ROSA NOCTURNA – Časokruhy

Čtyři roky od vydání předešlé studiovky „Andělé a bestie“ uběhly jako voda a brněnská kapela ROSA NOCTURNA (dále jen RN) se opět přihlásila o slovo se svým zbrusu novým a v pořadí celkově už pátým řadovým CD, nazvaným „Časokruhy“. Během jeho příprav učinila skupina poměrně velké množství změn, a to například ve svém personálním i nástrojovém obsazení, ve využití jiného nahrávacího studia a s ním spojeného osazenstva, ve zpracování nových námětů v textech, v množství folkových motivů a po mnoha letech hostujících pěvkyň zcela jasným ustanovením hlavní (stálé) zpěvačky. A proměna nastala i v celkovém hudebním vyznění, kdy se po odchodu druhého kytaristy RN posunula (nebo přesunula) od stylového zaměření symfonický power metal s elementy lidové muziky u předchozího alba do polohy symfonický folk metal (místy rock) s tím, že prvky z lidovky a folku v některých skladbách v podstatě tvoří i jejich hlavní náplň. Podrobněji se to u jednotlivých kompozic pokusím popsat v následujících řádcích.

Úvodní vypalovačka „Přes hory, přes doly“ obsahuje vyjma metalové údernosti rovněž výrazné folkové motivy, v nichž své uplatnění nachází do stálého složení nově zařazená flétna, která ovšem pochopitelně nemůže být brána jako náhrada za kytaru, protože má v muzice úplně jinou úlohu. Zajímavé jsou pasáže, v nichž zpěvačka Aneta přednáší text pouze za doprovodu dechového nástroje a rovněž Tondovo jemně znějící kytarové sólo. Skvěle hlasově vybavená je dovádivá dvojka „Hra“, v níž se posluchačům představuje dohromady šest hlasů (dvě ženy, čtyři muži), díky nimž je skladba po této stránce velmi rozmanitá. Hudba se nese v duchu melodického hard´n´heavy a je obohacena samply. Třetí v pořadí „Vzbuď mě před večerem“ mě oslovila hned na první dobrou svou melodikou a výrazným kytarovým motivem. Vedle kytary elektrické je zde využitá i akustická a i v téhle věci můžeme díky doplněným orchestracím slyšet i další nástroje. Čtyřku „Vteřiny“ už budou skalní příznivci jistě dobře znát díky v roce 2023 představenému videoklipu. Tato kompozice v sobě mísí prvky lidové muziky s tvrdým spodkem, nad nimiž znovu ční velmi bohaté vokální linky, do nichž jsou zařazeny dva hlavní zpěvy v podání Anety Zatočilové a hostující Lenky Šíkové, doplněné čtyřmi sboristy. Vzhledem k dřívější době vzniku písně zde máme možnost slyšet i členy předchozí sestavy RN, jimiž jsou Petr Vosynek (growl) a David Koudela (basa). Následuje, v duchu rockové opery vyvedená, velice melodická věc s latinským názvem „Rex es tu?“ (v překladu „Ty jsi král?“), ve které se Aneta výborně doplňuje s dalším hostujícím pěvcem Perrym. Ocenit je třeba i mohutné chorály (dohromady je zde slyšet, v rámci desky, rekordních 11 hlasů), jež písni dodávají na majestátnosti. Rozpustilá „Čarodějka“ byla druhým singlem, který byl vypuštěný do oběhu ještě před vydáním CD a zároveň je jedinou skladbou, jež byla nahraná na jiném místě než ostatní materiál. Konkrétně se jedná o The Barn studio, jehož majitel Dan Friml se u ní vyjma soundu postaral i o basové party. Ty kytarové si mezi sebe rozdělil dřívější šestistrunný tandem Tonda a Petr. „Hvězdy“ jsou tesknější atmosféru vytvářející baladou, linoucí se na pomezí rocku, popu a folku. Výrazné role v ní mají akustická kytara (sólo je však hrané na elektrickou) s flétnou a slyšet zde můžeme celkem sedm hlasů. Pokud by o hudební náplni mainstreamových rádií rozhodovali fundovaní lidé (což se neděje), tak by se v nich tato věc klidně mohla hrát od rána do večera. Osmička „Nekonečno“ sice začíná v podobném duchu jako její předchůdkyně, ale záhy se rozjede v příjemném rock/metalovém rytmu a schéma zpomalení/zrychlení se v ní opakuje. U mikrofonu zde tentokrát máme „pouze“ hlavní zpěvačku, což ale jejímu celkovému vyznění vůbec nevadí. Jako další přichází temnější atmosférou a symfonickým metalem nasáklá „Múza“, v níž jsou vokální linky posazené do vyšších poloh a účinkuje v ní další výrazný pěvecký host, konkrétně Petra Novotná. „Památník“ si sice díky kytaře a zvukům na pozadí stále zachovává rockový ráz, žel z mého pohledu ho zbytečně przní elektronické části, z nichž mi téměř naskakují osypky. Pod číslem jedenáct je zařazena velmi procítěným způsobem podaná balada „Jestli je tam nebe“, ve které jako by Anetin malebný hlas přicházel odněkud zhůry. Hudebním podkresem je pro něj klavír a smyčcové nástroje, vše zřejmě prostřednictvím dodaných orchestrací, protože jsem oproti minulosti nenašel na obalu uvedené žádné muzikanty, kteří by je obsluhovali. S předposlední energickou kompozicí „Světu zdar“ se vracíme zpět do symfonicko-metalového ranku, i v jejím úvodu máme možnost slyšet klavír a po bok Anety se zde k mikrofonu postavil zpěvák Lukáš Palacka. Na samotný konec alba je zařazená druhá verze songu „Vteřiny“, skupinou samotnou označená jako folková, což naprosto přesně vypovídá o její hudební úpravě.

