Nejbližší koncerty
  • 27. 07. 202427.7 první ročník festivalu Leviathan Open Air, fotbalové...
  • 03. 08. 202427. ročník festivalu extrémní hudby v posázavských Krhani...
  • 09. 08. 2024Druhá zastávka nukleární fúze proběhne v Kestřanech na fo...
  • 20. 08. 2024Ruská pagan metalová kapela Arkona se vrací do Ostravy s ...
  • 22. 08. 2024More Noise For Life Vol. 16 BASTARD ROYALTY - Crust co...
  • 23. 08. 202423.-24. 8. 2024, fotbalové hřiště Lužná u Rakovníka SQUA...
  • 24. 08. 2024TOUTATIS FEST První ročník jednodenního plzeňského fest...
  • 30. 08. 2024Warm-up festivalu METAL!!! v čele s ILL NIÑO je zde! Tato...
LLYR

CD 2023, Supraphon / hard rock/rock´n´roll / Česko

Pražské rockové trio DEAD DANIELS (dále jen DD) je naprosto pevně zakotveným spolkem na domácí klubové scéně, kterou bych si bez něj už ani nedokázal představit. Již čtrnáctým rokem ho, z mého pohledu úspěšně, vede jeho zakladatel - zpěvák, kytarista, skladatel a textař Tommy Wheeler, který je autorem drtivé většiny repertoáru a hlavním hybatelem DD. Po jeho boku pak už zhruba pět let stojí někdejší člen ostravských glamrockerů SWEET LEOPARD, baskytarista Jeník Smith, jehož hraní bylo možné slyšet již na předchozí desce „Decade“ (2020) a služebně nejmladší člen, bubeník Honza Procházka, který je pevnou součástí kapely od roku 2021.

V tomto personálním obsazení bylo pořízené i aktuální a v pořadí třetí studiové CD skupiny nazvané jednoduše „Volume 3“, které vyšlo letos v březnu. To potěšilo mé slechy a srdce jedenácti (včetně bonusu) krásně šlapajícími kousky, o nichž se podrobněji rozepíšu hned v následujících řádcích.

Na úvod je zde pro mě naprosto jasná hitovka a zároveň klipovka „Nikdo nás nečeká“, ve slokách postavená na výrazném kytarovém riffu a odehrávající se ve velmi svěžím rockovém tempu, které je podpořené i osobitým, snadno zapamatovatelným refrénem. Dvojka „Yoko Yana“ na mě působí ještě o něco ostřejším a říznějším dojmem a vypráví v podstatě takovou reminiscenci jednoho historického příběhu, k jehož obsahu vás přivede již část samotného názvu písně. Třetí „Fuck you neighbor“ je hutnější kousek, v němž se poměrně rychle střídá hudební tempo, úvodní část je takřka až recitační, pouze za doprovodu basy a bicích, následně se přidává i kytara a vyvine se z toho docela slušný nářez, opět s výrazným refrénem. Po dlouhé době jsem při poslechu nové muziky zaregistroval zvuk kravského zvonce (pokud se tedy nejedná pouze o umělý efekt), který mám v rockové hudbě rád a jeho zařazení zde mě potěšilo. Text se v tomhle případě zaobírá tématem nesouladu mezi jednotlivými obyvateli bytových jednotek. Další „Fuck“ přichází hned vzápětí, tentokráte ve své dříve hojně využívané podobě „Fuck off (s přívlastkem) 2020“. Tato skladba se tematicky vrací do doby covidové, která, co se týče koncertů, nebyla pro muzikanty ani jejich fanoušky příliš šťastným obdobím. Hudebně se jedná o pecku v rychlém tempu, které DD drží po celou dobu jejího trvání. Myslím si, že rozpoznat zde inspiraci legendárními MÖTORHEAD nebude pro nikoho větší problém (úsměv), což ovšem není úplně nic objevného, protože Lemmyho partu uváděl sám Tommy jako svou oblíbenou již před lety. U pětky „Prg – Ova“ se zprvu dle názvu může zdát, že jde o nějakou šifru (úsměv), ale skutečnost je taková, že text je v podstatě inspirovaný cestou (původně za jiným účelem) basáka skupiny Jendy Šmída od již zmíněných ostravských glamrockerů SWEET LEOPARD k pražským DEAD DANIEL’S. Co se týče hudby samotné, tak se píseň odvíjí ve středním tempu a drží vysoko nastavenou laťku kvality. 

„Volume“ otevírá druhou polovinu alba, její významná část se odehrává v klasickém rock´n´rollovém tempu, které je zkombinované i s prvky jižanského rocku. Velmi zajímavě na mě působí zařazení tamburíny, což vyvolává vzpomínky na 70. léta, stejně jako „dřevorubecký“ styl bicích. Další výraznou hitovkou je pro mě středně tempá sedmička „Princezna“, s textem vyznávajícím se z obdivu k jisté paní výčepní a s jednoduchým, ale o to údernějším refrénem. Zaujalo mě zde i docela netradiční zvukové vyznění sólující kytary. Co na CD pochopitelně nemůže chybět, to je textový obsah vztahující se k Tommyho indiánským kořenům, tentokrát v podání osmé věci pojmenované „Tatanka“, což je tuším v překladu do naší řeči bizon, zvíře neodmyslitelně spjaté právě s životem indiánů. Já sám zde v tomhle případě vidím přirovnání, že v podstatě jak bizon, tak i člověk, jsou takoví, okolnostmi k tomu dohnaní, věční cestovatelé. Co do hudby se jedná o svižný kus, v němž je místy využitý i tradiční wah - wah pedál. Pokud skladba dostane do vínku jméno „Bounty“, tak asi většina lidí bude vědět, jaký příběh je jejím slovním obsahem. Pro mě je to další song s výrazným potenciálem oslovit velké množství posluchačů, v němž znovu nechybí naprosto perfektní refrén a kvalitní instrumentální výkony všech tří členů DD. Troufnu si tvrdit, že bude asi víc lidí, které překvapí v pořadí desátá věc „Jestli to stačí“, což je taková poprocková balada, kterou bych spíše čekal například v repertoáru LUCIE. Ale je pravda, že hned druhou možností pro srovnání, která mě napadla, byl někdejší projekt nazvaný BRAIN, v režii tria Vláďa Šafránek, Tonda Rauer a Míra Váňa, na jehož jediném CD z devadesátek byly zařazené kompozice obdobného ražení. K romantickému odéru hodně přispívá i zařazení akustické kytary a využití bubínků zvaných bonga (nebo něčeho obdobného). Takže ač překvapen, tak musím rád uznat, že jde o velmi dobrý tah, který dokazuje, že jsou DD schopni zaujmout a uspět i v této hudební poloze. Jako již avizovaný bonus je zařazený singl z letošního února „Všechny holky“, což je zároveň i nejdelší pecka z celého alba (cca 7 a půl minuty). Je to takový valivější song s větším množstvím instrumentálních pasáží, v němž všichni tři hudebníci dávají vyniknout svým nástrojům, opět nechybí ani tamburína a místy „kvákající“ zvuk kytary. Myslím, že se jedná o velice příjemné završení celé desky, jež nejen že naplnila, ale vlastně i předčila má dosti velká očekávání, která jsem, vzhledem k dřívější kvalitě tvorby DEAD DANIEL’S, vůči ní měl.

Poněvadž jsem se nechtěl u každé písničky stále opakovat, tak ještě k osobě frontmana Tommyho souhrnně uvedu, že já sám ho už několik let řadím mezi nejvýraznější tváře české rockové scény a jednoho z našich nejšikovnějších muzikantů, s velkým citem pro kvalitní melodickou rockovou, až metalizovanou, tvorbu. A to, ať už vezmu v potaz jeho skladatelské schopnosti, variabilní pěvecký projev, kdy dokáže s hlasem kvalitně pracovat a působí velmi jistě prakticky v jakékoliv poloze, do níž se pustí, nebo jeho instrumentální zručnost, kterou dokazuje nejen ve svých sólech, ale i ve vlastním zvukovém kabátě.

Stejně, jako dvě předchozí řadovky, tak i placka „Volume 3“ byla zaznamenaná v pro kapelu tradičním „doupěti“, jímž je žirovnické studio Hacienda Miloše „Dodo“ Doležala, jenž se společně se svým synem, Milošem juniorem, podílel na její produkci. Sound CD mi přijde fajnový, skladbám dodává jednak potřebné „koule“ a zároveň je i krásně tvaruje, což přispívá k mému velmi dobrému pocitu z této nahrávky.

V podstatě na počátku tohoto, teď již velice objemného, článku (úsměv) jsem zmínil, že autorsky má nejvýznamnější podíl kytarista a zpěvák Tommy Wheeler, který je až na jednu výjimku (Dima Wheeler) a jedno spoluautorství Miloše seniora autorem veškerého textového obsahu. Za mě je slovní náplň alba zdařilá, ale je jasné, že se na tom asi s úplně každým neshodnu, což mi ovšem nijak nevadí. (úsměv) Pokud jde o hudební část, tak zde jsou skladby představené jako kolektivní dílo celé kapely, a to opět s jedním spoluautorstvím „Doda“ a jedním autorstvím Dimy.

Abych snad nebyl brán za zcela totálně nekritického fanatického příznivce DD (smích), tak teď přichází čas i na nějakou lehkou kritiku. Ta se týká obalu, respektive bookletu, který CD doprovází, vůbec se však nejedná o výtky ke grafické podobě, údajům nebo tak, ale k jeho, podle mě, zbytečné strohosti. Ona už to v podstatě ani výtka není, protože v minulosti jsem tuhle skutečnost uváděl opakovaně a ona se během let tak nějak asi stala určitým standardem. Tím pádem je to asi spíše postesknutí nad zeštíhlováním těch „knížeček“, které vždy rád z cédéčka vytáhnu a listuji jimi. Já vím, že fyzické nosiče už se dávno neprodávají po kvantech, že je výroba drahá, že už možná ani jejich prodej nezajišťuje návratnost vložených investic, tomu všemu rozumím. Ale přesto mě pořád víc mrzí, že se booklety stávají stále tenčími, což je prostě škoda… Pro přiblížení dodám, že na titulní straně se tradičně nachází zdařile vyvedené a výrazné logo skupiny a ze zadní strany na nás vzhlíží její náčelník s pistolníky po boku. Uvnitř je jedno foto s obdobným námětem a obrázky muzikantů s obličeji krytými kloboukem.

Závěrečné resumé? Bude jen krátké a použiju pro něj název jednoho více než třicet let starého alba, tedy „fajn, bezva, prima“!

Pokud někdo ze čtenářů dočetl až do těchto míst, tak mu patří můj velký dík a obdiv, jelikož dnes jsem se fakt utrhnul ze řetězu a spíše než o recenzi se už jedná o náběh na román. (úsměv) 

Hodnocení: 9 a půl bodu.

Seznam skladeb:

  1. Nikdo nás nečeká
  2. Yoko Yana
  3. Fuck your neighbor
  4. Fuck off 2020
  5. Prg – Ova
  6. Volume
  7. Princezna
  8. Tatanka
  9. Bounty
  10. Jestli to stačí
  11. Všechny holky (bonus)

Čas: 47:11

Sestava:

  • Tommy Wheeler – zpěv, kytary
  • Jeník Smith – baskytara, vokály
  • Honza Procházka – bicí, vokály

Web
Facebook 


Zveřejněno: 14. 04. 2023
Přečteno:
1302 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Mikael | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář