BYT ČÍSLO 4 není tuctová fráze z inzerce realitní kanceláře, ale název šumperské punkrockové kapely s přívlastkem alternativní, kterou tvoří zpěvák a kytarista Pavel Mazák (aka Mazi), kytarista Matěj Krč, bubeník David Verner a basák Lukáš Bryx. Kapela se představila veřejnosti na začátku roku 2022, první singl „Nechápu“ vydala v březnu téhož toku. Na bytě číslo 4 část kapely také bydlí, čtyři stěny uvnitř něj se staly námětem několika skladeb a byt se vtiskl do kapelního výrazu, odtud tedy tento název. Letos v květnu vydali „BYTAŘI“ svoji albovou prvotinu s prozaickým názvem „Čtyři stěny“, na které první čtyři skladby producentsky ošetřil Alois Pospíšil ve studiu TA-musica a dalších sedm Tomáš Fröde (IMODIUM) v hradeckém studiu „I“. Pospíšil také hostoval na violu ve skladbě „Můra“. Desku vydal label RedHead Music. O grafiku se po dlouhém procesu tvorby a úprav postaral zpěvák Pavel Mazák. Křtiny alba se odehrají nejprve 5. 10. na domácí půdě v Šumperku během festivalu Youngfest a následně 8. 10. v Praze v Café V lese.
Hned úvodní instrumentálka „Vstupte“ probouzí pohodovou atmosféru stvrzující domněnku, že intuice zacílila správně. Krev rozpumpuje pogující „Nechoď daleko“ a imituje živou atmosféru skákajícího klubu. Výrazná zpěvákova jazyková obratnost, která dělá z většiny skladeb textové perly, prostě baví. Chytlavost „Pane“ s vibrující basovou linkou mně osobně dává vzpomenout na příbramské BON PARI. Jedním z vrcholů je čtvrtá (ty čtyřky v kapele neobvykle fungují) „Nechápu“ se silným refrénem, protkaná pestrou aranží nástrojů, ve které kytara vykresluje líbivý melodický konstrukt. Při úvodní basové lince „Čtyři stěny“ jsem se domníval, že mi algoritmus Spotify vygeneroval mojí oblíbenou skladbu „Chce se mi spát“ od PSÍCH VOJÁKŮ. Zmíněná basa zní hezky plně a v pomalejších pasážích není žádné hluché místo, což se dá říci o vyznění tohoto instrumentu na celém albu. V podmanivém „Znamení“ bujaré veselí střídá depresivní nálada, hraje se jak s atmosférou indie kytar, tak místy s rapově deklamujícím vokálem. Že kytaráci umí vyloudit také rockové sólo, dokazují v punkem ovoněné „Míše“. Album ale nenabízí jen hity na první poslech, ale také melancholičtější, zachmuřené skladby jako „Můra", která příjemně plyne a podtrhuje textovou vyzrálost, nebo „Tvoje oči“, kde hraje prim citový osobitý projev zpěváka.
Ve svižném nářezovém kousku „Červený přítel“ s neutuchajícím vodopádem slov skrze rokenrolové kytary v závěru songu oťukávají BYT ČÍSLO 4 výsostný prostor crossoverových RATM. Bojovné „Sarajevo“ je punkovou energií vháněno do alternativnějších kytarových vod, kde si počíná jako ostřílený rumem nasáklý námořník.
Prvně na albu zaujmou texty a pěvecký výraz frontmana Pavla Mazáka, který skladbám dodává naléhavost a tolik potřebnou emoci. V recenzi jsem použil příměr s několika kapelami, což v žádném případě neznamená, že BYT ČÍSLO 4 je vybledlou kopírkou nebo recyklačním dvorem v okresním městě. Tenhle byt z komplexu panelových domů má v základech poutavé texty, entuziasmus, mladický drajv a konec konců profi zvuk. Při přemýšlení, co kritizovat, mě vlastně ani nic nenapadá. A taky proč?
Seznam skladeb:
- Vstupte
- Nechoď daleko
- Pane
- Nechápu
- Čtyři stěny
- Znamení
- Míše
- Můra
- Červený přítel
- Sarajevo
- Tvoje oči
Čas: 37:28
Sestava:
- Pavel Mazák – kytara, zpěv
- Matěj Krč – kytara
- David Verner – bicí
- Lukáš Bryx – baskytara
Instagram
Facebook
Spotify
YouTube