Nejbližší koncerty
  • 25. 06. 2024Black metalová mašina HULDER z USA vyráží na své "VERSES ...
  • 27. 06. 2024CELESTE (FR) + SLAŤ
  • 29. 06. 2024ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024: STILLBIRTH (DE) FLESH...
  • 29. 06. 2024ATOMSKI RAT - banda ze Srbska hoblující už 15 let netradi...
  • 03. 07. 2024Busking Párty 2024 #2 Druhá Busking párty bude převážn...
  • 06. 07. 2024Hard Skin (uk)
  • 06. 07. 2024ROCK CAFÉ SOUTHOCK & FAJTFEST PROUDLY PRESENTS: SWORN EN...
  • 10. 07. 2024Jihoafrická grindcore smečka GROINCHURN se po letech vrac...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

5.-8. 7. 2023, Trutnov - Na Bojišti

Středa 5. 7. 2023

Konečně nadešel rok očekávaný den odjezdu do Trutnova, kam jsme dorazili s Pajoshem za necelé čtyři hodiny jízdy autem díky nově objevenému kousku dálnice. Rychlé ubytování, nezbytný Krakonoš 12° na uvítanou a honem z města přes kopec Na Bojiště, abychom stihli první kapelu.

Tou byli v 16 hodin brněnští mladíci MÖRGHUUL, kteří i přes svůj nízký věk vsadili na starou muziku. Jejich kombinace speed, black a thrash metalu byla plná elánu. Před pár dny natočili v Davosu debutové album, tak jsem zvědavý. Následující LAID TO WASTE z Plzně mě před časem v klubu moc nebavili, hlavně kvůli basákovu vysokému zpěvu. Ale tentokrát jsem neměl výhrad, užíval si jejich podání old speed/thrashe, zručnost kytaristů a i tu fistuli vzal na milost.

Na polské HELLFUCK jsem byl zvědavý. Vždyť v sestavě jsou členové třeba SQUASH BOWELS nebo EMBRIONAL. A jejich šlapavý thrash metal nezklamal. Bylo znát, že zkušení „starouši“ hrají pro radost muziku, na které vyrostli. To LUCIFUGE z Německa oprášili starý black (např. à la VENOM). Nebylo to špatné, ale po chvilce jsem se raději věnoval obhlídnutí areálu.

Ten od loňska doznal několika změn. Především byl plac pod pódiem vystlán gumovými pláty, takže se eliminovalo zvrtnutí kotníku v circle pitu. To samé platí o dobrém nápadu vydláždit kostkami cestičky v hledišti amfiteátru, které se dřív během deště měnily v blátivé strouhy. A navíc i lavičky byly po desetiletích kompletně nové. Možná pro někoho maličkosti, přesto zásadní změny k lepšímu.

Ale to už stage okupovali HELLIONIGHT z Království Bahrain. A ti dokázali, že i v malém ostrovním státě v Perském zálivu se může hrát dobře thrash metal. Stará škola po vzoru SODOM byla plná nadšení. To další Němci VULTURE sice předvedli kvalitní výkon i nasazení, ale jejich osmdesátkový speed/thrash mě moc nebavil a vysoký vokál vyloženě tahal za uši.

DEATH STRIKE je legenda dřevního death metalu z poloviny 80., v jejímž čele stojí Paul Speckman. Tomu, stejně jako v jeho hlavní kapele MASTER, pro tento speciální večer sekundovali kytarista a bubeník z Česka. Takže na jednu stranu hodně očekávaný reunion, na druhou revival, kdy MASTER hrají DEATH STRIKE. Tohle ať si každý vyřeší sám, za mě to byl povedený koncert a na Paulovi vůbec nebylo znát, že v září už bude mít šest křížků na krku. Je vidět, že mu život na Uherskohradišťsku svědčí.  

To platí i o Slamákovi (dříve kytarista LESNÍ PLESNIVEC, INTERNAL HATE), se kterým jsme se tak zakecali, že jsem propásl HELLRIPPER ze Skotska a měl co dělat, abych byl u pódia včas na HOLY MOSES. Thrashmetalová legenda hrající čtyři dekády, která letos vydala své poslední album „Invisible Queen“, oznámila konec existence kapely. Už jen pro tento fakt bylo povinností je vidět. A bylo to peklo! Zničující metalová jízda, které udávala tempo neunavitelná dračice Sabina Classen. Navíc i několik slziček dojetí ukáplo, to když jí Čurby s Bilosem předali uprostřed setu dort jako výraz úcty a vděku.

Poslední kapelou večera nazvaného „Old School Metal Forever“ byli heavymetaloví EXCITER z Kanady. Pro spoustu návštěvníků jeden z vrcholů festivalu. Pro mě ale ne, protože v mládí šli kolem mě a nikdy jsem je neposlouchal. A ani nezačnu, za mě to byla slabota. Takže jsme se raději věnovali družení se se spoustou známých.

Po vystoupení EXCITER mě napadlo, že udělám Pajoshovi společnou fotku se Sabinou v backstagi. Ta s úsměvem ochotně vyšla z šatny a objala kolem ramen mě. Pak jsme se prohodili a fotil jsem já. A když už jsme byli u toho, poprosil jsem ji, jestli by nás s kámošem nevyfotila ona. Začala se neskutečně smát, asi se jí to nikdy nepřihodilo. Fotku s touhle metalovou legendou má určitě hodně lidí, ale kdo může říct, že právě jeho fotila Sabina Classen? S touto historkou dne jsme vyrazili vstříc snům.

Čtvrtek 6. 7. 2023

Ráno jsme se vzbudili celkem brzo a plni energie, tak jsme vyrazili rovnou na první kapelu, která začínala v 10:00. Byli to PRESCRIPTIONDEATH, mladí kluci ze Švédska. Jejich rychlý a energický grindcore byl příjemným povzbuzením, stejně jako kelímek kávy ze stánku Kafe Kafka. REFORE je už celkem slušně zavedený pojem na domácí scéně, ale s jejich živým vystoupením jsem měl čest až teď. A rozhodně jsem byl nadšený. Zase mladí kluci a pěkně rychlý thrash metal od podlahy, stará škola a sólíčka. V latinské Americe se hlučné muzice taky daří, čehož důkazem byli tentokrát EVASOR z Chile a jejich svižný thrash/punk ve španělštině.

Hodně velká očekávání jsem měl před tuzemskými PURE, které tvoří staří známí, čili Zbyňa z INGROWING, Beherit z FORCE OF HELL, Honzík (ex-UPRISE) a Topi (KANDAR). Samí ostřílení hráči, vystoupení odehrané s přehledem a grindcore hrubého zrna. Po nich to měli DEPRAVED z Francie celkem těžké. Ale už je to taky legendární deathmetalová kapela, takže to ustáli. Já jsem se ale daleko víc těšil na jihočeské ENTRAPPED. A tentokrát byla očekávání fakt hodně veliká. Ke zklamání naštěstí nedošlo, takže jsem si plnými doušky vychutnal pětadvacetiminutový set starého poctivého švédského death metalu s chrastící kytarou. Mám novou oblíbenou kapelu!

Norský death s doom pasážemi v podání OBLITERATION jsem si dal jenom z části, abych měl dost energie na hodně intenzivní vystoupení kalifornských SHITBRAINS. Kytaristka Emi a bubeník Anthony, oba řvoucí do mikrofonů, předvedli pořádný grind/fastcore nářez, že se mi ani nechtělo věřit, že jsou uprostřed evropského turné. Ale později večer, když mě s tímto sympatickým duem seznámil Zakis (basák CONTROLLED EXISTENCE), šla na nich přece jenom lehká únava vypozorovat. Mimochodem, ono turné s nimi absolvovali právě českoslovenští CONTROLLED EXISTENCE, kteří šli na plac o hodinu později a taky slušná porce grind/power violence. Ale ještě před nimi dostali prostor španělští (gore) grindeři BONEYARD.

Během následujících dvou kapel jsem se snažil šetřit síly, abych vydržel do noci, takže jak death/grindové Mexičany ROTTENNESS, tak norské thrashery NEKROMANTHEON jsem více méně někde prokecal a zahlédnul jen z povzdálí. Ale na CAPITAL SCUM už jsem byl zpět na značce u pódia. Stará belgická kapela, která vznikla před 40 lety, ale já ji objevil až teď. A musím říct, že jejich drsný hardcore/punk mi zas vlil čerstvou krev do žil. To je další z pozitiv OEF, že si z kapel vydere každý a playlist je většinou poskládaný tak, že se dá najít i chvilka pro oddech.

Bohužel švédští THE CROWN museli na poslední chvíli zrušit své vystoupení, protože, jak se vyjádřila kapela: „Byli jsme v letadle, když byl po dvouhodinovém zpoždění zrušen celý let, aby se ,opravil technický problém‘. Vyprázdnili letadlo a letecké společnosti nám nemohly poskytnout proveditelnou možnost s navazujícími lety.“ Ale protože se průběžně natahovaly hrací sety ostatních kapel, nedošlo k výraznější pauze a před půl sedmou mohli na scénu vletět GADGET. Veteráni švédské grindcore školy to drtí už čtvrt století a nenechali (snad) na nikom nit suchou. Opravdu velkým překvapením ale bylo, že vystoupili se zpěvačkou. A bylo to hodně zběsilé.

Dalším oživením festivalu byli TOTAL CHAOS z USA. Jejich naštvaný punk rozproudil fanoušky pod pódiem i na něm. U následujících VADER jsem tušil, že předvedou kvalitní vystoupení. Ale že to bude tak dobré a že mi jejich death metal v tuhle chvíli sedne až tak moc, to mě až překvapilo. Oproti nim byli VOMITORY nudní a hlavně zbytečně dlouzí.

Pak ale nastala chvíle, na kterou čekali úplně všichni. Se svým vystoupením na Obscene konečně souhlasila legenda, jakou CARCASS bezesporu jsou. Navíc si kvarteto z Liverpoolu připravilo speciální setlist, který se už nikdy nebude opakovat. A tak zazněla spousta starých skladeb z raného období kapely, kdy ještě hrála patologický grindcore. Mi ale největší radost udělal závěrečný blok s jejich (pro mě) třemi nejlepšími skladbami z 90. let – „Keep On Rotting In The Free World“, „Corporal Jigsore Quandary“ a „Heartwork“. Tohle bylo moc fajn.

A samozřejmě musela následovat i historka druhého dne. To mě pro změnu napadlo ulovit ke společnému fotu Jeffa Walkera, který zrovna prchal vzadu od pódia do šatny a někdo jej odchytil kvůli selfie. Jeff tedy v rychlosti objal Pajoshe a než jsem je na poslední chvilku stihnul vyfotit, procedil skrz zuby: „Fuck off, jsi pomalý“ a zmizel v šatně. Fotku se samotným frontmanem CARCASS má asi málokdo. Ale vyfakoval jenom mě! (smích) Po tomhle zážitku a celodenním maratonu to za zvuků BRUJERIA balíme do hajan.

Pátek a sobota

Fotky: Pajosh

 


Zveřejněno: 12. 07. 2023
Přečteno:
2400 x
Autor: Bury | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář