ODRAEDIR – Vengeance

Skupinu ODRAEDIR sice registruju delší dobu, ale zatím jsem neměl s její tvorbou přímý kontakt. Nepotkali jsme se na žádném koncertu ani festivalu, minul mě debut „Legends of the Dark Times“ z roku 2017, takže druhé album je prvním setkáním s vyznavači pohanských a folkových melodií v metalovém obalu.

„Vengeance“ je album poměrně dlouhé, hraje přes padesát minut, první dvě trvá intro, které lehce mate tělem – když jsem jej slyšel poprvé, čekal jsem hrdinský folk metal v symfonickém hávu na celé nahrávce, leč symfonično je v největší míře patrné právě v uvozující položce, ve které se kromě recitace a dramatického partu objevují i honosné melodie koketující s vážnou hudbou. S první regulérní písní ale kapela otáčí kormidlem do jiných sfér, „The „Inception“ je klasická folkmetalová hopsačka, nebýt folkově zabarvených melodií, hrál by se dejme tomu speed metal s ostřejším zpěvem. Nutno uznat, že to kapele šlape předpisově a orchestrace dokázala do metalového kvapíku napasovat s fortelem. Na koncert tutovka, lidi budou křepčit. Ale album není je o skladbách, které zabírají na první dobrou, muzika často nabírá směr melodický death metal, který je hojně kořeněn dalšími a dalšími folkovými eskapádami, ale nikoliv trvale – poměr pagan/folk versus melodeath je vcelku vyrovnaný. 

Když jsem zmínil ostřejší zpěv, tak dodám, že se Jakub snaží o pestrý rejstřík a kromě křikoskřehotochrapotu se třeba v „Deep Sea Slumber“ pouští do heroického projevu, jinde hlasivky lehce obrousí, ale hospodskému halekání, které se v daném hudebním ranku hojně používá, se naštěstí vyhýbá jako pohan kříži. Slabší je pokus o čistý zpěv v závěru „Back to the Void“, ten mi do uší neleze, lépe vyznívá zapojení hostující Anny Pavlů v závěrečné „The Last Say“. Ale to bych předbíhal… 

Obecně se dá říci, že se kapela nesnaží o líbivost za každou cenu, byť bez chytlavých partů by nebyl pagan metal pagan metalem – ale ona rovnováha mezi chytlavostí a zemitostí je udržena na rozumné míře. Přispívá k tomu i občasné zvolnění, které bych si dovedl představit častěji, na druhou stranu při živém provedení budou bodovat spíše rychloběžky typu „Driven by Lust“. Ale i ve středních tempech vedená skladba „Shackles“ má něco do sebe, pochodová věc se mezi svižnými kousky neztrácí, ostatně o žádné skladbě se nedá říci, že je do počtu. U některých ale soudím, že nebyl naplněn potenciál, což mě napadá hlavně u „Never Surrender“, jejíž úvod působí agresivně a kdyby v podobném duchu song vytrval, utkvěl by v paměti, a nejen to, ještě by šlo o záchytný bod v druhé půlce nahrávky, kde sice není nic špatně, ale už mi album přijde dlouhé, protože s používanými výrazovými prostředky se určitý pocit opakování dostavit musí. Oním záchytným bodem se stává až závěrečná „The Last Say“, v níž se u mikrofonu střídá Jakub s Annou, případně pějí současně a ladí jim to hezky, dobře se poslouchají i epické melodie, i housle (nebo co to je), takže sedm minut uteče jako voda.

CD si kapela vydala sama v digipacku, ve kterém je vložen booklet o dvanácti stranách, který obsahuje texty a seznam hostů, sestava je uvedena na deskách přebalu, stejně jako informace, že mix a mastering proběhl ve spolupráci se slovenským studiem Soundcorn Production. Zatímco u sestavy mi umístění uvnitř nevadí, upozornění na vyhrazení práv a odkaz na studio vypadají na zadní straně divně, stejně jako seznam hostů pod fotkami členů kapely v bookletu – proč tam tedy nejsou fotky externistů? Proč není sestava včetně hostů na jednom místě? Proč není uveden autor grafiky ani obrázku na titulní straně? Proč není uvedeno, odkud se vzaly orchestrace a folkové instrumenty? Tyhle záležitosti by chybět neměly – snad si to kapela příště uvědomí a napraví. Ono to možná nikoho nenapadlo, což se může stát, když si muzikanti dělají všechno sami, nikdo další na to nemrkne a nějaké ty mušky neodladí.

I přes pár zaškobrtnutí považuju „Vengeance“ za solidní album, které si asi nezadá s podobně laděnými nahrávkami ze zahraničí. Zvuk je slušný, kompozice mají řád, pánové jsou celkem hitmakeři, mají cit pro gradace v podobě silných refrénů nebo chytlavých melodií – a že je to místy taková ta hopsanda, to k tomuto žánru holt patří.

Přesné hodnocení: 6,5/10

Seznam skladeb:

1. The Other Side
2. The Inception
3. Back to the Void
4. Deep Sea Slumber
5. Driven by Lust
6. Hand of Justice
7. Shackles
8. Never Surrender
9. Vengeance
10. Glacial Storm
11. The Last Say

Čas: 51:13

Sestava:

• Jakub – vocal
• Petr – guitar
• Marek – guitar
• Luboš – bass
• David Urban – drums

Hosté:

• Anna Pavlů – vocals
• Martin Suk – vocals
• Greia Wraith – flute

https://linktr.ee/odraedir
Facebook
Bandcamp