Ahoj Aleshi. RAVENOIR je velmi pracovitý projekt. Za cca čtyři roky existence tři plnohodnotná alba, to se dnes prakticky nevidí. Jsi myslím hlavní (ne-li výhradní) autor hudby – kde se v tobě pořád berou nápady? Respektive kde bereš čas, který věnuješ jejich pilování, zaznamenávání? Každý dnes říká, že nic nestíhá…
Srdečně Tě zdravím Honzo a stejně i všechny čtenáře Fobia zinu. Ano, RAVENOIR je od počátku čistě studiový projekt, ve kterém jsem výhradním autorem hudby a většiny textů. Vzhledem k tomu, že nejsem nakloněn koncertním aktivitám, mohu tak svůj čas plně věnovat tomu, co mě opravdu naplňuje, a tím je tvorba studiových alb. Komponování muziky a psaní textů je po dlouhá léta moje velká vášeň a neodmyslitelná součást mého života. Věnuji tomu opravdu velkou spoustu času. Odkud se vynořují stále nové hudební nápady, opravdu nemám tušení. Moje temná Múza nikdy nespí.
Ono zaznamenávání nápadů u tebe probíhá jak?
Obvyklým způsobem. Pokud je ta správná chvíle a mám zrovna tvůrčí potenciál, svoje hudební nápady si zaznamenávám rovnou v nahrávacím programu. Jen zcela výjimečně využívám záznamník v mobilním telefonu.
Nové album se od předchozích poněkud liší, myslím, že je takové zadoomanější. Na předchozích nahrávkách také byly pomalejší věci, ale na „Cultus Inferi“ muzika v pomalejších tempech převažuje. Čím to je? A stalo se, že některé vaše fanoušky ten vývoj ne zcela potěšil? (Mě tedy potěšil, úsměv.)
Všechna dosavadní alba RAVENOIR vznikala přirozeně a měla vždy nějakou spojitost a plynulou návaznost. Vždy se snažím o to, aby následující album bylo odlišné od toho předchozího, ale zároveň si zachovávám svůj rukopis. První slyšitelnou změnou od předchozích dvou alb je určitě to, že převážná část skladeb se nese v pomalejším tempu. Potemnělost, melodičnost a syrovost jsou ingredience, které jsou pro tvorbu RAVENOIR charakteristické. Už v počáteční fázi komponování materiálu pro třetí opus „Cultus Inferi“ jsem měl zcela jasnou představu a věděl, že chci tentokrát více využít pomalých „funerálních“ temp. Přiznám se, že temné, dramatické, melodické skladby v pomalých tempech mám nejradši. Stejně jako tomu bylo u předchozích dvou alb „The Darkest Flame of Eternal Blasphemy“ (2021) a „In the Womb of Sin“ (2022), tak i „Cultus Inferi“ je velice kladně hodnocen hudebními recenzenty a stejně tak i samotnými fanoušky. Je to pro mě logicky motivační impuls, ale na druhou stranu muziku vždy tvořím tak, jak to cítím já a neohlížím se na to, koho moje album osloví nebo neosloví. Tohle je pro mě nepodstatné.
V čem spatřuješ největší rozdíl mezi novinkou a staršími alby? Kdybys měl materiál zařadit do nějaké škatulky, jaká by to byla? (Na metalové encyklopedii je u vás uvedeno melodic death metal, což je myslím poněkud nepřesné, v recenzi jsem si dovolil použít dark metal.)
Myslím si, že poslední album „Cultus Inferi“ je prozatím tím nejvyzrálejším havraním počinem. Jak už jsem ale výše zmínil, každé album se v něčem liší od svého předchůdce a všechny tři alba jsou pro mě zcela zásadní a jsou otiskem určitého období. Pokud bych měl RAVENOIR stylově zařadit, nejvýstižnějším označením by byl pravděpodobně Dark Atmospheric Metal. Pokud máš na mysli encyklopedii The Metal Archives: Encyclopaedia Metallum, tak ta poskytuje opravdu velice nepřesné a mnohdy smyšlené a chybné informace.
Jaký význam přikládáš textům? Je pro tebe důležité, o čem zpíváš, nebo bereš texty jako nutný doplněk k muzice a důležitější je výraz, jakým slova interpretuješ?
Samozřejmě, textová stránka je pro mě stejně důležitá jako ta hudební. Tyto dva aspekty spolu vždy vytvářejí celkovou atmosféru skladby. Prezentace textu je už věc druhá, nicméně stejně tak důležitá.
Jaký byl/je podíl druhých kytaristů na vyznění alb? Co nahrávka, to jiný kytarista – proč se vlastně měnili?
Účast kytaristů a jejich podíl spočíval v nahrávání několika kytarových sólových partů na albu. Po neustálých a donekonečna opakujících se personálních peripetiích jsem došel k názoru, že dále už budu RAVENOIR prezentovat jako svůj studiový projekt, ve kterém obsazení členů nebude stabilní. Všichni hudebníci, kteří se společně se mnou podílejí na nahrávání alb, jsou hostujícími členy, kteří mají své hlavní působení většinou v jiných kapelách. Dříve docházelo k častým obměnám členů především z důvodu neaktivního přístupu, upřednostňování jiných aktivit a priorit před RAVENOIR, což jsem nebyl ochoten akceptovat. To je právě plýtvání energií. Spolupráce se mnou je založena na nekompromisních nárocích pro spolupráci. To spousta jedinců není schopna ustát. Snažím se dělat věci na 100 %. Pokud by to nebylo možné, tak to nebudu dělat raději vůbec a marnit svůj čas.
Ke změně došlo i na postu bubenickém, Patrika Sase vystřídal Zbyněk Husa. Patrika vnímám jako nájemného hráče, který má tvrdou hudbu rád, je schopný zahrát kdeco, ale zároveň se chce bubnováním živit, takže musí primárně hrát s mainstreamovými lidmi. RAVENOIR už přestal stíhat? Zbyněk byl potom logická volba?
Patrik Sas je bezesporu kvalitní bubeník a skvělý nájemný hráč, který je schopen na bicí nástroje zahrát v podstatě úplně cokoliv. Upřednostňuje však jen profesionální angažmá s finanční jistotou. To bylo důvodem našeho rozchodu. I tak jsem však rád za naši spolupráci a realizaci kvalitních alb. Osud tomu chtěl, aby se cesty členů poslední sestavy ROOT opět na čas zkřížily a členové se tak převtělili do současné sestavy RAVENOIR a v tomto obsazení bylo nahráno album „Cultus Inferi“. V podstatě každé album bylo nahráno v jiném obsazení a jinak tomu nebude ani v budoucnu.
Nejen personální změny se k novému CD vztahují, změnil se i vydavatel. Dvakrát to byl Gothoom Productions, nyní Black Barn Music – Peter už neměl zájem, nebo Black Barn Music nabídli lepší podmínky? Zahraniční labely jsi oslovit nezkoušel?
Zájem ze strany Gothoom Productions byl, ale tehdy mě oslovil Jiří Rybka z Black Barn Music se zajímavější nabídkou a zájmem o vydání třetího alba s výhledem na vydání všech třech alb v podobě trifold vinylů. Čas ovšem záhy ukázal, že, přes veškerou vynaloženou snahu, Black Barn Music zkrátka nemají dostatek možností a především ani zkušeností zajistit pro album dostatečnou a potřebnou propagaci. Tady to vázlo opravdu zásadně a tento dosti amatérský přístup mě ujistil v tom, že bylo úplně zbytečné opouštět zaběhlý label Gothoom Productions, který v tomto ohledu je nesrovnatelně schopnější. Ale i tak se sluší a patří poděkovat osádce Black Barn Music za práci, kterou odvedli. Hned po vydání „Cultus Inferi“ jsme s Peterem Beťkem znovunavázali spolupráci a chystané čtvrté album RAVENOIR vyjde opět u Gothoom Productions.
Nahrávání jste rozdělili mezi studia Ravenoir a Shaark. Vyhovuje ti, že si můžeš kytary a basu nahrát ve vlastním studiu, tudíž bez časového presu a když máš zrovna to správné nahrávací rozpoložení? V jak dlouhém období jsi nahrával?
Tyto možnosti realizace studiové nahrávky mi dávají naprostou volnost a svobodu. Materiál pro album „Cultus Inferi“ jsem začal pomalu připravovat velmi krátce po vydání druhého alba „In the Womb of Sin“. Je to v podstatě můj tradiční způsob práce, kdy v závěrečné fázi vydání aktuálního alba začínám pracovat na materiálu pro album nadcházející. Stejně tomu bylo i v případě předchozího alba. Tvůrčí proces a posléze i samotná studiová realizace se v mém případě už řadu let v podstatě nemění a způsob nahrávání se nijak nelišil od předchozích dvou alb RAVENOIR. Skládání hudby a psaní textů pro nové album mi trvá zhruba šest měsíců a samotné nahrávání asi tři měsíce.
Studio Shaark pak byla jasná volba pro záznam dalších nástrojů a finalizaci zvuku?
Ano, samozřejmě. Zvukový mistr Pavel Hlavica má nepochybně bohaté zkušenosti se studiovou prací, dobře zná můj styl a vždy přesně ví, co potřebuji do nahrávky dostat. Tohle mi absolutně vyhovuje a z toho důvodu se do bzeneckého studia Shaark vždy velmi rád vracím. Kvůli dostatečnému soustředění na práci bývám ve studiu sám. Po zvukové stránce jsem bez jakýchkoliv výhrad spokojen se všemi alby RAVENOIR.
Nedílnou součástí metalových nahrávek je design obalů. Vy jste na digipacku/bookletu nešetřili, papír je kvalitní, rozsah bookletu velkorysý, titulní obrázek udělaný na zakázku zahraničním umělcem. Považuješ provedení nosiče za významné, aby když už si fanoušek pořídí fyzický nosič, měl v ruce něco hodnotného? A Nestor Avalos je kdo?
Souhlasím s Tebou, celkové ztvárnění a design obalu alba je vskutku nedílnou součástí a jak říkáš, fanoušek si určitě zaslouží mít v ruce něco hodnotného. Já osobně nepovažuji alba v digitálním formátu, stažená na všech možných hudebních platformách, za něco hodnotného. Ale moderní doba tento způsob jednoduše nabízí, takže je na každém, v jaké podobě si album zakoupí. Pokud si někdo hudbu stahuje a přehrává pouze prostřednictvím mobilního telefonu, tak to samozřejmě chápu a vůbec nic nenamítám. Z mého pohledu je to ovšem bez jakékoliv hodnoty a absolutně nesrovnatelné s fyzickým nosičem ať už ve formě CD digipacku nebo vinylu. Ale jak říkám, je to každého volba, co si vybere.
Nestor Avalos je slavný výtvarník z Mexika, který je také známý spoluprací na obalech alb kapel jako MOONSPELL, ROTTING CHRIST nebo DEICIDE. Pro spolupráci s Nestorem jsem se rozhodl již v době vydání druhého alba „In the Womb of Sin“, kde zadní strana obalu zmíněného CD je jeho dílem. Je velmi kreativní a jeho výtvarná práce je naprosto dokonalá a fantastická. Stejně jako já jsem velkým fanouškem jeho tvorby, tak on je velkým fanouškem RAVENOIR. Dokázal dokonale ztvárnit mé náměty a nápady přesně dle mých představ a poznámek. Titulní strana přebalu „Cultus Inferi“ je opravdu úžasné dílo.
Asi se nemůžeme vyhnout tématu koncerty. Nevím, jestli jste vůbec nějaké odehráli – v Parambucha zinu jsi na koncertní dotaz reagoval lehce frustrovaně… Vím, že jste v minulosti byli připraveni koncertovat, chápu i to, že jste nechtěli hrát za pivo a párek, že v kapele jsou známé persony, které mají hodně za sebou, ale vaše finanční požadavky nemohli pořadatelé klubových koncertů splnit, festivaloví zase možná nechtěli kupovat zajíce v pytli. Teď jste v sestavě všichni ex-ROOT, ROOT jsou nefunkční, ale dříve jste v řadách ROOT koncertovali celkem hojně… takže nějaká změna, vydáte se letos na pódia?
Tato otázka je mi pokládána velmi často, však na mém rozhodnutí se vůbec nic nezměnilo. Úroveň koncertů a koncerty všeobecně jako takové mě přestaly absolutně zajímat a čímkoliv naplňovat. Nadšení pro koncertní aktivity je v mém případě nenávratně pryč. Pro mnohé to bude asi smutná zpráva, ale teď otevřeně mohu říct, že na koncertní pódia se už nikdy nevrátím. To je moje definitivní rozhodnutí. Studiová práce pro mě byla a vždy bude mnohem plnohodnotnějším naplněním než ono nezáživné, zdlouhavé a nepohodlné cestování, které je součástí toho koncertního cirkusu. Toť vše.
Když nebudou koncerty, bude asi brzy další album. Soudím podle toho, že jste na Hithitu spustili finanční sbírku na realizaci čtvrtého alba. Považuješ Hithit za dobrý nástroj? Někdo může soudit, že je to jakási forma žebrání, jiný naopak že dobrý signál pro kapelu, jestli o její produkt někdo stojí… A někde mezi tím i pochybovač, který si řekne, že když bude chybět jen pár stovek nebo nižších tisíc, tak si to nějak doplatíte sami, abyste shrábli to, co vám dárci poslali… (úsměv)
Nepotřebuji sebe ani Hithit jakkoliv obhajovat, protože na odměnovém crowdfundingu Hithit neshledávám žádný nekalý záměr. Možnost dobrovolné sbírky prostřednictvím internetu dnešní doba jednoduše nabízí a je úplně dobrovolná, tak nevidím jediný důvod, proč toho nevyužít. Každý dárce, kdo zašle finanční příspěvek, získá kromě dobrého pocitu, že pomohl na svět novému projektu, i svou odměnu, kterou si tak zvolí dle svých možností. Odměn je hned několik. Přesvědčil jsem se, že většinou na Hithit plivou jen ti pochybovači, kteří by si pro korunu nechali vrtat koleno a především nepochopili princip, na čem je sbírka Hithit založená. Ale je to čistě jejich věc, nikdo je přeci k ničemu nenutí. Naštěstí se však v tomto státě ještě najde spousta dobrosrdečných, přejícných jedinců, kteří mají uznání i snahu pomoci na svět novým věcem a jsou ochotni do toho investovat své finance. Jsou víc než skvělí. Jejich vstřícnosti si převelice vážím a touto cestou jim z celého srdce mockrát děkuji. RAVENOIR prostřednictvím internetového portálu Hithit byl už podruhé úspěšný a podařilo se naplnit požadovanou výši částky pro realizaci připravovaného čtvrtého studiového alba, které by mělo vyjít ještě letos. Více informací se objeví již brzy na oficiálním havraním Facebook profilu.
Ve spolupráci s Black Barn Music chystáte jednu specialitu, jejíž představení bych na závěr nechal na tobě. Bude to pro RAVENOIR stěžejní událost roku 2024?
Přesto, že jsem už v této záležitosti mírně skeptický, tak přesto stále pevně věřím, že v následujících několika měsících vyjde pod štítem Black Barn Music ta dlouho a dlouho slibovaná a očekávaná limitovaná trifold edice „Unholy Trinity“, obsahující všechna dosavadní alba RAVENOIR v podobě vinylů. V průběhu několika dní bych se měl dozvědět finální resumé, popřípadě i přesný termín vydání. Necháme se tedy překvapit, jak to všechno dopadne. Nejdůležitější událostí roku 2024 bude ovšem moje osobní „životní“ událost. V druhé polovině roku se moje kroky budou ubírat směrem k dokončení a vydání čtvrtého alba RAVENOIR, které ponese název „Nocturne“. To bude na několik let můj poslední počin.
Mějte se všichni moc a moc fajn.
