To, co platilo u předchozích čísel, se nyní otisklo v podtitulu fanzinu, který se po návratu stal poloročenkou, jež pěkně mapuje to podstatné, co se na tuzemské metalové scéně událo za předchozí půlrok, přičemž půlka slova Československý má spíše symbolický význam, protože od našich sousedů ze Slovenska se jen sem tam něco vyzobne.
Když tak čtrnáctým číslem zinu listuju, napadá mě, že Parambucha a Fobia mají hodně společného. Ono se stačí podívat na obsah zinu a webzinu a průnik rozhovorů a recenzí je opravdu velký; jak na těchto stránkách, tak v tištěném sešitě je možné si přečíst rozhovory s kapelami PAČESS, ASMODEUS, WAR FOR WAR, BLACK HEAVEN nebo DESTROY!, na nějaký další, jenž Parambucha přinesla, tady na Fobii s největší pravděpodobností ještě dojde. Recenze ani vypisovat nebudu, odhadem se potkáváme minimálně u poloviny titulů. Ale to jen pro zajímavost…
Důležitější je skutečnost, že nové číslo je z grafického i jazykového (bez chyb a překlepů, poctivá redakční práce) hlediska tím zatím nejpovedenějším. Font použitý na název zinu i podtitul a obsah i fotka, byť v poslední době hojně prezentovaná, vypadají na titulní straně hezky, pěkně vypadají i vnitřní strany, kde se tentokrát nedostal ke slovu žádný šotek, vše je takové přehlednější, učesanější, prostě povedené.
Jako povedené lze označit i články, respektive jejich většinu. Fajnové jsou hlavně rozhovory s kapelami PAČESS, RAVENOIR, ASMODEUS, SICK SINUS SYNDROME, WAR FOR WAR a dvojrozhovor INGROWING / DISFIGURED CORPSE, což je nejen tím, že jsou položené dobré otázky, ale i tím, že na ně druhá strana reaguje vstřícně, odpovídá pěkně podrobně a v případě Aleše AD i nečekaně otevřeně. Další rozhovory, které bych vyzdvihl, jsou s Pavlem Maňasem o historii Metal Breath a jeho současném životě (rubrika Co dnes dělají) a s DeSedem (mj. DARK GAMBALLE) o všem možném (rubrika Kam mě zavál čas). Do kategorie top články pak ještě řadím procházku diskografií CONTRASTIC, kterou v rámci Sebereflexe skvěle sepsali Třísy a Putti. Další rozhovory jsou s FORREST JUMP, DESTROY! (docela vtipný), BLACK HEAVEN a slovenskou skupinou CARRION, která je dávno neaktivní a jejíž nahrávka na kazetě je součástí limitovaného počtu zinů.
Nechybí vzpomínky na Dr. FE, který žel před časem podlehl těžké nemoci – vzpomínají kamarádi i pisálci, jmenovitě Petr Korál, BigBoss, Míra Horejsek, Igor Hubík, Blackosh, Arno, Dan Hojdem a Paramba, Dámy na kolejích tentokrát cestují po festivalech – Hanka Hajdová (SSOGE), Zuzka Jelínková (DYING PASSION) a Andrea Baslová (FORGOTTEN SILENCE) jsou zpovídány Martinou Kurtinovou, která taky přidává dojmy a historky z letního ježdění za muzikou a s muzikou. Škoda, že má Martina poněkud omezený rozhled, protože tyhle dámy se už v téhle rubrice objevily a nějaká neokoukaná mladší tvář by neškodila; samozřejmě nic proti uvedeným třem zpěvačkám, jsou to ty nejvýraznější na tuzemské plus minus metalové scéně.
Z dalších tradičních rubrik:
Divnoalbum: CITRON – „Sexbomby“; s hodnocením pánů Korála, Loudi a Němce vřele souhlasím, ta deska je regulérně mizerná.
Československá desítka: Walter z BLOODY OBSESSION vybral deset alb, která považuje za milníky, jenž má dodnes v oblibě a která asi formovala jeho vztah k tvrdé muzice. Namátkou (jako obvykle u předchozích respondentů středního a pokročilého veku – úsměv) CITRON, ARAKAIN, DEBUSTROL, TÖRR, ale i HYPNOTIC SCENERY.
Cestománie: SIX DEGREES OF SEPARATION a popis jedné „vydařené“ cesty z koncertu a opravy nepojízdného vozidla zvaného Maňa. Vtipné!
Šílená 5: Pedy z ANTIGOD uvádí pět nemetalových desek, které mu hrají pro radost, jmenovitě KHOIBA, Floex, Jose Gonzales, M83 a KIASMOS.
Nechybí ani recenze na cca pětadvacet alb, která vyšla za uplynulý půlrok, takže pěkný přehled toho aktuálního, seřazeného i v tabulce s hodnocením všech redaktorů a speciálního hosta Krustyho, který napsal několik recenzí a všechny desky rovněž obodoval. Pořadí v tabulce: 1. ASMODEUS, 2. PAČES, 3. společně SICK SINUS SYNDROME, EDAIN a BAHRATAL.
Nejslabší položkou zinu je rozhovor s Kunou o LEPROCIDE, což byl boční projekt KRYPTORU fungující v devadesátých letech. Dobrý nápad připomenout pozapomenutou kapelu, špatný přístup Kuny, který odpovědi odflákl.
Celkově fajnové čtení pro fanoušky tuzemského metalu, kteří nechtějí jen brouzdat po internetu, ale mají rádi v rukou i nějaké to papírové čtivo. V tuto chvíli žel vyprodané, což mě opět přivádí na myšlenku, proč toho nenechá Paramba vytisknout víc, třeba opatrně nezvedne náklad o cca dvacet kusů, aby zjistil skutečný počet zájemců. Na druhou stranu jsou předchozí numera k dispozici ke stažení, takže si ten, komu utekl originál, bude snad brzy moci pořídit kopii vlastními silami.
