Vydat desku v okamžiku, kdy kapela fakticky neexistuje, není zrovna terno. GRIDE se to žel „poštěstilo“. Nová sestava, která se zformovala v roce 2020, vydržela necelé čtyři roky – letos v lednu to odpískal Honza Kapák, který hrál na baskytaru, kytarista David o dva měsíce později a stalo se to, co už v minulosti myslím dvakrát, v GRIDE zůstal Čert sám. Aktuálně je kapela v hibernaci, ale podle Čertova prohlášení by to nemusel být konec definitivní; co bude dál, ukáže samozřejmě čas…
Nyní nastala chvíle pro řadové album, které vyšlo po třech letech od předchozího splitu se SKIPLIFE. Název „Vyzobat“ je poměrně originální, stejně jako obal, na kterém dva kohouti vyzobávají noty, resp. notovou osnovu. Autorem obrázku je Jano Ivan (ČAD), řemeslně kvalitní práce, námět vskutku překvapivý, navázaný samozřejmě na název alba a stejnojmennou skladbu. Booklet CD obsahuje texty, kredity a fotku kapely, grafika je střídmá, slova černé na bílém, foto rovněž černobílé. A taky se vloudila chybka, skladba „Prokofiev“ by se asi měla nazývat „Prokofjev“, ostatně vysvětlivka pod názvem uvádí jméno ve správném tvaru; i u několika dalších textů je vysvětlení, o čem pojednávají.
O čem? O lecčems. Už minule se objevovala témata související s přírodou, i tentokrát ne vyloženě převažují, ale je jich několik a patří k těm, které si lze rychle zařadit do paměti. „Mykodiverzita“ je o podsvětí, v němž žijí houby a v textu se objevují i odborné termíny, které jsem si musel vyhledat, abych jim rozuměl. „Bod zlomu“ je o nenávratném ničení přírody, „Prospektor“ o drancování biotopů při sběru orchidejí, „Klády“ o komerčním lovu žraloků, „Na konci cyklů fotosyntézy“ nejen o blahodárné sluneční energii, ale taky o odzeleňování planety, „Z šifrovaného deníku“ o sopečné činnosti i zimních krásách v podobě rampouchů. Další texty jsou o životních výzvách nebo peripetiích, s kterými se může potkat každý, o vnitřních bojích apod., úplně se liší „Kmotry únikový plán“, což je fragment z pohádky O chytré kmotře lišce. Vše je samozřejmě sepsáno úsporně, aby se to do minutových vypalovaček vešlo. A sepsal to Čert obratně, slova nedrhnou.
Hudebně se revoluce ve většině případů taky nekoná, GRIDE, ať už byla sestava jakákoliv, měli vždycky svůj rukopis, míchali HC s grindem, přičemž tyto žánry porůznu obohacovali, zejména co se rytmických divočin týká – a pokračují v tom i na „Vyzobat“. Začátek patří Rudolfu Hrušínskému, který svým nezaměnitelným hlasem ve filmu Spalovač mrtvol pronesl nezpochybnitelné sousloví „Nic není v životě lidském jisté, jenom smrt“, to je prostě „Jistota“. Na úvod delší věc s pomalejším rozjezdem v experimentálním duchu, ale ani poté se song nikam nežene, je to pomalá zasekávačka. Logicky navazuje rychta, „Mykodiverzita“ je klasická GRIDE práce, ve srovnání s dalšími divočinami ještě celkem učesaná a melodická. Vyplachování mozků začíná s „5–HTTLPR“, což je „degenerovaná repetice polymorfní oblast v SLC6A4, genu, který kóduje serotoninový transportér“, více zde pro ty, kteří by to chtěli pochopit. (úsměv) Muzika fičí, střídají se oba vokalisté, a to platí i na „Bod zlomu“, první vrchol alba, hlavně první polovina, v níž se prolínají HC a grind a intenzivní pasáž, bere dech, stejně tak ony oblíbené (muzikanty i fanoušky) rytmické zvraty. Čert to za bicími seká jako robot naprogramovaný nějakým šílencem. A krasojízda pokračuje, i další skladby se nesou v podobném duchu, nikoliv ale že by se podobaly, v každé je nějaké zpestření, v přímočarém „Vzplanutí“ kytarové sólo, v „Neodkladném odhodlání“ až punkové rytmy. První „šok“ přichází s „Prokofievem“, v němž se objevuje „několik fragmentů z Klavírní sonáty č. 3 od Sergeje Sergejeviče Prokofjeva“, jak je uvedeno v bookletu. Klavírní party nahrála hostující Drahoslava Satorová, s bicími dostává už tak poměrně těžká kompozice jiný rozměr a působí mnohem nervněji, než když ji někdo hraje jen na klavír; pro orientaci jsem si sonátu poslechl na netu a verze Drahoslavy & Čerta mě baví mnohem víc.
Následuje druhá instrumentálka, takže v polovině alba se objevují dvě položky beze slov, přičemž „V mycéliu“ je nervní jednohubka. Následující songy tepou mezi HC a grindem, některé jsou matematicky nasekané a hodně připomínají nejsilnější songy z etapy s Inym („V procesu vytváření“ je v tomto směru odkaz na „Záškuby chaosu“), jinde se naopak atmosféra odlehčuje, ale vždycky to trvá jen chvilku, jako je tomu v „Na konci cyklu fotosyntézy“.
Nevím, jestli vždy správně identifikuju, kdo kde řve, ale řekl bych, že Čertův hlas je ten převládající, agresivnější, posazený malinko výš, David se prezentuje hlubšími polohami a přispívá k vokální pestrosti. Obecně všechna čest, jak to dvojka zvládla; srovnání s Inym se asi nikdy nezbaví, ale v jakémsi pomyslném souboji neodchází poraženi na hlavu. V podstatě jsem si to, že bych se měl nad zpěvy a řevy zamyslet, uvědomil až při několikátém poslechu; svědčí to o tom, že oba hlasy do muziky sedí. V jednom případě si zakřičel i Honza Kapák, který asi nechtěl zapojovat hlasivky častěji, aby tvorba GRIDE nepřipomínala jeho další kapely. Z druhé půlky bych ještě vypíchl „Z šifrovaného deníku“, další rytmické peklo; ale – aby z recenze nevyčnívaly jen bicí – ono je to pěkně poskládané dohromady, kytara je různě zamotaná taky, tu ostrá jako břitva, tu jede typické HC riffy, tu zazní deathmetalový part, sem tam se objeví nějaký výjezd, vyhrávka; a baskytara pěkně zahušťuje sound a funguje jako druhá kytara, není to jen o následování bicích. Ještě větší krok stranou než „Prokofiev“ je závěrečný dech/grindový „Paholaiset“, v němž, podobně jako v prvním songu, hostuje dechový umělec David Čertík a střídá klarinety a saxofon, s thereminem pak přispěl Amák, v jehož studiu se album nahrávalo. Zvuk je tím pádem samozřejmě top.
Pokud jde o poslední album GRIDE, tak nelze než za prvé zamáčknout slzu a za druhé rychle dodat, že jestli je to skutečně loučení, tak se vztyčenou hlavou a kvalitním materiálem, který se vyrovná těm nejlepším v historii kapely, což jsou podle mě již zmíněné „Záškuby chaosu“ a „Hluboká temná modř“.
Kromě CD, které již fyzicky existuje a na základě jehož poslechu vznikl tento článek, vyjdou u Osiieho L´inphantile Collective i kazety a u Insane Society gramodeska, oficiálně bude vše v prodeji snad začátkem července, protože čekací lhůty v lisovně se asi zase protáhly a do oběhu půjdou všechny nosiče zároveň.
Seznam skladeb:
- Jistota
- Mykodiverzita
- 5-HTTLPR
- Bod zlomu
- Prospektor
- Vzplanutí
- Neodkladné odhodlání
- Rána
- Prokofiev
- V mycéliu
- Obavy
- Klády
- V procesu vytváření
- Na konci cyklu fotosyntézy
- Úder
- Vyzobat
- Moře pokrytců v kapce pravdy
- Kmotry únikový plán
- Z šifrovaného deníku
- Touha
- Paholaiset
Čas: 20:48
Sestava:
- Čert – drums, vocals
- David – guitar, vocals
- Honza Kapák – bass, back. voc. (17)
Hosté:
- Drahoslava Satorová – piano (9)
- David Čertík – clarinet, bass clarinet, baritone sax (1, 21)
- Amák – theremin (1)
