, u nás známá hlavně z Mrazíka jako „Vyrostla štíhlá jedlička“; na desce P.S. je ale ruská verze v podání dětského sboru, což s následujícím punkovým brajglem vyznívá jako den a noc. Po bloku víceméně blbinek se konečně vrací agresivní hardcore punk „Fuck the war“ s takřka post-punkovou pasáží; skladba by s lepší produkcí uspěla i dnes, což se o další kravině „Půlnoční autobus“ tvrdit nedá. Ani „Fotbal“ není žádný zázrak, zato dětský slib o přátelství s lidem Sovětského svazu, které je zařazeno na začátek „Glorie“, je další rýpanec do dobové atmosféry, stejně jako text ke kratinké písničce. Před alkoholem varující „Nech už toho alkoholu“ je spíše blbnutí než vážně pojatá muzika, totéž live verze songu „Řev šibeničního tura“, v němž řve Petr Zelenka (prosinec 1986).

Z výše uvedeného je myslím zřejmé, že jde o jednu z nejzajímavějších reedic, jež u nás kdy vyšly. Muzika samozřejmě není až tak výjimečná, dobrých songů je na demu jen pár, ale doprovodný materiál je bomba.

P.S. Bizarně vypadá poděkování skupině FATA MORGANA, jež se objevilo v původním obalu ke kazetě a na zadní straně obalu desky je jeho reprint. Důvod je prostý a rozhodně zajímavý – FATA MORGANA nechala P.S. zahrát v roce 1987 v přestávce zábavy v Mirovicích. V obalu je tato událost barvitě popsána a dokonce i nakreslená.

Reedice – nebodováno.

Seznam skladeb:

• Strana A

1. Písničku si zazpíváme
2. Táhni!
3. 1986
4. Píšou mi psaní
5. Hippie punk song
6. Práce na silnici
7. Anarchistická
8. I am not
9. Pivo za 2,50

• Strana B

1. Mejdan P.S.
2. To mi nejde to hlavy
3. Nepříčet 2
4. Dort humor
5. Kropáčova Vrutice
6. Fuck the war
7. Půlnoční autobus
8. Fotbal
9. Gloria
10. Nech už toho alkoholu
11. Řev šibeničního tura

Čas: cca 40 min.

Sestava:

• Dave Kratos – zpěv
• Johny Chaos – kytara, zpěv
• Wonid – basa, zpěv
• Rob J.R. – bicí, zpěv

www.phr.cz
Bandcamp