
Smrťák se s tím letos dvakrát nepáře. Tedy konkrétně v našich luzích a hájích. Po DYSANGELIUM a DMC se mi do pazour dostává CD dalších veteránů, hronovských TORTHARRY.
Nedokážu spočítat, kolikrát jsem tyhle borce viděl naživo, ani kdy se tak stalo poprvé, ale protože se jednalo o časy, kdy hlavu Dana Pavlíka ještě zdobila solidní deka, jedná se jistě o solidní pravěk. Ohlédneme-li se zpátky v kapelní diskografii, nalezneme alba, jejichž písně jsou na koncertech stále ceněna, stejně jako alba, která nenápadně zmizela pod nánosem prachu a chuť na vzpomínku vyvolají jen zřídka. Ať tak, nebo tak, co se Východočechům upřít nedá, je neustálý evoluční proces, nebojácnost a chuť to zkoušet jinak.
Od alba „Sinister Species“ (2018) je patrná snaha o jakési zjednodušení tvorby, kde ani melodie nejsou sprostým slovem a mám-li hovořit sám za sebe, našel jsem v tomto směrování zalíbení, které s „Altairs Of Ignorance“ ještě vzrostlo.
Nyní tedy s „Pamětí kamenů“ načínají TORTHARRY druhou desítku plnohodnotných alb a jak napovídá už sám název alba, zacházejí ve své inovativní nebojácnosti ještě dál a aktuální počin je kompletně nazpíván v jazyce mateřském. Kvituji vhodně zvolený koncept, kdy se z kamenů stávají pamětníci všelikých lidských osudů blízké i staletí vzdálené historie a autorovi tak dávají v podstatě neomezené možnosti. Spojení kámen-hranice tak může být servírováno hned ve dvou významech. V úvodní skladbě jde o hraniční kameny, jež vymezovaly jasně danou linii, kterou zrůdný komunistický režim střežil před zdánlivým nepřítelem zvenku, aby v reálu neváhal střílet do všech, kdo se rozhodli opustit socialistický ráj. Petrovy kameny a hranice tentokrát vyskládána ze dřeva. Staré čarodějnické procesy a brutální smrt v zajetí nemilosrdných plamenů jako význam druhý v „Ohni na svazích“.
Nebudu zapírat, měl jsem trochu obavu, jak se chlapům povede čeština napasovat do muziky, tak aby posluchačem neotřásaly rozpaky a pocity trapnosti. Po nemálo posleších musím uznat, že se povedlo. Je vcelku nepodstatné, že mi někde křiví hubu množství rýmů, příběhy mají hlavu a patu a spousty slov se dokázaly zahryznout do paměti. Nevím, jestli za tím stojí právě rodný jazyk, ale hlas Dana Pavlíka na albu neuslyšíme. Pokud tedy nevypomohl v některých pasážích se sbory. Sólového zpěvu se kompletně zhostil Martin „Lemy“ Macek a i kdyz jsem zprvu získal dojem o jakési jednotvárnosti sympatického borce, byl jsem nucený ho po čase opustit a přiznat si, ze mne to takhle vlastně baví a v rámci možností to už o moc lepší ani být nemůže.
Když jsem v úvodu článku řešil přístupnější směřovaní kapely od alba „Sinister Species“, musím teď dodat, že se na obou nosičích povedlo RORTHARRÁKŮM vyplodit minimálně jeden hit, chcete-li píseň, která se pevně usadila v koncertním programu a sklízí zasloužený ohlas. Ani tentokrát tomu není jinak a klipová „Památeční“ má o budoucnost postaráno. A nejen ona, novinka v podstatě nemá slabých míst. Pro nudu není prostor, pomalejší pasáže střídají ty skočnější, nápady se nešetří a třešničkou na dortu jsou povedené příběhy mistra Ležoviče.
Rozebírat zvukovou stránku věci a vliv studia Barn, respektive Dana Frimla, rovná se mlácení prázdné slámy. Znovu maximálně perfektní práce, jež nesnese výtek.
A tak jediné, co může vyvolat mírné rozpaky, je obálka cédéčka. Nerozumějte mi špatně, dílo Gary Ronaldsona je skvostem a jedná se rozhodně o nejhezčí obleček v historii kapely, já si jen nejsem úplně jistý, jestli tento fantasy motiv vystihuje zcela přesně myšlenku alba…
Čekal bych, ze mne kapela z Hronova, jez slaví výročí pevně visícího tesaře, může ještě něčím výrazně překvapit? Nečekal a dobře mně tak. I přesto, že celkem zhusta mluvím o zjednodušení tvorby, můžete zachovat klid. Mnohaletá sehranost spolku a instrumentální zručnost každého nepřipouští kompromisy a i v této disciplíně je každá z písní malým zážitkem.
Seznam skladeb:
- Pohřeb naděje
- Hořké rozloučení
- Odpočinek
- Památeční
- Ozvěny staletí
- Smírčí kameny
- Oheň na svazích
- Temný úděl
- Strážci nenávisti
Čas: 40: 51
Sestava:
- Dan Pavlík – kytary, zpěv
- Matin Vacek – baskytara, zpěv
- Jiří Rosa – bicí
http://www.tortharry.com/
Facebook
Bandzone
Spotify