Nahrávání CD opět proběhlo, mimo jedné v textu již zmíněné věci (singl „Čarodějka“), v pro kapelu domovském Brně, v průběhu dubna až října letošního roku. Výjimkou jsou samozřejmě oba dříve pořízené a formou videí prezentované kousky „Vteřiny“ a „Čarodějka“. Důležitou informací je, že ze studia Sonidos, které využila u dvou předešlých řadovek, se tentokrát RN přesunula do Neuro Impuls Sound studia, jemuž vládne Jakub „Maggi“ Malášek, který je podepsaný pod finální zvukovou podobou CD. Výsledný zvuk mi při srovnání s deskou „Andělé a bestie“ z roku 2020 přijde trochu jemnější, což asi odpovídá jednak představenému materiálu, který je z významné části nemetalový a za druhé současnému nástrojovému obsazení RN. V něm totiž, jak jsem napsal již v úvodu článku, byla jedna ze dvou elektrických kytar nahrazena flétnou, což je pochopitelně znatelná změna. Řekl bych, že i díky této rošádě dostaly výraznější roli ve zvuku bubny (při jejichž nahrávání asistoval Olda Sušil), které společně s kytarou udávají ráz v tvrdší části repertoáru. 

Zpracování grafické formy alba dostalo na starost potřetí v řadě finské studio Darkgrove, které znovu odvedlo naprosto vynikající práci a zabalilo nosič do nádherné podoby. V samotném šestnáctistránkovém bookletu opětovně najdeme veškeré texty, momentky ze studia, další základní informace spojené s cédéčkem nebo tradiční děkovačku. U každé písně jsou pak uvedeni všichni pěvci, kteří se v ní objevují a zapomenout nesmím ani na ústřední snímek skupiny umístěný uprostřed bookletu, který je dílem fotografky Zuzany Vaverkové.

Obsažená hudba a texty jsou opět z drtivé části dílem principála Tondy Bučka, jemuž různou měrou a způsobem vypomohli i ostatní členové ROSY. Náměty textů jsou velmi rozmanité, ať už se jedná o fantasy literaturu, mezilidské vztahy, historická témata, životní příběhy nebo do jisté míry filosofická témata.

Chcete-li si vytvořit vlastní úsudek o nahrávce a zároveň podpořit kapelu, můžete zauvažovat o nákupu alba, jež je k mání jak ve fyzické, tak i digitální podobě. Oboje je k dispozici na kapelním webu, kde máte zároveň i možnost dozvědět se podrobnosti o speciální hře, kterou brněnská pětice k tomuto albu pro své fanoušky připravila.

Já, když CD zhodnotím jako celek, bez přihlédnutí k jakýmkoliv stylovým škatulkám, tak dávám osm bodů.

Seznam skladeb:

1. Přes hory, přes doly
2. Hra
3. Vzbuď mě před večerem
4. Vteřiny
5. Rex es tu?
6. Čarodějka
7. Hvězdy
8. Nekonečno
9. Múza
10. Památník
11. Jestli je tam nebe
12. Světu zdar
13. Vteřiny (folková verze)

Čas:  56:32

Sestava:

• Aneta Zatočilová – zpěv
• Tonda „Gabriel“ Buček – kytary, zpěv, sbory, orchestrace
• Zuzana Matoušková – flétna
• Milan Krupa – basa, sbory
• Matyáš Vítek – bicí

Hosté:

nástroje

• David Koudela – basa (4)
• Petr Vosynek – kytara (6), growl (4)
• Dan Friml – basa (6)

zpěváci a sboristé

• René „Perry“ David
• Jožka Fritchka
• Viktorie Surmová
• Petra Novotná
• Lenka „Ereis“ Šíková
• Lukáš Palacka
• Jakub „Maggi“ Malášek
• Pavel Krupa
• Martina Krupová
• Vojta Krybus
• Helena Dostálová
• Vendula Páralová

Web
Facebook