Loď zmítající se v bouři na obalu alba francouzské blackmetalové kapely HOULE není žádné velké překvapení. Před dvěma roky jsem v recenzi na první EP trochu vtipkoval na adresu vizáže členů skupiny, kteří vypadali jako klon rybářů a vodníků. A vypadá to, že námořnickou image stále používají, nejen na promo fotografiích, ale i na koncertech, na kterých vystupují v modro-bílých pruhovaných trikách, ušpiněných kalhotách či montérkách nebo pršipláštích. Je to rozhodně originální; u nás máme v podobě STÍNŮ PLAMENŮ black metal odpadních vod, ve Francii mají black metal námořnický.
Když jsem zmínil obal, dodám, že malba na titulní straně je parádní, Maena Paillet odvedla skvělou práci. Otázkou zůstává, zda tiskárna svou práci odvedla tak, jak bylo plánováno – na monitoru vypadá obraz světleji a jsou mnohem lépe vidět detaily, skutečný obal je výrazně tmavší a laděný do jiných barevných odstínů. Jak digipack o šesti stranách, tak šestnáctistránkový booklet vypadají velmi pěkně, design je umírněný, ale vše má řád, nechybí texty, fotky muzikantů atd., opět vše hodně tmavé, takže při umělém osvětlení nesnadno čitelné, ale že bych luštil texty ve francouzštině v bookletu, to nehrozí. Něco jsem si nasypal do překladače (texty jsou na Bandcampu) a moc moudrý z toho nejsem, asi jde o kombinaci různých pocitů a témat spojených s dobrodružstvími na moři.
Výše jsem zmínil eponymní EP, které kapela vydala po roce existence, s full albem se hlásí s odstupem dvou let od debutu, takže celkem přirozený postup. Už prvotinu jsem víceméně chválil, „Ciel Cendre et Misère Noire“ si pochvalu zaslouží rovněž. Dáma (zpěvačka) a pánové dokázali složit a zaznamenat nenudící pětačtyřicetiminutový materiál, který nabízí šest relativně dlouhých songů a dvě instrumentálky; jednou z nich je intro, obsahující zvuky moře a popěvky asi lehce opilých námořníků.
Od druhé stopy se hraje srozumitelný black metal, kterému dominují melodie a vokály. Adsagsona většinou řve, ale nezapře, že jde o dívku, není to takový ten ryze silácký způsob řevu, o který se často dámy za mikrofonem snaží, navíc dívka mění polohy a přidává i recitaci nebo výkřiky, to vše hned v první otextované skladbě „La danse du rocher“, která přináší jak pěkné naspeedované pasáže a vzletné melodie, tak nepříliš nápaditý „kolovrat metal“. Což ale fanoušci žánru nejspíš nebudou řešit a budou si u toho spokojeně pokyvovat. V podobném duchu se nese i druhá položka „Mère nocturne“, změna přichází se „Sur les braises du foyer“, která je zpočátku o poznání pomalejší a má v sobě něco jako rozervanost francouzských prokletých básníků. Tahle poloha mi přijde hodně povedená, ale ani následující rychlojízda nezní špatně. A následující zpomalení s dalším francouzským spiritem působí neotřele, stejně jako minimalistický part v závěru.
V druhé půlce nahrávky se vaří z podobných ingrediencí, což neznamená, že by dámě a pánům došly nápady. Každá skladba je hozená lehce jinam, ale základ tkví v melodickém black metalu, který je zpestřován různými rytmickými nebo vokálními změnami. Díky dobrému zvuku vynikají nejen kytarové hrátky, ale i baskytara, která je místy hodně výrazná a hraje velmi zajímavé věci. V pravou chvíli je zařazena druhá instrumentální skladbička, po které následují dvě písně, z nichž hlavně závěrečná „Née des Embruns“ stojí za zvýšenou pozornost nejen kvůli délce přesahující dvanáct minut. Samozřejmě nelze očekávat, že by se během tak dlouhé doby jelo v jednom módu, takže úvod patří šplouchání vln, křiku racků a vybrnkávačce, do které jsou zařazeny i nějaké syntetické zvuky, k tomu zastřený šepotozpěv, což působí vyklidněným dojmem. Ale pod povrchem se něco chystá, nenápadně se do toho plíží zlo, které následně reprezentuje poťouchlý vokál – onen přerod patří k nejsilnějším momentům alba, následující přitvrzení a zrychlení v hudební rovině už je standardní, stejně jako skoro heavymetalové melodie; a při již zmíněné stopáži je jasné, že se po rychlé pasáži se kapela vrátí k jednodušší uvolněné muzice a nechá posluchače chvíli nadechnout.
„Ciel Cendre et Misère Noire“ je lehce nadprůměrné žánrové album, jehož poslech není nikterak náročný, ve skladbách se lze velmi rychle zorientovat a fanoušci tohoto typu black metalu určitě neudělají chybu, když po CD nebo LP sáhnou. K dispozici byly i barevné vinyly nebo box napěchovaný vším možným, to už je pryč, takže okruh fanoušků asi nebude úplně malý.
Seznam skladeb:
- Introduction
- La danse du rocher
- Mère nocturne
- Sur les braises du foyer
- Derrière l'horizon
- Et puis le silence
- Sel, sang et gerçures
- Née des Embruns
Čas: 44:56
Sestava:
- Adsagsona – chant
- Vikser – batterie
- Zéphyr – guitare rythmique
- Crabe – guitare lead
- Græy Gaast – basse
