Při bilancování loňského roku a v návaznosti na koncert v Prachaticích, jsem zjistil, že jsme nějakým nedopatřením dosud neporeferovali o zatím posledním albu této jihočeské stálice. A tak svůj pohled přináším s půlročním zpožděním... ale lepší pozdě, nežli vůbec. Deska vyšla oficiálně v první den festivalu Obscene Extreme, což má více než jednu souvislost. Tou první je účast Gride na tomto, dnes již legendárním, festivalu, kde zahráli v atraktivním čase, a s nadsázkou se dá říct, že jim předskakovali Squash Bowels a zároveň sami předehřívali fans na show Entombed. Nutno poznamenat, že v mých očích obě zmíněné kapely předčili. Další souvislost je fakt, že se o CD verzi nahrávky postaralo vydavatelství Obscene páně Čurbyho. Zatímco vinylovou verzi si vzalo pod svá křídla Barvákovo vydavatelství Insane Society Records. Ten, kdo vlastní CD, je navíc odměněn, oproti LP, jedenácti bonusy navíc. Titulní obraz vytvořil malíř Petr Mareček, jehož tvorba a styl kresby mi nic neříká, ale musím uznat, že k názvu desky sedne dokonale, každopádně digipack Horizontu událostí se mi líbil víc.
Základní balíček regulérní desky skýtá, i s připočtením intra, šestnáct songů. Co hned zaujme a potěší, je zvuková podoba. Zvuk, stejně jako na minulém albu Horizont událostí, byl pořízen v moravském studiu Shaark, ale je až k nevíře o kolik je výsledný sound lepší. Ve všech směrech a nástrojích, ale nejpatrnější je to u Čertových bicích, jejichž zvuk mi tenkrát moc nevoněl. Čert tady odvádí neskutečnou práci a jeho neustálé zvraty a změny tempa patří k ozdobám nahrávky. Ale není to jen Čertova práce, co se dá na Gride obdivovat, a jmenovat pouze ji by bylo k zbytku nefér. Když to vezmu od kytar Páji a Pufffa, které jsou chvílemi až metalově nabroušené a hlavně důkladně propracované, až po basu, která pracuje víc pro celek a není až tak punkově nazvučená. A propó, své party na desku nahrával z části dnes již minulý basák Maxeek a svou částí přispěl i nováček Michal. A co by byli Gride bez své šedé eminence Inyho, jehož hlas je identifikovatelný na kilometry daleko. Jeho přínos pro kapelu nespočívá jen ve zpěvu, ale i v tvorbě duchaplných textů. Stojí za to si je v bookletu přečíst, protože ačkoliv se Iny opravdu snaží o srozumitelný výraz, a daří se mu to, občas člověk něco v té kadenci předkládaných slov přeslechne. Aby byl výčet lidí podílejících se na nahrávce kompletní, je třeba ještě zmínit Žrouta (Lahar, Radiolokátor), který má na svědomí veškeré hlukové efekty.
Oproti minulé tvorbě, která byla i tak dost precizní, jdou Záškuby chaosu ještě ve všech směrech o krok dál. Určitě na to bude mít vliv skutečnost, že sestava při tvorbě materiálu spolu několik let působila. Přijde mi, že věci na desku vznikaly v době, kdy v kapele vládla pohoda, a při pohledu zvenčí je to znát. Jak kdyby si vše sedlo, když jeden řekne a, tak druhý automaticky řekne b. Přibyly i pomalejší, no pomalejší (úsměv), pasáže jako např. v otvíráku Hvězda, monstra, jasná noc, nebo v hitovce postavené na parádním riffu Nahota, ochablost, disfunkce. Aby nedošlo k mýlce, neustále se jedná o řádný výplach, ale nadmíru kontrolovatelný a pevně v rukou držený. Na albu je neustále co obdivovat a objevovat. Menší výjimku tvoří punkový cover Go your own way (Filthy Christians), který působí mezi zbytkem poněkud "jednodušeji", na druhou stranu zase album odlehčeně uzavírá.
Z jedenácti bonusů je pět songů vlastní výroby, nejedná se ale o žádné neznámé skladby, všechny už v minulosti vyšly na splitu s Lycanthrophy. Zbylých šest věcí jsou coververze (viz seznam skladeb), a až na cover od Phobia se objevily také již v minulých letech na splitu s Lahar. Poslední vál je kombinace rifů od Ingrowing a Plastic Grave, opatřený svérázným „textem“; jediné, co je rozumět, jsou slova Vlakin/Pouzar, Štaflík/Špagetka a Spejbl/Hurvínek. (úsměv) Plusem bonusů je, že jsou takto pěkně seřazeny na jednom místě, a pro lidi jenž nevlastní gramofon, jsou jedinou možností jak si je poslechnout... mě osobně udělali velikou radost.
Rok 2011 byl pro Gride dobrý rokem. Svědčí o tom nejen tato vydařená deska, ale i účast na dvou velkých prestižních festivalech (Obscene Extreme a Brutal Assault), kde sklidili zasloužený úspěch. Těší mě, že svou nespoutanou a energickou muzikou dokáží žánrově proplouvat a oslovit lidi, jak ze striktně HC/punkové scény, tak napříč metalovým spektrem posluchačů, aniž by v tom byl nějaký záměr. Gride pro mě natočili jednu z nejlepších desek loňského roku, ne-li vůbec tu nejlepší.
Čas: 43:54 (CD verze i s bonusy)
Seznam skladeb:
- Intro
- Hvězda, monstra, jasná noc
- Jako kruhy na hladině
- Ufoni jsou tady
- Tohle je definitivní
- Na louce v horách pod lesem
- Dlouhé dny v nejistotě
- Zahlcení
- Podmínka vývoje
- Kolaps - poslední minuta
- Torza souvislostí
- Vítězství eliminice vychýlení
- Úděl prvočísel
- Cestou k jámě
- Nahota, ochablost, disfunkce
- Go your own way (Filthy Christians)
- V kundě Panny Marie
- Závody chrtů
- Jakoby nic
- Nenávist
- Skřípot
- Blood sport (Phobia)
- Lidi, děti ... (Telex)
- Nejsme Vy (Lahar)
- Inverze (Ucházím)
- Až najdou svůj střed - bude mír ...!? (Serious Music)
- Vlakin/Pouzar mix (Plastic Grave/Ingrowing)
Bonusy kurzívou
