Brněnská kapela ROSA NOCTURNA patří k pravidelným hostům našeho webu a mě osobně provází její tvorba v podstatě po celou dobu mého desetiletého působení na Fobii. I když tahle parta neměla vždy právě na růžích ustláno, hlavně kvůli takřka neustálým personálním trablům ve svém obsazení, dokázala se hlavně díky neutuchajícímu nadšení a pracovitosti svého lídra, kytaristy a skladatele Tondy „Gabriela“ Bučka udržet na domácí scéně. A nejen, že se na ní udržela, ale zároveň se za poslední roky i vypracovala mezi naše nejzajímavější a nejlepší tělesa ve svém oboru, tedy v oblasti melodického metalu. Případně chcete-li, jak je uvedeno i v záhlaví recenze, v oblasti symfonického power metalu, v čele s převažujícím dívčím zpěvem.
Jestli se nemýlím, tak vlastně poprvé od dob svého debutu „V tmách“ (2011) vystupuje ROSA NOCTURNA na studiové nahrávce jako kompletní kapela, jelikož u druhého a třetího CD bylo vše spojeno především s osobou zmíněného Tondy, obklopeného spoustou hostů. Ne, že by se tentokrát tenhle koncept výrazně změnil, jelikož na albu opětovně nalezneme početný zástup hostujících muzikantů, hlavně pak zpěváků, ale přece jenom je zde velký posun v tom, že jádro ROSY NOCTURNY se ustálilo, což je pro pravidelné fungování skupiny jistě pozitivní zpráva.
Předzvěstí aktuálního CD „Andělé a bestie“ byl v roce 2019 vydaný singl „Lykantropie“, který se na albu objevuje hned ve dvou verzích - v anglicky a česky zpívané, přičemž hudební stopa je totožná a rozdíl je tedy pouze u vokálů (stejného způsobu prezentace se dočkala i píseň „Vetřelec“). Druhou skladbou, která se k fanouškům dostala ještě před oficiálním vydáním desky, je takřka až v muzikálovém duchu se nesoucí, „Světlonoš“, jehož klipová verze je však lehce odlišná od té na disku, kde je rozdělena na dvě samostatné části. Dohromady pak nová nahrávka obsahuje celkem 13 tracků, z nichž 9 je v rodném jazyce, 2 v již zmiňované angličtině a 2 kusy jsou instrumentální. Při jejím poslechu si pochopitelně přijdou na své příznivci rozmanitých vokálních poloh, jichž CD přináší opravdu nepřeberné množství. Popsat to všechno detailně dopodrobna bych asi úplně nezvládl, takže v tomto ohledu doporučím jenom jediné a to je pochopitelně samotný poslech desky každým z vás. (úsměv) Jen krátce doplním, že o hlavní ženské vokály se tentokráte podělily dvě zpěvačky (Viktorie Surmová a Aneta Zatočilová) a že mezi zmiňovaným množstvím písní je i jedna s čistě mužskou vokální složkou. Já sám jsem u kapely schopný akceptovat v podstatě jakýkoliv druh a způsob zpěvu, jelikož si myslím, že i tato věc je jedním z jejích nejdůležitějších poznávacích znamení a že ta samotná pestrost už k ní v posledních letech tak nějak prostě patří. Rozumím tomu, že někdo může být v tomto směru poněkud skeptický, co se týče kompaktnosti alba, ale věřte, že při samotném poslechu vám to tak vůbec nepřijde. Naopak, jelikož jsou vokální možnosti zařazením spousty zpěváků s odlišnými hlasy (včetně dětských) prakticky neomezené, může každá ze skladeb po stránce pěvecké dostat vše, co potřebuje.
Jak je pro ROSU tradiční, tak vyjma klasických metalových nástrojů (kytara, baskytara, bicí) se v její muzice objevují i ty vnímané spíše jako lidové, tentokráte jsou nejvíce využité housle, dále pak třeba flétna, djembe nebo nyckelharpa. Jedinou písní na albu v prvně zmiňovaném základním obsazení je „Vetřelec“, jinak všechny další songy jsou dle dalšího osvědčeného skladatelského receptu skupiny obohacené o doplňující nástroje, které mají svou předem danou roli.
Hlavním námětem textů alba „Andělé a bestie“ je věčný souboj dobra a zla a o jejich obsahovou stránku se vyjma opakovaně zmiňovaného Tondy, jenž je zároveň i hlavním autorem hudby, zasloužila ve dvou případech spolupracovnice a podporovatelka ROSY NOCTURNY Kateřina Loučková.
Pokud bych měl zmínit mé favority mezi více než desítkou představených skladeb, pak bych určitě uvedl písně „Světlonoš“, „Lékárník“, „Touhy v mlze“, „Vetřelec“, „Dopisy na frontu“….., no a mohl bych pokračovat i dále, ale to bych nakonec asi vyjmenoval téměř všechny. (úsměv)
Co se týče zvukového kabátu, tak zde opět naplno zafungovalo spojení kapely s brněnským nahrávacím studiem Sonidos a tamním mistrem zvuku Zdeňkem Ondráčkem (vyjma na PC složené instrumentálky „Periculum“, tu si Tonda ošéfoval sám), který pro kapelu tradičně vytvořil výborný sound, jenž umocňuje kvalitu celého materiálu.
Zbývá ještě uvést pár slov k obalu, jehož hlavní námět, ale v podstatě i celý booklet koresponduje s obsahem textů (jsou v něm obsažené) a vytvořilo jej finské Darkgrove Custom Graphic Studio, což asi nebyla úplně levná záležitost, ale myslím si, že výsledek je velmi zajímavý a pěkný.
ROSA NOCTURNA mě o svých kvalitách během posledních 10 let přesvědčovala postupně, prvnímu jejímu CD jsem dal bodů 5, druhému 7, třetímu 9, což zcela jasně dokazuje stoupající úroveň její tvorby v mých očích (uších). V případě aktuálního CD bych řekl, že se jedná o potvrzení již prokázané kvality, tudíž opětovně boduji hodnocením 9.
Seznam skladeb:
- Světlonoš
- Lékárník
- Padám
- Touhy v mlze
- Strach
- Až jednou
- Lykantropie
- Vetřelec
- Dopisy na frontu
- Periculum
- Skinchangers
- Intruders
- Outro
Čas: 60:13
Sestava:
nástroje
- Tonda „Gabriel“ Buček – kytary, zpěv, orchestrace, programování
- Petr Vosynek – kytary
- David Koudela – baskytara
- Dan Havránek – bicí
zpěv
- Viktorie Surmová
- Aneta Zatočilová
- René David
- Lenka Šiková
- Mathias Novak
- Silva Chrudinová
- Martin Klekner
- Pavel Vrabec
- Aleš Krupica
- Johny Vavruška
- Radana Pospíšilová
- Anička Loučková
- Jana Vosynková
- Lucka Kuchtíčková
- Romana Rychtáriková
- Tobiáš a Liliana Bučkovi
Hosté:
- Klára Šindelková – housle (3, 4, 6, 9)
- Hanka Osifová – příčná flétna (3)
- Adam Langr – djembe, basa (7)
- Kamil Keiser – nyckelharpa (7)
