Nejbližší koncerty
  • 25. 06. 2024Black metalová mašina HULDER z USA vyráží na své "VERSES ...
  • 27. 06. 2024CELESTE (FR) + SLAŤ
  • 29. 06. 2024ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024: STILLBIRTH (DE) FLESH...
  • 29. 06. 2024ATOMSKI RAT - banda ze Srbska hoblující už 15 let netradi...
  • 03. 07. 2024Busking Párty 2024 #2 Druhá Busking párty bude převážn...
  • 06. 07. 2024Hard Skin (uk)
  • 06. 07. 2024ROCK CAFÉ SOUTHOCK & FAJTFEST PROUDLY PRESENTS: SWORN EN...
  • 10. 07. 2024Jihoafrická grindcore smečka GROINCHURN se po letech vrac...
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

CD 2023, Pařát Productions / doom/death metal / Česko

Návraty jsou v poslední době v kurzu, čtyřicátníci i padesátníci odchovali děti a po letech se vrací do mládí, kdy dělali kravál. BLACK HEAVEN to vzali malou oklikou, v roce 2021 oprášili demo „Heaven In Black“ z roku 1993 a vydali ho na CD, což se stalo spouštěčem k návratu kapely… do roku 1994. (úsměv) Tehdy měli pánové rozpracovaný materiál čítající osm skladeb, vznikla i pracovní nahrávka, ale po změně sestavy skončily songy na dlouhou dobu v šuplíku. A po takřka třiceti letech se dočkaly resuscitace. BLACK HEAVEN se po vydání „Heaven In Black“ rozhodli fungovat jako normální kapela a prvním krokem bylo nahrání letitého materiálu ve studiu (Šopa) a vydání na CD (Pařát). Vlastně se dá mluvit o debutu, který vyšel po více než třiceti letech od založení kapely – pokud ne rekord, tak určitě rarita. 

Kapela se na nahrávání „Kharmic Wheel“ sešla v sestavě 2 + 1 + 1. Tahle šifra má jednoduché řešení:

  • dva členové z časů, kdy skladby vznikly: Tomáš „Tommy“ Rakvica – kytara a zpěv, Jindra „Nuclear“ Ticháček – kytara,
  • jeden člen z doby, kdy BLACK HEAVEN pokračovali bez Tommyho a nahráli dvě dema („Fantasy“, 1996; „Drama“, 2001): Libor „Horor“ Novosad – baskytara,
  • jeden úplně nový člen: Vojtěch Erml – bicí.

Na nahrávce se kromě základní sestavy objevila i řada hostů, hned v úvodní skladbě „Faida/Fauda“ je ke slyšení oud (arabský drnkací nástroj, předchůdce loutny), který v částech skladby navozuje blízkovýchodní atmosféru, stejně jako jakýsi naříkavý polozpěv; jinak je první skladba vedena v death/doom duchu ne úplně starodávného ražení, Tommyho zpěv je pravda celkem neotesaný, místy trochu dřevní, ale že by šlo o tak starý materiál, to není patrné. Určitě pomohly aranže i ty orientální vsuvky. I druhá skladba začíná přidanými zvuky, opět exoticky zabarvenými, zřejmě mají navodit atmosféru starého Egypta, alespoň podle textu tak odhaduju, pokud tedy slovům správně rozumím (přemýšlení faraona nad věčným životem). „Nightfall“ je zpočátku křehká, poté disponuje silným ústředním motivem i příjemnými melodiemi. Úvod „Gone Forever“ obstarávají válečné zvuky, které opět souvisí s textem pojednávajícím o utrpení mladých vojáků, dle odkazu na E. M. Remarqua nejspíš v první světové válce, ale netrpí jen účastníci bojů, ale i pozůstalí. Z typického old school módu se song vymaňuje zapojením saxofonu (virtuálního, tudíž zřejmě z útrob stroje), piana, kontrabasu a akordeonu i změnou výrazu zpěváka, který k obhroublému zpěvu přidává i čistý, když se muzika přehoupne k rocku. Tři songy na začátku alba jsou překvapivě pestré, poslouchají se snadno a netrpí neduhy stáří, i díky zapojení hostů.

S „Interstellar“ je to trochu těžší. Na začátku se opět objevují syntetické zvuky, rozjezd je takový lehce avantgardní – i díky zapojení dechového nástroje didgeridoo, ale posléze se hraje na doommetalovou notu devadesátých let a skladba trochu ztrácí náboj, k čemuž přispívá i nepříliš atraktivní zpěv – onen obhroublý výraz už se jaksi oposlouchal. Proto je recitace v závěru songu vítaným zpestřením, stejně jako další chytlavá melodie. Ta uvozuje i pátou „Lament For Naivety“, v níž se mi líbí lehce pokroucené kytarové tóny, jinak jde o další standardní postupy, se kterými se kdysi pracovalo, skladba tak nějak plyne a najednou je konec. 

Po průměrném středu alba se jeví „No Regrets“ jako svěží vítr, i díky tomu, že je o něco svižnější, navíc v ní zní i ženský zpěv, Tommyho doplňuje dcera Aneta, a aby té rodinné kooperace nebylo málo, na piano se přidává i manželka Šárka. Duet otec + dcera zejména v místech podbarvených příjemnými melodiemi funguje, stejně tak kytarové sólování nebo občasné zdůraznění baskytary. Na druhou stranu je to takové lehce naivní, takže vyznavači moderněji pojatého doom metalu asi budou nad kapelou lámat hůl. Ale tahle nahrávka je o doom metalu z poloviny devadesátek, z časů, kdy vycházely první demáče DISSOLVING OF PRODIGY, LOVE HISTORY, BONE ORCHARD, HYPNOTIC SCENERY a dalších doomových pionýrů v naší zemi. Kdyby takhle nahrané demo vyšlo tehdy, skloňovalo by se „Kharmic Wheel“ stejně hlasitě (nebo možná ještě hlasitěji) jako „Lamentations of Innocents“, „The Astral Silence Of Blooming Virgin Beauty“, „Moonwards“ nebo „Crystal Curtain“. Ale kdyby chyby… dnes to bude mít kapela s oslovením mladších fandů asi těžké, na druhou stranu ti, kteří se rádi rochní v archivech, vítají reedice výše uvedených demosnímků, dělá jim dobře lehce poslouchatelná / přehledná muzika, by si do nitra „Kharmic Wheel“ cestu najít měli. Překážkou není ani další part harmoniky v „Isle Of The Dead“, ani zvuky vln, jež opět korespondují s textem – o cestě přes moře do záhuby. Muzika plyne pomaleji než ono rozbouřené moře, jež se tu a tam připomene i v průběhu songu. Závěr patří titulní písni, u které je ten propad v čase patrný snad nejvíce, střídá se civilní rozechvělý hlas s drsnějším, přičemž ten civilní je přesně tak nedokonalý, jako tomu bylo na těch prastarých demáčích, na kterých zpíval kdekdo, aniž by měl hlasivky obroušené a naladěné. Někomu to možná bude připadat dětinské, někomu falešné, ale jestli má tahle věc evokovat rok 1994, tak se jí to daří, nejen po hlasové, ale i po hudební stránce. Kompozičně jde o nejšířeji rozkročený song, který se z typické doomoviny překlápí do rychlejších poloh, leč některé zvraty i minimalistické intermezzo jsou na sebe roubovány poněkud kostrbatě. Na druhou stranu sólo v druhé polovině songu působí neotřele, stejně tak následující part, po kterém se to opět zamotává… Jestliže jsem o předchozích položkách psal jako o snadno poslouchatelných, tak tady je to naopak, „Kharmic Wheel“ působí skoro jako medley několika věcí.

Otazník visí nad hodnocením, protože se v něm mísí dva pocity – aktuální album vs. oprášený letitý materiál. Pokud bych měl na album hledět jen současnou optikou, byl bych se známkou přísnější, s ohledem na již několikrát zmíněné okolnosti jsem shovívavější. 

CD je zabaleno v digipacku, v němž je vložený 24stránkový booklet, ve kterém nechybí texty ani všechny potřebné informace. Navíc jsou zařazeny dva úvodníky; v prvním se Herdron věnuje žánrovým tuzemským historickým souvislostem, v druhém Tommy uvádí historii kapely. To jsou další kladné body za graficky jednoduše, ale vizuálně vcelku pěkně zpracovaný obal, a další body za obrázky, které doprovází texty – ke každé skladbě vznikl obraz, který koresponduje s textem. Paradoxně nejslabší je obrázek na titulní straně, která nevypadá vůbec hezky, jak název kapely, tak název alba je špatně vidět – v podstatě každý obrázek uvnitř se mi líbí víc než ten viditelný na první pohled.

Seznam skladeb:

  1. Faida/Fauda
  2. Nightfall
  3. Gone Forever
  4. Interstellar
  5. Lament For Naivety
  6. No Regrets
  7. Isle Of The Dead
  8. Kharmic Wheel 

Čas: 46:12

Sestava:

  • Tomáš „Tommy“ Rakvica – guitars and vocals
  • Jindra „Nuclear“ Ticháček – guitars 
  • Libor „Horor“ Novosad – bass 
  • Vojtěch Erml – drums

Hosté:

  • Aneta „Aney“ Rakvicová – vocals (6)
  • Šárka „Cheryy“ Rakvicová – piano (3, 6)
  • Petr Fiala – double bass (2, 3)
  • Lenka Hartmanová – acccordion (3, 7)
  • Pavel „Pablo“ Křemének – virtual sax (3)
  • Fillak (member of MARACA) – oud (1)
  • Robert Prokop (member of MARACA) – didgeridoo (4)

https://www.blackheaven.cz
Facebook
Bandzone

 


Zveřejněno: 04. 09. 2023
Přečteno:
1040 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář