Nejbližší koncerty
  • 16. 10. 2024Stress Positions - hardcore d-beat z Chicaga dorazí poprv...
  • 17. 10. 2024Black metalová trojice Ellende, Groza a Servant přijížděj...
  • 18. 10. 2024Kapela HENYCH666 odehraje kultovní album INSTITUT KLINICK...
  • 19. 10. 2024Rotten Fest S-klub Olomouc 19.102024 od:18:00-2:00 vs...
  • 21. 10. 2024Dvě skvělé německé blackmetalové kapely Naxen a Äera vydá...
  • 23. 10. 2024Monster Magnet – považovaní za jednu z nejkreativnějších,...
  • 26. 10. 202420 let legendární Jedové chýše neboli Skleníku. Přát bla...
  • 27. 10. 2024METAL THERAPY - Modrá Vopice (Praha) kapely: In the Abyss...
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

LP 2023, PHR Records / post-punk / Česko

Po loňské desce, na které bylo vylisováno demo „Beznaděj“ z roku 1987, vychází letos (rovněž na vinylu) druhý demosnímek MODRÝCH TANKŮ „Všechno je špatně, zpátky na stromy“ (1988), opět u aktuálně nejspíš nejaktivnějšího tuzemského labelu PHR Records. Zatímco první nosič ctil barvou název kapely, aktuální má barvu, dejme tomu, polotransparentní olivově zelenou. Obal je udělaný v punkovém duchu, hlavně přední strana je „slepená“ z různých písmen, což se v dávných dobách hodně dělalo, zadní strana je potom ve stejném stylu jako předchozí demáč. Ke změně došlo u přílohy, zatímco poprvé byly přiloženy texty a fotky, tentokrát je to kapelní pexeso, které nakreslil zpěvák Václav Kunc. Nechybí ani punková pravidla uvedené hry a základní informace týkající se nahrávky – sestava, hosté, pár slov o kapele.

Ta vznikla v roce 1986, kdy se dali dohromady dvě dvojice, Václav Kunc a bubeník Patrik Eler, resp. kytarista Jan Gregar a basák Lukáš Brouček. Kvartet nejprve zkoušel ve sklepě, pak nahrál první demo a až poté odehrál první koncert v hospodě v Noutonicích spolu s TŘEMI SESTRAMI. Druhé demo vznikalo ve stejném studiu i sestavě, pak si kapela zahrála na Rockfestu ´88, po kterém začaly personální potíže – a ač se dařilo lepit další sestavy, postupně se kapela rozsypala a jednotliví členové odešli jinam: Lukáš do SPS, Patrik se objevil v několika kapelách, Jan spoluzakládal THE ECSTASY OF THE SAINT THERESA (Jan P. Muchow předtím na nějaký čas posílil MODRÝ TANKY) a Václav se přesunul do cirkusového prostředí.

Druhé demo od prvního liší hlavně tím, že působí vážněji, s výjimkou „Prologu“, pro který byl použitý záznam z Rockfestu, kde MODRÝ TANKY uvedl herec Martin Dohnal, jenž poněkud zmatečně kapelu představil, popletl i název HRDINŮ NOVÉ FRONTY, na druhou stranu projevil kus odvahy, kdy vyzýval k naplnění kulturní politiky státu a žádal kompetentní pracovníky ÚV SSM, aby kapelu brali na vědomí.  Hlášky jsou to ještě lepší než památný úvod alba ŠANOVA 1 „Konec světa“… 

Po onom proslovu z Rockfestu, kde mimochodem kapela vystoupila dvakrát, v pátek chvíli, než došlo k přerušení koncertu „z technických důvodů“ (což tehdy většinou znamenalo zásah oněch kompetentních pracovníků), v neděli v rámci bloku Jen pro ten dnešní den, se z drážek desky ozývá punkrocková předehra připomínající kdejakou žánrovou odrhovačku. Pak ale kormidlo míří do jiných vod, hraje se minimalistická pomalá muzika, do ní předák recituje průlet historií, který končí neslavnou současností roku 1988 (i když klidně i roku 2023). Titulní píseň je ale nejen o pomalosti a recitaci, postupně nabere na intenzitě, a to jak muzika, tak zpěvákův lehce nervní a excentrický projev – Václav jedovatě huláká „všechno je špatně – zpátky na stromy“. Chápu, že pro tehdy kompetentní orgány ÚV SSM i pracovníky z kulturní fronty byly podobně laděné proklamace neúnosné. (úsměv) Rok 1988 už naštěstí neznamenal vyložené represe, takže kapele tohle pokřikování procházelo. Snáze asi stejnojmennou knihou inspirovaný text ke skladbě „Král Krysa“, což je post-punková nervní písnička, v níž se hlavní motiv opakuje a opakuje, vyznívá to naléhavě a znepokojivě, ostatně slova o životě v zajateckém táboře ani nemohou vyznívat jinak. Ono připodobnění slovem „naléhavě“ pasuje na řadu dalších skladeb, hned následující pochod na začátku „Živých cílů“ působí podobně, muzika ve spojení s recitativem ještě silněji. Opět je tu protiválečný text, které obecně převládají a působí podobně autenticky jako ty nejlepší z repertoáru HRDINŮ NOVÉ FRONTY. Škoda, že se nějaký, třeba „Dezertér“ neobjevil místo debilní znělky v seriálu Chlapci a chlapi, který se v té době v televizi vysílal. (smích) 

Zatímco celá první strana je o válkách, vojácích a s tím spojených peripetiích a hudební rovina řekl bych ryze post-punková, na béčku už se hraje i na jinou notu, hned „Intelektuál“ je rychlejší, má blíž ke klasickému punku, žel je postižený rozsypaným zvukem, který různě kolísá. Zvuk je u těchhle pravěkých záznamů samozřejmě často všelijaký, tady jsem zatím dokázal s tím, jak to všechno zní, celkem v pohodě žít, nástroje tak nějak slyšet jsou, ona jedna kytara, basa a bicí se dají nazvučit i v nic moc podmínkách, zpěvu je bez problému rozumět, takže zvuk až takový problém není. Ale i tak jeho kvalitu výrazně převyšuje kvalita songů, o kterých se dá napsat, že kdyby tenhle materiál kapela nahrála v dobrém studiu a pohrála si s produkcí, šlo by o výrazný zářez v rámci tuzemského plus minus punku. Proti prvotině je následovník výrazně kvalitnější, promyšlenější, což je i tím odklonem od klasického punku, většinou, jak už jsem uváděl, k post-punku, ale nejen k němu, místy jde o dejme tomu alternativní rock či gotický rock, leč ta hranice není ostře narýsovaná, ale různě se posunuje, např. v „Koloseu“ zní velmi zajímavě nervní kytara, v „Divoké frontě“ se střídají gotikou ovlivněné party s punkovými výjezdy. Na punku je postavený celý „Vláďa“, což je jediná blbinka na demu, vlastně celkem nepatřičná, protože výkřiky „Vláďa smrdí“ mezi jinak velmi vážně pojatými texty jsou celkem bizár, kousek je zajímavý spíš díky zapojení Janových hlasivek. „Nechci“ je manifest toho, co pánové nechtějí; na rozdíl od nedávného VISACÍHO ZÁMKU působí text mnohem vážněji, hudba pak ctí punkové rytmy, ale místy trochu škobrtá. „Bluess pro půlnoční myš“ se vymyká, pánové si tady s blues opravdu pohrávají, zato „Pankáči co nechtějí válku“ jedou opět punk a vymezují se vůči hospodským pankáčům, taková dobře mířená střela do vlastních řad, byť MODRÝ TANKY asi nelze řadit mezi klasické punkové kapely, o čemž svědčí i pomalá ponurá „Vzpoura II“ navazující na podobně laděný stejnojmenný štych z „Beznaděje“. 

Kompletní diskografie MODRÝCH TANKŮ na dvou vinylech je fajn záležitost, další střípek do mozaiky, kterou Papagáj i další vydavatelé postupně skládají a vytvářejí tak obraz tuzemské nezávislé předrevoluční scény. 

Reedice – nebodováno.

Seznam skladeb:

  • Strana A
  1. Prolog - Rockfest 88
  2. Předehra 01:19
  3. Všechno je špatně, zpátky na stromy
  4. Král Krysa
  5. Živé cíle
  6. Pražába
  7. Dezertér
  8. Konverzace
  • Strana B
  1. Intelektuál
  2. Koloseum
  3. Divoká fronta
  4. Vláďa
  5. Nechci
  6. Bluess pro půlnoční myš
  7. Pankáči co nechtějí válku
  8. Vzpoura II

Čas: cca 56 min.

Sestava:

  • Patrik Eler – bicí, chvalozpěvy, text (A6)
  • Jan P. Gregar – kytara, zpěvná recitace (B4)
  • Lukáš Brouček – basová kytara, kytara (B4)
  • Václav Kunc – recitační zpěv, texty, klávesy (B3)

Bandcamp
PHR


Zveřejněno: 21. 11. 2023
Přečteno:
726 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

06. 09. 2024 20:13 napsal/a Vagabund
Vláďa...
"„Vláďa“, což je jediná blbinka na demu, vlastně celkem nepatřičná, protože výkřiky „Vláďa smrdí“ mezi jinak velmi vážně pojatými texty jsou celkem bizár..." Jenže na konci té blbinky se refrén "Láďa smrdí" mění na docela zřetelné "VLÁDA smrdí, VLÁDA smrdí!". Což té písni dává myslím přeci jen trochu jiný význam.