V sobotním odpoledni a večeru uplynulého víkendu, klimatickými podmínkami podobnému, ne-li stejnému, jako v rovníkové Africe, proběhl v nedávno zrekonstruované Panské zahradě ve Strakonicích 1. ročník Metal & Core festu. Nabídku přijalo celkem 7 kapel z jižních Čech a Plzně. Kvůli několika faktorům, jako jsou nechuť lidí něco podpořit, nelidské klima, dovolené, báječný seriál v telce, pro někoho drahota, byla návštěvnost akce velkou neznámou. Pro mě příležitostí, jak se seznámit se čtyřmi mnou doposud nepoznanými kapelami. Nakonec se černý scénář nekonal a po sobotě nezůstala žádná sekera, a tak příslib druhého ročníku je nabíledni. Ještě bych rád zmínil, že za konáním akce stojí Jirka Nikodém společně s MěKS Strakonice, které poskytlo doslova a do písmene skvostný areál a techniku. Za to velký dík!
Pomyslnou jedničku si „vylosovalo“ garage-rock'n'rollové duo LUSKY, které jsem jednoduše kvůli Tour de France nestihl; ne že bych byl její nedílnou součástí, ale čučet na blázny mě baví.
Blatensko/strakoničtí LIBIDO CHALLENGE po zvukovce a úpravě aparátu s již mírně předepranými triky nastoupili do tropické pračky jako druzí. Při pohledu na outfit zpěváka (triko MUNICIPAL WASTE a kšiltovka s lízátkem) bylo jasné, v jakých vodách se kapela pohybuje. I když basák se v harémových kalhotách tomuto dress codu vymykal. HC setík bez vytáček, kudrlinek, se zdravou dávkou nasranosti, přiložil do přetopeného amfiteátru neotesané poleno. Bandana thrash forever! Na závěr nechyběl po domácku zrestaurovaný cover JUDAS PRIEST.
Se slušnou ingrediencí death metalu dorazili budějovičtí PYROMANN. Spojitost s HC gruntem, čímž si nestěžuju na určitou uniformitu, naopak, občasnými tremolo výpady, hrubiánským growlem nebo prasečím kvikotem, o který se zpěvák přetahoval s kytaristou, dělá z PYROMANN příjemné společníky na cestě do hudebních hlubin. Ale s tou ve všech pádech zpěvákem permanentně skloňovanou píčou to bylo fakt infantilní, sorry!
První samply zazněly s příchodem MACHETY, která mi kytarovou výživností a jakousi tribální linkou notně připomínala „Krvavé kořeny“ brazilských velikánů. I animální Zikiho (DESIRE FOR SORROW) řev nebyl dalek tomu Maxovu. Oba kytaristé si náležitě užívali provizorní piedestal, což mi v tomto případě vůbec nepřipadalo jako nabubřelá póza. Jedinou účinkující ženou celého večera byla za zvukově mohutnou basou ukrývající se Sharulinka, která jako správná dívka v rytmu zrozená určovala chod tělesa.
V době, kdy sluneční paprsky vystřídaly ty světelné, se instrumentů chopili největší bardi z celého line-upu, táborští MERESIEW, v jejichž řadách zpívá Marek Dostál, který do nedávna zpíval v death metal/corových F.O.B. Upřímně řečeno, svojí anarcho choreografií nejvíce bavil, triko AS I LAY DYING, kšiltovka dozadu, tak že tak nějak. Jejich hardcore s notnou dávkou staré thrashové školy nepůsobí nijak odfláknutě nebo falešně, ale zároveň ani příliš originálně. Na rozloučenou Táborští vysekli cover „Rebel Yell“ od pankáče milionáře Billy Idola.
Na další kapelu z města vraždícího Žižkova palcátu ENDLESS DRAIN jsem byl zvědavý asi nejvíce. Naživo zatím pro mě nula, poslech alba „War of My Hate“ skrze sluchátka, virtuálně dávám 7/10. Ale zpět do reality, resp. minulosti. Pro ENDLESS DRAIN byl strakonický gig v pořadí druhý tentýž den (v poledne hráli na Husman festu v Tachově). Sympatický kvartet mladě vyhlížejících floutků namlátil do slušně zaplněného prostoru pod pódiem to nejlepší z jejich nejen death/thrash portfolia, chvílemi se kapela přiblížila postupům rock/metalových CLUTCH. Pohybové nadání a smysl pro show předvedl basák, který měnil značky jako mladý cvičenec strahovské spartakiády. Pro mě nejlepší pasáž odpoledního běsnění.
Čas od 23.15 do 24.00 byl určený pro veterány domácí scény DELUSION, tzv. old line-up. Klukům to hraje jako zaživa, starý fláky si s chutí zařval i poměrně slušný dav fanoušků, kterým za ty roky prořídla hříva, narostl pivní břuch, přibyla vnoučata, ale nadšení pro old school HC je stále neopouští. V galerii narazíte na týpka, který vám nebude úplně zapadat do sestavy. Jde o švagra zpěváka Honzy Ruse, kterého Honza vyzval, aby si s nimi střihnul cover „Breaking the Law“ od JUDAS PRIEST. Jelikož akce byla brána na milost pouze do 24. hodiny, nejen k mé smůle nedošlo na cover BEASTIE BOYS „Fight For Your Right“.
Patnáct minut po půlnoci se amfíkem rozhostil naprostý klid a HC srdcaři odcházeli do jícnu rozpálených ulic podřimujícího maloměsta. Moje návštěva nově zrekonstruované Panské byla premiérová a jelikož se z jistých důvodů pídím po zdroji světla ramp, musím zvednout palec za světelnou výbavu. Žádné oči vyndávající stroboskopy, třpytící se disko koule, ani podřadný elent z Aliexpresu.
Něco málo přes 140 platících diváků zajistilo akci naprostou finanční soběstačnost i bez bannerů korporátních darmožroutů.
