Nejbližší koncerty
  • 24. 05. 2024MORTHYMER Mysteriózní persona, které dali život členové ...
  • 25. 05. 2024Koncert The Exploited se ze zdravotních důvodů bohužel po...
  • 27. 05. 2024NO FUCKER - d-beat & rawpunk z New York City, známý mj. d...
  • 29. 05. 2024Violent Way (USA) + Remdik (SK)
  • 31. 05. 2024Ráďa & Pepča proudly present: "Jen pro ten dnešní den sto...
  • 03. 06. 2024HIGH ON FIRE (USA) + REPELENT SS
  • 06. 06. 2024FOSCØ (ESP) - screamo https://fosco.bandcamp.com/album/g...
  • 06. 06. 2024WITCHING (USA) + HADÍ MORD + BLUES FOR THE RED SUN
BASINFIREFEST 2024

CD 2023, vlastní náklad / necro-hudba / Česko

Utekly dva roky a Necrocock je tu s dalším albem. A vzhledem k tomu, jakému tématu se tentokrát věnuje, dalo by se říci hlavním chodem, který navazuje na loňské ochutnávky, kdy se jako součást  Podivuhodné kuchařky Toma Necrococka a Houbové Marie objevily na přiloženém CD „Tafelmusik/das Vorgericht“ první tři předkrmy v podobě skladeb „Mdlé snídání“, „Polévka májového jitra“ a „Sala Terrena“. Uvedené tři písně mají leccos společného – jsou pomalé, mají nádech barokní hudby, důležitou roli v nich hraje elektronika. „Tafelmusik/das Hauptgericht“ je s nimi sice spřízněn a v řadě případů by se dalo mluvit o podobných atributech, ale v globálu jde o mnohem pestřejší materiál, který je, jak uvádí maestro v digipacku, určený „k poslechu během hodování, následného trávení a třeba i vylučování“.

Přiznám se, že jsem album poslouchal hlavně při trávení, až takový gurmán, že bych snídal, obědval nebo večeřel pětačtyřicet minut (možná dohromady, úsměv), nejsem, ale ani při těchto jídlech jsem si album neodpíral. Ale že by na mě při hodování nějak působilo, si nemyslím, vnímám jej jako každé jiné hudební dílo. A sice dílo povedené, obsahující řadu novot, které se na předchozích nahrávkách neobjevovaly, ale taky záležitostí, s kterými Tom už v minulosti pracoval. A možná překvapivě mi jako příbuzná připadá v první řadě „Lesní hudba“, v které se občas objevují podobné nálady.

Úvod „Tafelmusik“ v podobě „Omáčky svítání“ plyne zpočátku pomaloučku polehoučku, s Necrocockem se o zpěv dělí Houbová Marie a duet je to podařený. Mariin hlubší lehce zastřený hlas je snad ještě lepší než skvělý Necrocockův jemný, ale když to s refrénem rozbalí mistr, je tu hit jako bič. „Šel jsem poslouchat svoje rádio, svoje tranzistorový rádio, byl to Grundig nebo Sanyo, poslouchal jsem zápas Berlín – Tokio.“ Tahle říkanka mi hraje v hlavě už asi měsíc a pokaždé, když CD zapnu, se na tenhle úsek těším. A to ještě není všechno, i druhý refrén, který zpívají dáma a pán společně, je podobně návykový. Pecka hned na úvod, zpočátku hlavně syntetická, místy vyloženě soft, ale v refrénu i po něm burácí i kytara – a tak je to správně. (úsměv) Mnohem ostřeji vyznívá „Carne Diem“, vedle barokních kláves hraje prim ostrá kytara, dojde i na nějaké zlé zvuky a fanfáry, do toho pořvává italský řezník a kuchař Dario Cecchini, za jehož lahůdkami asi Necrocock vyráží. Nejtvrdší položka kompletu, který jinak vyznívá slavnostně a odlehčeně. Ono slavnostní a odlehčené se objevuje ve „Zmrzlině s angínou“, rovněž motivy vážné hudby a další parádní vokální „souboj“. Text je sice dalek letní náladičky, kterou zmrzlina navozuje, ale to u Necrococka nepřekvapuje. Vrchol číslo dvě – „Husí fáš“, další fantastická melodie, krásné zpěvy a příběh ze života, který dokáže docenit hlavně ten, kdo se někdy potýkal se škůdci ve spíži. A taky mi Necrocock konečně přihrál téma vhodné zkoumání: blanokřídlý hmyz – mravenci, zrnojedi, čmeláci, vosíci; zajímavá sebranka. (úsměv) Ale k songu – opět vzletné melodie, opět oba hlasy, ale obé na ještě vyšším levelu, stejně tak kytarové party, které jsou podruhé drsnější a pěkně kontrastují s klávesovými pasážemi. Text je tragický – kvůli škůdcům nelze vařit husí fáš, zbyl jenom pláč. A aby těch trablů nebylo málo, zapomněla Marie v tramvaji gumový plášť i nový rondon. Pomyslnou stranu A, tedy první polovinu alba, zakončuje kuchařská celebrita první poloviny 19. století „Magdalena Dobromila“ a je to další výrazný kousek s dalším výrazným refrénem.  

Druhou půlku alba považuju za oddychovou, hitů ubývá, ale nikoliv na úkor kvality. „Pojď dál čtvrtláníku“ je nedělní selanka o posezení se sousedy nad jídlem, ale ani tady nejsou konce úplně veselé, respektive co jiného čekat po ketaminové polívce. V podobně meditačním duchu se odvíjí „Gastronomický seminář“, v kterém překvapuje rapovaná pasáž, novum, které dosud k mání nebylo. Ale jde jen o část skladby, stejně důležitý je další vklad Houbové Marie i Necrocockovy typické harmonie, které jsou návykové jako droga. „De Arte Coquinaria“ uvozují varhany, které připomínají snad i Mozarta, takže další tóny, které dosud nezazněly – v tomto směru je nahrávka neobyčejně pestrá, zvuků a tónů obsahuje nepřeberné množství a jejich lov je další poslechovou úrovní, když už si myslíte, že všechno „umíte“. „De Arte Coquinaria“ pluje na slavnostní vlně, podobně lze charakterizovat i „Kar“, v kterém se objevuje vtípek s použitím stejné melodie, jaká je na začátku „Carne Diem“. Honosný je i začátek poslední položky „Přehlceni jazzem“, která postupně nabírá směr doom rock, ústřední linka je opět silně návyková a kolem ní lze zachytit i tympány.

Bicí jsou na albu přizpůsobené náladě, střídmé, nikterak nevybočují ani se neprosazují, jen dotváří atmosféru, často mají ryze umělý zvuk, což obecně moc nemusím, ale tady mě to neruší a k duchu písní vlastně i ona umělost sedí.

Obal zdobí parádní rytina, jejímž autorem je samozřejmě František Štorm, to je jasné na první pohled. Necrocockova hlava na talíři vypadá „k nakousnutí“, stejně tak sličná hanbatá servírka, digipack je plný barev, ať už jde o květinové zátiší nebo vnitřnosti nějakého k sežrání chystaného živočicha. V leporelu nechybí texty, informace týkající se nahrávání ani fotka pana klavíristy; i design je povedený – taky Franta Štorm. 

Zvuk je krásně krystalický, což je u takhle koncipované muziky nutnost. Necrocock s Pavlem Marcelem mají spolupráci ve svých studiích (GummiStudio Y, Fat Dog Studio) zmáknutou a nahrávka se i díky soundu poslouchá příjemně.

Necrocock rozšířil svou diskografii o další povedený projekt, který řadím… nevím kam. (úsměv) Když se podívám na seznam vydaných nahrávek, těžko sestavuju žebříček. První místo mám jisté, „Hudba z psychiatrických pavilonů“ vládne, to je CD, které poslouchám pravidelně-nepravidelně, ale hlavně často, rád se vracím i k „Houbařskému albu“ a ostatní mám taky hluboko zarytá pod kůží, kam se právě zavrtalo další dílo hodné maestra. 

Seznam skladeb:

  1. Omáčka svítání
  2. Carne Diem (dedicated to Dario Cecchini)
  3. Zmrzlina s angínou
  4. Husí fáš
  5. Magdalena Dobromila
  6. Pojď dál čtvrtláníku
  7. Gastronomický seminář
  8. De Arte Coquinaria
  9. Kar
  10. Přehlceni jazzem

Čas: 45:31

Sestava:

  • All the gourmet and epicurean music and lyrics are composed, played, sung and recorded by Tom Necrocock
  • Female vocals: Houbová Marie
  • Samples in track 2: Dario Cecchini

www.necrocockworld.com
Bandcamp
Facebook
 


Zveřejněno: 12. 06. 2023
Přečteno:
1222 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář