Nejbližší koncerty
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
  • 06. 05. 2024CLOAKROOM (USA, Relapse) + PANENSKÉ PLAMENY
  • 09. 05. 2024NĀV + Łūt
  • 10. 05. 2024Již dvanáctý ročník rodinného metalového festu BUGRFEST p...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

Za kapelu sestavenou ze zkušených harcovníků odpovídají Martin, Kate a Honza.    

Ahoj, PSORA není zdaleka vaše první kapela. V 1989 jste založili trio BORDEL, ze kterého se po bezvýznamné změně názvu na CYKLON B později vyklubali COWARD, kteří (kvalitní) thrashovou řezničinu provozovali až do roku 2014. Kapela v tomto roce sice zcela nekončí, ale začali jste se věnovat projektu SPHERES, který balancuje na rozmezí hard rocku a heavy metalu. A teď tedy další mise, death metal. Co vás vede k žánrové přelétavosti? Ve vašich letech už to asi nebude hledání se v undergroundu nebo o náklonnosti k trendům. Když už jsme u těch názvů, co znamená výraz psora?

M: Ano, je to tak. Se SPHERES jsme začali pouze instrumentálně a měli elektrickou a akustickou verzi. Cílili jsme na možnosti hrát třeba i na vernisážích a různých nestandardních akcích, pak jsme teprve přibrali zpěváka Alfonze. Bohužel je tomu rok, co nám navždy odešel klávesák Tony. COWARD teď opět rozjíždíme bez frontmana Jardy Kubeše. Pro jeho nedostatek času a zájmu jsme již potřetí nedokázali dokončit nahrané album, což bylo strašně frustrující a demotivující. De facto to byl spouštěč pro založení nové kapely s jinými muzikanty, kapely PSORA. Vlastně ta žánrová rozmanitost je spíš moje práce. Mám rád všechny možné druhy hudby a nelze je použít pouze v jedné kapele. Poslední kapelu PSORA vymyslel můj bratr bubeník Pavel Rybecký alias Yan Ropucho. Mluvili jsme o tom delší dobu a on oslovil muzikanty. Psora znamená prašivina a vymyslel to Pavel, načež mu to ostatní schválili.

Jste také známí uměleckou činností. Po otci Janu Rybeckém, známém malíři ze Stříbra, se Pavel věnuje malbě a brácha Martin tvoří sochy. To by mohlo vysvětlovat účast (krom hudebního publicisty Petra Korála) také malíře metalových motivů Petr Godothora na křtu vašeho alba. K tomu všemu časově náročné hudební aktivity. Jak to všechno zvládáte? Dělíte svůj čas rovnoměrně, nebo je to otázka momentální chuti a mentálního rozpoložení? 

M: Je to tak, že Petra Korála známe velmi dlouhou dobu a velice si ho vážíme za jeho celoživotní práci a přínos hudbě. Jsme přátelé i na Fb, takže vidíme občas nějaké své aktivity. Oni jsou spolu s Godothorem kamarádi. Petra Godothora jsme do té doby neznali osobně, ale občas jsme si psali a volali. Jsme moc rádi, že to tak bylo a poznali ho osobně. Je to nejen úžasný umělec, ale i velmi příjemný člověk. U mě je to s volným časem a chutí tvořit spontánní záležitost. Dělám, na co mám chuť, a když je chuť, najde se i čas. Pavel, ten to má jinak. Maká na sobě každý den hlavně jako bubeník.

Jste 5členná skupina s pěti různými adresami jednotlivých hráčů, které při pohledu na mapu tvoří poměrně veliký obrazec. Zkušebnu máte v Malovicích na Tachovsku, kde žije bubeník Pavel Rybecký. Jak řešíte zkoušky? Jste zastánci fyzického kontaktu a kapelní chemie, nebo si tvoříte každý ve svém „pokojíčku“ a vyměňujete si svoje party?

M: Ano. Zkoušky míváme jednou týdně. Katka kvůli svému náročnému povolání s námi moc nezkouší, ale to prostě tak je. My jsme 100% kapela se starým přístupem, kdy preferujeme osobní kontakt a hraní na zkoušce.

Na první dobrou mě na vašem CD zaujala kvalitní grafika a celkové vyvedení obalu včetně bookletu se střídmým fontem textů. Kdo za tím vším stojí a jak došlo ke spolupráci?

M: Za tímhle stojí náš zpěvák Honza, je velmi šikovnej. Titulní strana CD je sice Pavlovo dílo, které Honza trochu upravil, ale zbytek dělal Honza. Teď nám vyšel na YouTube nový klip, který má také on na svědomí a také se stará a ošetřuje naše studiové práce.

H: Ještě bych to téma bookletu lehce rozvinul. Podtisky textů jsou vygenerované pomocí Midjourney AI, kam jsem zadal části našich textů s několika parametry pro vylepšení. U bookletů i plakátů se snažím používat dva fonty, další jedině, má-li to naplnit nějaký grafický záměr a není to samoúčelné. Funguje to tak u tisíců knih, tak proč ne v metalovém bookletu. Jsi první, kdo to za roky ocenil; máš moji poklonu za cit pro grafiku… 

Na postu zpěvačky stojí vedle Honzy Zoubka Kateřina Dobrovolná. Neznám snad kromě mladičké kytaristky Žanety Duškové (TRIGONUM MORTIS) další zástupkyni něžného pohlaví v české deathmetalové skupině, navíc na tomto postu. Pikantnější je to o to víc, že growl ve tvém podání není k rozeznání od mužského murmuru. Katko, máš nějaké zkušenosti se druhem tohoto projevu, nebo se zpěvem obecně? Co tě vůbec vedlo k death metalu? 

K: Asi málokteré ženě by lichotilo to, že si ji někdo plete s mužem, ale co se týče growlu, tak je to většinou tak, jak říkáš, a mně to upřímně těší. (úsměv) Takže vlastně díky za poklonu. O zpěv jako takový jsem se začala zajímat až po tom, co jsem začala growlovat, ale je to jen soukromá záliba, nic, s čím bych chtěla (nebo mohla) před lidi. Jinak jsem ještě donedávna byla zároveň v kapele ZUBATHAA (progressive-djent-death), ale přišlo mi, že už to nikam nevede, tak jsem se s kluky v dobrém rozloučila. Vyšlo nám tehdy sice CD („Take a Scythe!“), ale třeba ke klipu se kromě mě nikdo moc neměl, toho jsem se dočkala až s PSOROU, a to teprve nedávno, vypustili jsme klip k písničce „Find The Light“. Vlastně je to horká novinka.
Jinak co mě vedlo k deathu? Ani nevím. Snad jsem něco takového poslouchala chvíli kdysi v pubertě, ale to jsem milovala hlavně RAMMSTEIN, pak hip hop a dokonce tekno (ach jo). No a zhruba před 5 lety mě k metalu obecně znovu přivedla moje kamarádka Veronika. Byla jsem tak trochu ve složité životní situaci a ta hudba se mi začala líbit, hlavně, když v ní bylo znát utrpení nebo nějaké podobné emoce. Šla jsem přes mainstream jako jsou třeba ARCH ENEMY, no a nakonec jsem skončila u těchhle prasečin. :D Takže jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít třeba klasiku v podání CANNIBAL CORPSE, kteří měli nedávno koncert v Praze. Na Corpsegrinderovi se často rozezpívávám, konkrétně na jejich písničce „Evisceration Plague“. Ale jinak nejsem znalec metalu, to ani omylem. Nemám na poslouchání hudby moc času, leda tak v autě, kde mi většinou stejně tupě hraje rádio, takže leda když se najde chvilka, nebo mě něco vyloženě osloví, tak si o té kapele zjišťuju víc, jinak fakt ne. Všeho je dneska přehršel, to by se člověk zbláznil, mít přehled o všem. Takže jsem asi tak trochu zakrněla a skončila u CANNIBAL CORPSE. :D

Pod texty jsou podepsáni Katka a Honza. Většinou si deathmetalové bandy s délkou textu moc nepářou. To se ve vašem případě nedá snad s výjimkou skladby „For the Gods“ říci. Texty jdou pěkně do hloubky. Byli jste inspirováni nějakým příběhem, knihou, filmem, nebo jste začínali s čistým listem bez jakékoli předlohy? 

K: Za mě asi jak kdy, například píseň „Little Spoon“ vznikla po tom, co mě doma dlouhodobě štval přítel. :D Samozřejmě bych mu v reálném světě mozek lžičkou vydlabat nechtěla, já se obecně s násilím jako takovým neztotožňuju, ale tak v písničce tohohle ražení si to snad dovolit můžu. :D Jinak to většinou vymýšlím tak, že si poslechnu hudbu a podle toho, jaké emoce ve mně vyvolá, se k ní snažím vymyslet i hodící se text. Ale ne vždycky to vyjde, že. Někdy je člověk ve skluzu, ostatní z kapely už by chtěli mít kompletní playlist, a tak se někdy vymýšlí jen nahodilé rýmy na určité téma. A kolikrát je to pak i oblíbenější písnička než ta, kde se člověk crcá s textem a vymýšlí tam nevím co.

H: Moje texty jsou až monotématické. V SUN.HAS.CANCER jsem začal s texty věnujícími se sebedestrukci a sebevraždě, do FEEBLE MINDED to převzal a stále v tom pokračuji. Držím se toho, že metalový text má být o zlu, agresi, případně depresi, ať koresponduje s hudbou.

Ve zpěvech je kromě ječáku a growlu slyšet také gore kanálovina. Používáte nějakou krabičku, nebo je to čistý analog, tedy in natura?

H: Zpíváme naživo i na nahrávce bez efektů. Vždycky jsem zpěvy přehnaně vrstvil. Na nahrávce máme současně maximálně asi tři zpěvy, častěji jen jeden. V případě vtahů jsou někde dva současně, tak jejich souzvuk asi může dohromady udělat nějaký ten kanál, no.

Album si tedy můžete odškrtnout, nabízí se otázka, co plánujete v nejbližší době? Momentálně jste vidět na lokálních akcích. Bude ještě chuť a síla zkusit zabrousit do jiného hudebního ranku? Čistě hypoteticky, pokud ano, jaký žánr by vás lákal?

M: Snažíme se probojovat na prestižní festivaly a budovat a zvětšovat jméno PSORA. Za mě, jako většinového tvůrce hudby ve všech kapelách, ve kterých jsem působil, mohu říct, že můj rozsah začíná od SPHERES a končí PSOROU, takže asi už ničím nepřekvapím. I když nikdy neříkej nikdy, protože se mi v hlavě honí občas velmi netradiční pohled na hudbu a umění. Nyní nás po sezoně letních festivalů čeká práce na druhém CD.

RECENZE

http://www.psora.cz/
Facebook


Zveřejněno: 21. 05. 2023
Přečteno:
991 x
Autor: Jindra | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář