Ahoj Pačessi! Než upřeme pozornost k čerstvé novince „Absolutno“, pokusme se zrekapitulovat mezičas uplynulý od posledního alba „Poupě“. Zvlášť zásadní se mi jeví personální změny na místě bubeníka a klávesáka. Filipa Smetanu nahradil Čepa (FORGOTTEN SILENCE, THE SPLIT, JEDEN KMEN), místo po Čedovi zůstalo prázdné. Snažili jste se hledat nového vládce černobílých klapek, nebo bylo jasné, že společně s ním končí v PAČESS i tento nástroj?
Pačess: Ahoj, jistý personální kolotoč jsme zažili. Filipa Smetanu vystřídal asi na jeden rok Marthus, kterého později nahradil Čepa. Víš, ono po Martinovi Škaroupkovi nebylo snadné sehnat adekvátní náhradu, ale Čepa platí za jednoho z nejlepších nejen metalových bubeníků u nás a jsem neskutečně rád, že tak rychle zapadl. Rozumíme si lidsky a to je nejdůležitější. Klávesák nás opustil a již jsme nového nehledali. Klávesy pouštíme ze samplu.
Jak u PAČESSE funguje kreativní proces? Ty přicházíš s jednotlivými nápady, Kubýk je rozvíjí a celek pomáhá šperkovat ke všeobecné spokojenosti, nebo jde výhradně o práci kolektivu od začátku do konce?
Pačess: U nás to funguje již mnoho let docela jednoduše. Většinou pošlu klukům skladbu, kterou pak Kubýk dokouzlí svojí sólovou kytarou, kterou všichni milujeme. Něco vzniklo i dohromady na zkušebně, jindy jsem pracoval na nahrávce s producentem Jarkem Musilem a někdy zase Kuba pošle kompletní skladbu, kterou třeba jen mírně upravíme. Už ani nevím, co a jak vzniklo. Mám většinou dost jasno o skladbách a mnohdy mě kluci proklínají, protože nedělám kompromisy. Často posunu na album skladbu, kterou třeba ostatní ani nechtějí nahrávat nebo mají nějaké pochyby. Na „Absolutnu“ to byl třeba cover Zaz. Ono i angažování Báry ne všichni z kapely prožívali jako já nebo Paramba.
Co se lyriky týká, skládáte texty výhradně na hotovou muziku? Stále platí, že ty přicházíš s tématy, která Tom následně převádí do svých úžasných nezaměnitelných veršů?
Pačess: I tady je to již od „Zoiglu“ stejné. Mám v hlavě téma, příběh, historku, fakta či smyšlený příběh a ten detailně vysvětlím Chymusovi. Poté mu napíšu dlouhatánský e-mail, kde mu vše rozepíšu, přidám případně nějakou literaturu a napíšu spousty slov, které bych chtěl v textu použít. Označím místa, kde má přidat na důraze, kam se hodí jaká melodická linka apod. Podle charakteru skladby volím témata plná sarkasmu nebo naopak vážná témata. Potom se Chymus odmlčí a pošle pár veršů. Většinou tak skvělých, že hned pokračuje a do telefonu mi to vše odříká. Já jsem němý úžasem a čekám, jak mi doma nazpívá demáč. Ten pak probereme, případně někde doladíme a skladba je hotová.
K záznamu všeho potřebného jste využili služeb celkem tří studií. Provázely tento postup komplikace, nebo vše v naprosté pohodě, bez výraznějších časových prodlev?
Pačess: Tentokrát vše bez problémů a k naprosté spokojenosti. Otyn a vyškovský Davos je již dlouhý čas naše základna. Bubeník Čepa točil bicí u sebe a studio Oty Balage nám poskytlo azyl v Praze. „Absolutno“ se nahrávalo absolutně skvěle. Zvláště u Oty to bylo hodně záživné! Už jen sedět s ním ve studiu a sledovat jak pracuje, je alespoň pro mě dost povznášející.
Bylo třeba korigovat Čepovy progresivní choutky, nebo se tento borec dokonale přizpůsobil PAČESSÍM potřebám?
Pačess: No v jeden moment se tam něco velice progresivního objevilo, ale to bylo patrně z legrace a dokonce si vzpomínám, že to bylo ve skladbě s Bárou. Čepa je velice zdatný a především kultivovaný bubeník a vycítil, že zde to nebude úplně fungovat. Nechci, aby to znělo jako otřepaná fráze, ale on k nám opravdu rychle zapadl, jak lidsky, tak hudebně. Ze začátku jsme ještě dohrávali turné s Marthusem a zároveň jeli druhé s Čepou, tak jsme tak jaksi přepínali, ale dnes je pro nás Čepův nezaměnitelný styl již úplně vlastní.
Vzácného hosta, zpěvačku Báru Basikovou, netřeba nijak obšírněji představovat, prozraď prosím, projevila se nejprve touha po jakékoliv spolupráci, nebo už existovala píseň „Továrny na absolutno“, jež volala po jejím zpěvu?
Pačess: Začalo to asi tou touhou a hlavně zcela snovou představou. Pak se začal ten sen zhmotňovat, vznikla píseň a pak už se jen muselo vše domluvit. Každopádně od prvního tónu skladby jsem tam Báru slyšel. Neumím to úplně popsat, ale cosi mi tam pořád znělo a představoval jsem si, jakou by si tam třeba vymyslela zpěvovou linku. Doteď mi to přijde absurdní a jsem Báře neskutečně vděčný, že do tohoto projektu šla.
Bylo její „ano“ výsledkem extrémního úsilí, nebo jsi byl překvapený, jak jednoduché to bylo?
Pačess: Většinou, když ti nějaká žena řekne „ano“, tak něco chce, nebo je těhotná (smích). U Báry to bylo samozřejmě všechno úplně jinak. Tady jsem něco požadoval především já a přiznám se, že jsem počítal s odmítnutím. Kdo nic nezkusí, nic nemá. Nějaký čas jsem sice musel počkat, jak se situace vyvine, ale ani Řím nepostavili za den. Bára je velice vstřícná, slušná, kultivovaná a kdyby odmítla, rozhodně by se v mých očích nezměnila. Nicméně Bára se k tomu postavila velice důstojně. Nahráli jsme „Továrny“, následoval videoklip a živá vystoupení. Neuvěřitelné je, že mi Bára pomáhá s propagací alba – rozhovory, schůzky, rádia. Tohle dokazuje její profesionalitu a obrovské srdce! Neskutečně si toho vážím a vlastně jsem z toho úplně mimo.
Cítí-li se Pačess být poctěn spoluprací s naší top zpěvačkou, pak vězte, ze jsem na tom z pohledu pisálka velmi obdobně a když se naskytla příležitost, popadl jsem jí za pačes(s)y a vyslal několik smělých dotazů i směrem k Báře Basikové.
Dobrý den, Báro. Troufám si tvrdit, že Vaše spojení se skupinou PAČESS, je překvapením nejen pro mainstream, ale i pro náš malý undergroundový rybníček. Vybavíte si moment, který rozhodl, že jste na vzájemnou spolupráci kývla?
Bára Basiková: Poslech nahrávky, kterou jsem měla k dispozici. Tam bylo slyšet všechno podstatné, a to rozhodlo. Nehledě na to, že první setkání se dvěma hlavními členy kapely bylo moc milý a sympatický.
Měla jste jakés takés povědomí o tuzemském hudebním podzemí, nebo jde v souvislosti s PAČESS o premiérové setkání?
Bára Basiková: Neznala jsem je. O to větší bylo překvapení, že jsou skvělí, že je jejich image chytrá, sofistikovaná.
Počítám, že jste si pro představu, co Vás čeká, pouštěla starší alba kapely. Jak na Vás tvorba PAČESS zapůsobila? Nevystrašil Vás ostřejší vokál Toma F. Hanzla?
Bára Basiková: Vůbec ne. Expresivita metalových zpěváků je přece známá a žádaná. A Tomáš má ve svém projevu ještě určitou dávku nadsázky, sebereflexe.
Jakým vlastně směrem se ubírají hudební chutě Báry Basikové? Která z nahrávek rezonuje zdmi Vašeho obydlí nejčastěji?
Bára Basiková: Doma mám nejraději ticho. Já totiž hudbu někdy nenávidím. (smích) To je profesní deformace. Ale v autě dávám prostor všemu, co miluju. Od klasiky, klavírních koncertů, symfonií, scénické hudby přes filmové soundtracky až po mé milované DEPECHE MODE nebo RAMMSTEIN.
Studio Oty Balage jste si pro nahrávání zpěvů do „Továren na absolutno“ vybírala sama? Proč právě toto studio?
Bára Basiková: S Otou jsme přátelé, kolegové a velmi často v pracovním kontaktu, jeho studio je blízko a dobře se mi s ním natáčí.
Jednou z písní na albu je cover „Déterre“ francouzské zpěvačky Zaz. Jde čistě o tvou volbu, jsi jejím velkým fanouškem? Jak se Tomovi dařilo válčit s francouzštinou?
Pačess: Metalová kapela a prezentuje se francouzskou pop-šansonovou písní s prvky jazzu? Když jsem s tím přišel, tak kluci opravdu pochybovali o mé svéprávnosti. Po poslechu originálu mi dali za pravdu, že ta skladba je skvělá. Dodnes vzpomínám, jak jsme s Jakubem přepačessovávali „Déterre“ a zírali na fešnou Isabelle běhající po podiu. V tuhle chvíli jsem již věděl, že ta skladba je tak složitá, že ji snad ani nezvládneme nahrát. Neuvěřitelně dospělá píseň. Ve studiu jsem měl snad dva listy plné poznámek k jistým pasážím. Jakub je daleko flexibilnější kytarista než já, ale i tak se se sóly nadřel jako ďas. Jen doufám, že jsme to moc nepokazili. No a Chymus? Ten musel nejprve vniknout do základů francouzštiny a pak začít pracovat na zpěvech. Tady jsem ho asi ve studiu hodně štval, věděl jsem, že by mohl mít lepší výraz a skladbu jsme dost přetáčeli. Nakonec jsme z toho podle mě vytřískali maximum.
Dalšími hosty jsou Zbyšek Horák a Vojtěch Micka. První přispěl mluveným slovem, druhý rozezněl struny akustické kytary v písni „Smutná láska rytíře Licka z Lilče“. Jak k tomu došlo, že se zmínění pánové ocitli na albu?
Pačess: Zbyšek Horák je dabér a Chymusův bývalý kolega. Tomáš František Hanzl, nebo jak mu říkají na metalové scéně Chymus, je člověk devatero řemesel a kdysi působil také v dabingu. Vojtěch Micka je syn neteře mojí matky. Nebo já vlastně ani nevím, jak to je s tou rodinnou přízní. Jsme zkrátka z rodiny. Vojta hraje parádně na akustiku a dlouho ho sleduju. Chtěl jsem k němu začít chodit na lekce, ať se už konečně něco naučím, ale jaksi mě nechce. Je to velice skromný mladý muž a když jsem ho požádal o spolupráci, tak si vybral k přepracování jednu mojí starou skladbu. Vůbec jsem netušil, že jde Dmoll hrát takovým stylem. Když mi poslal demonahrávku, tak mi padla brada. Myslím, že naše spolupráce bude pokračovat, alespoň z mojí strany zájem je!
Hovoříme-li o novém albu, bylo by hříchem opomenout vydařený videoklip k „Továrnám na absolutno“. Kdo všechno za jeho konečnou podobou stojí a jak jste vy sami spokojení s výsledkem?
Bára Basiková: Už scénář napověděl, že to bude mystický příběh se spoustou metafor a s různými poselstvími. Magické místo Luleč, kde jsme natáčeli, mě uchvátilo, a kameraman a režisér Mejla Basel skvěle umocnil tu skladbu vizuálně.
Pačess: O natočení videoklipu se postaral Mejla Basel a jeho kolegyně Jana. Našim záměrem bylo dostat do videa jakousi Absolutní hodnotu a samozřejmě formou obrazu doplnit text skladby. Hlavní postavou je Bára, obdařená vševědoucností, možností proniknout do mysli, odhalit nečestnost, znát motivace, nahlížet do minulosti či budoucnosti. Herecké obsazení v podobě přátel a kamarádů (neherců) z našeho okolí dopadlo nad očekávání a nad vším ční mystická Bára! Byla to zajímavá zkušenost. Mejla je prvotřídní profík a nemyslím si, že by se musel někdo z nás za něco stydět.
Poslední otázkou se pokusím vyzvědět něco málo z plánované budoucnosti. Tak tedy, můžeme doufat, že toto spojenectví neskončí jednou skladbou a dvěma koncerty, ale že nás ještě čekají velké věci?
Bára Basiková: Nebráním se další spolupráci, protože mě tohle fakt hodně baví, a já to tak mám ve své profesní dráze pořád. Neustále zkoušet, hledat, experimentovat a radovat se z nových cest.
Pačess: Zakončím to jako v nějakým filmu a napadá mě již řečená pohádkově fantastická iluze... Hlavní postavou je Bára, obdařená vševědoucností, možností proniknout do mysli, odhalit nečestnost, znát motivace, nahlížet do minulosti či budoucnosti.
